Láska v době globálních klimatických změn
Komentáře knihy Láska v době globálních klimatických změn
Přidat komentář
Kromě pasáže o Islandu mě mě to moc nezaujalo. Styl mi neseděl, nějaké sdělení o vykořeněnosti jsem tam našla, ale magnesia litera??? Asi jsem už stará...
Každý máme (někdy nějaké) erotické představy, ale nemusíme to vydat knižně. Navíc jak autor sám píše, ve stavu kdy několik dní nepil. A navíc přiotrávený smogem a toxiny. Deník zoufalce protkaný dětskou prostitucí = brak!! Neustálé opakování již řečeného si autor nejspíš vypůjčil od Fukse (Myši... 1970) a jako čtenář, kterému paměť ještě slouží, tento styl neocenim, naopak mi přijde otravný, asi jako komár v ložnici :-( A vyprávění v podivném pádu flow čtení vůbec nepřidalo :-( Strašný ;-(
Trochu překotné čtení audioknihy pana Novotného ale myslím že se my to a to nejen kvůli "zlatejm devadesátkám" líbilo.
Chápu, že ten splašený proud myšlenek a slov nemusí sednout každému. Ani podle mě není dokonalý, jenže to on ani nemá být, záměrně zneklidňuje, popichuje, vytrhuje z pohodlných myšlenkových stereotypů. Faktem je, že mě dokonale strhnul. Už dlouho mí oči po řádkách neletěly tak lehce a jakoby samy od sebe. Spousta trefných postřehů i hlubších zamyšlení nad kulturními propastmi, předsudky, pokrytectvím. I poměrně dlouhá islandská vsuvka do toho nakonec tak nějak logicky zapadá.
Kniha, ve které nejdříve bádáte nad tím, co má tohle probůh znamenat, a pokládáte si okřídlenou otázku: "To je dneska moderní?"
Následně se smíříte s tím, že lepší už to asi nebude, ale děj se kupodivu přeci jen trochu pohne vpřed a znenadání vám naservíruje i ten slibovaný globalizační sex (když už láska absentuje). No nic, aspoň jsem se dozvěděl něco o Islandu. Každopádně ve výsledku vlastně vloženého času nelituji. Když už nemůžu knihu nazvat dobrou, řeknu aspoň, že je zajímavá. Jen ten hlavní hrdina (autor?) je tak nějak naprosto nesnesitelný. Nechtěl bych žít ve světě, kde všechno působí tak hnusně, jako jeho optikou.
"Tohle je o lásce. O globálních klimatických změnách. Atd. Láska v době globálních klimatických změn fakt."
Už tři roky jsem nečetla nic českýho, co by mě takhle zaujalo. Co by mě přinutilo přemýšlet, nakolik je to jenom póza a na kolik je to fakt dobrý. Anebo blbý. Už minimálně pět let jsem nečetla nic českýho, co by mě takhle zaujalo. Tak klaustrofobního, že jsem se musela ujistit, jestli mi tady, v Praze, jdou ještě pořád otevřít okna. Něco tak iritujícího, že jsem doteď nepřišla na to, jak to s tou pózou a (ne)dobrostí jako nakonec je. Už dobrých osm let jsem nečetla...
Anebo možná jo.
Kdo ví?
Když nic jinýho, vím, že se na Islandu dá stopovat.
A že v Čechách fakt vznikaj knihy, který dokážou překvapit. Hurá. Bum ho.
Posloucháno jako audiokniha. Dost mi vadily ty rušivé zvuky dokreslující stacatto děje. Dostal jsem jako dárek, sám bych si to určitě nepořídil. První půlka knihy mne moc nezaujala, v podstatě se pořád opakuje dokola stejná základní myšlenka kolem které je nabaleno trochu děje.
V druhé půlce, kde se vypráví o cestě na Island, to už bylo lepší a zlepšilo to moje celkové hodnocení knihy.
myslím, že forma tu úplně přehlušila obsah, první mě čtenářsky vytáčí (du-forma v tomto podání a kvantitě už není pošťuchovací, ale agresivně řvoucí) a druhé nezaujalo
Z počátku mě trochu štvala syntax a rozháranost vypravěče, potom se s tím můj mozek srovnal a začala jsem si příběh o hledání domova a spřízněné duše užívat.
Oceňuji styl psaní, 2. osoba množ. čísla dává pocit, že se autor obrací přímo na mě. Někdy trochu drsné. Opakování frází, domněnek, myšlenek nepůsobilo rušivě, dodávalo důraz a zároveň odlehčení. Vážná témata vedoucí k zamyšlení, reflexi, přitom psané s humorem, sebekriticky. Nahlédnutí do jiné kultury, jiné mentality.
