Gejša

kniha od:

Gejša obálka knihy
Mé hodnocení:

KoupitKoupit eknihu

Příběh malé Čijo, která se má stát slavnou gejšou Sajuri, začíná v chudé japonské rybářské vesnici, kde Čijo do smrti své matky vyrůstala, a to ve velké chudobě. Když ji jako devítiletou prodají do Gionu, kjótské čtvrti gejš, dívenka rázem přijde o rodiče i starší sestru. Díky svému půvabu a nezvyklým šedomodrým očím se nestane obyčejnou prostitutkou, ale nastupuje nelehkou cestu k postavení profesionální gejši. Pro osamělé děvčátko z venkova je předválečné Kjóto s nádhernými čajovnami a divadly, úzkými postranními uličkami, zdobnými chrámy a příbytky umělců světem plným nástrah a nebezpečí. Zatímco se učí umění gejš – tanci a zpěvu, nošení kimona, složité úpravě líčení a účesu či svůdnému nalévání saké –, podstupuje zároveň nelítostný souboj se žárlivou starší gejšou Hacumomo, která ji zuřivě nenávidí. Čijo zvolna proniká do urputného soupeření o přízeň mužů a peníze, které z ní plynou – a tento boj se nezastaví před žádnou podlostí či intrikami. Když však Čijo překoná všechny překážky a stane se z ní gejša Sajuri, zradí ji vlastní srdce. Navzdory tomu, že v životě gejši není místo pro opravdový milostný cit, je Sajuri rozhodnutá vzdát se všeho, aby získala jediného muže, po němž kdy v životě zatoužila.......celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/7827/gejsa-7AR-7827.jpg 4.61935
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Ikar (ČR)
Orig. název

Memoirs of a Geisha, 1997

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (373)

Kniha Gejša

Přidat komentář
Johana
včera

Čtivá kniha z prostředí Japonska, která se snaží nahlédnout do života a prožívání profesionálních gejš. Příběh mi nepřišel přesvědčivý, zpočátku ještě, ale postupně se naklání k červené knihovně, asi aby se spanilomyslná čtenářka necítila třeba zhnusená. Těžko říct, jsem z toho na rozpacích.
Pět hvězd dávám za jazyk (a tudíž i překlad), který je neobyčejným způsobem poetický, s překvapivými příměry. Když jsem knížku četla, pořád mi vrtalo hlavou, co mi ta přirovnání připomínají, až mi docvaklo: haiku! Dám sem pár ukázek, snad z toho vysvitne, jak to myslím.

- Když jsme dorazili na místo, byl už skoro večer a já měla stejný pocit, jaký má asi skála, když do ní buší vodopád od rána do večera.

- Pan Bekku nás zase popadl za lokty a vedl nás, jako bychom byly dva škopky, které nese od studny.

- Měla štíhlou postavu, ale její tvář byla plná a téměř dokonale kulatá, takže mi připadala jako meloun na špejli. Vědro nesla s námahou a pomáhala si přitom vyplazeným jazykem, přesně tak, jako když z dýně roste nahoře stopka.

- V prvních dnech mého pobytu v okiji jsem k Matce pociťovala bezdůvodnou náklonnost, něco, co by mohla cítit ryba k rybáři, který jí vytahuje háček z huby.

- Ona sama mohla mít na sobě kimono z nádherné látky, ale její oči zůstávaly olejnaté jako u staré smradlavé ryby… a ke svým vlasům zřejmě měla stejný vztah jako vlak ke kouři ze svého komína: byly jen něčím, co se jí octlo na hlavě.

- Uplynulo několik let od doby, co jsem se dověděla smutné zprávy o své rodině, a bylo úžasné, jak úplně se změnila krajina mé mysli. Všichni víme, že zimní scenérie pokrytá sněhem, se stromy oděnými do ledové jinovatky, bude na jaře k nepoznání. Ale nikdy bych si nepomyslela, že se něco takového může stát člověku. Když jsem se dověděla o osudu své rodiny, bylo to, jako by mě přikryla sněhová pokrývka. Ale ten strašný chlad časem roztál a odhalil krajinu, jakou jsem v životě neviděla a ani jsem si ji nedovedla představit.

- „Mladé dívky doufají v mnoho hloupostí, Sajuri. Naděje jsou jako ozdoby do vlasů. Dívky jich chtějí mít co nejvíc. Když zestárnou, vypadaly by směšně, i kdyby měly jen jedinou.“

- Byla vysoká a hubená jako koště, dlouhé vlasy za ní vlály, když pobíhala po domě. A tvářičku měla úzkou jako zrnko rýže – neubránila jsem se pomyšlení, že jednou i ji vhodí do kotle, jako to udělali se mnou, aby z něho vyplavala bílá, nadýchaná a rozkošná, připravená k pozření.

- Asi byla tak pohlcena vlastními myšlenkami, že se její mysl podobala vlaku, který za sebou