Pro mne asi nejlepší kapitola o zážitcích z Islandu, zvláště popis speciálních plátěných tenisek do sněhu. Dnes by řekli ekostyl a minimalismus, tehdy však nic jiného nebylo.
Poslouchala jsem jako četbu na pokračování, výborně načteno!.
14/2021. Shodou okolností jsem v roce 2017 (?) strávil asi měsíc v Bangalore v Indii, takže můj čtenářský požitek byl zcela ovlivněný tím, že jsem autorův příběh srovnával se svou vlastní zkušeností.
Poslouchala jsem jakou audioknihu a vlastně moc nevím. Bylo to rychlý, tok myšlenek a opakujících se frází... ale zároveň v tom bylo něco, co mi dávalo smysl, co se mě dotýkalo a co se mi líbilo. Hlavní postava občas na proplesknutí, popisy cest (Island) za mě pěkný. Na zpříjemnění sobotního odpoledne je to fajn.
Nevíte, jak a proč, ale ten neustávající nával slov, nepřetržitý monolog, který staví čtenáře doprostřed Bangalore, Indie, funguje. Čtete a máte pocit, že na vás někdo mluví a ne a ne přestat, ale zároveň vám nevadí ho poslouchat, protože ten příběh je komický, paradoxní, erotický, podivně modernistický, kritický a sebereflektivní, a i když máte pocit, že nekonečné věty vyprávění rychle ženou útlou knihu ke konci, alespoň vám umně navozují atmosféru života v Bangalore, Indie, který je pro vás, jako pro čtenáře přicházejícího z postkomunistické země, naprosto nepochopitelný a neúnosně nepřehledný. Jo. A s růstem průměrné světové teploty vlastně ten příběh moc společného nemá. Snad jen Bangalore, Indie.
Tuto knihu vřele doporučuji literárním kritičkám s romantickou duší a neukojeným knižním pannám.
Už jen to, že hlavní postava je molekulární genetik, mě natolik upoutalo, že snad i ty drobné recyklace myšlenek překousnu.
Naléhavě a především svérázně (druhá osoba, když čtete tuto knihu) líčený příběh vědce, kterej se během svých toulek zatoulá i do Indie. Jenže Indie není Střední Evropa, takže pochopitelně naráží na kulturní odlišnosti. Na jakousi lásku dojde též a globální klimatickým změnám moc prostoru nezbylo, což je drobet škoda.
Zato zabudované předsudky, absurdita rasismu či střet společenských kultur je zobrazen perfektně, zejména díky tomu unikátnímu stylu – takové ty toky vět, že 4 strany nenarazíte na odstavec / tečku, to je laskomina. Všudypřítomný kontrast - špína a čistota, sucho a zavlažovaný trávníky, nabubřelost a křenící se Indové na snídani.
Pánek trochu může připomínat Hrabala, kupříkladu opakování větných konstruktů. Opakování myšlenek už zas tak slavné není, ale dalo se to, těch 150 stran je fakt akorát.
A úplně bych zapomněl na skvělé vyprávění s 3 kebaby v Paříži a stopování na Islandu, to byla taková sympatická vsuvka.
Čtivo je to solidní a Magnézka zasloužená.
(...) a řekněte mu, vidím na křižovatce pod náma nepřehledný, šílený zmatek a jednu nehodu a smrt za druhou, které se ale nestanou, jak to...? a Ind vám vysvětluje, není to zmatek, ale chaos s pravidly, která neznáme, a která proto nedodržujeme, a proto nemáme proč bourat a umírat.
(s. 139)
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Josef Pánek také napsal(a)
| 2017 | Láska v době globálních klimatických změn |
| 2022 | Jsem jejich bůh |
| 2013 | Kopáč opálů |
| 2025 | Portrét vědce v systému postindustriální společnosti |
Externí recenze
- LÁSKA V DOBĚ GLOBÁLNÍCH KLIMATICKÝCH ZMĚN / Romantický zápisník
- Česká próza v době globálních změn - nad indickou novelou Josefa Pánka / Karel Kouba, kosmas.cz
- V čem spočívá podmanivost Pánkovy prózy? / Kryštof Špidla, kosmas.cz

73 %
81 %
Láska v době globálních klimatických změn

Nebylo to špatné! :-) Posloucháno jako audiokniha a to pokládám za výhodu. Dobře načtené a ty repetitivní části se snadněji přežijí. Opakování samo o sobě není špatné, ale někdy až moc dlouhé na můj vkus. Kontrola rádia, zda mi nepřeskočila kapitola :-) Zobrazení kontrastů světa přes Indii a Island. U vypravěče kolísáte v názoru, zda je to sympaťák nebo víc magor :-) Viz. scénky se spolupracovníky. Chápu, že nesedne každému, ale za zkoušku to stojí.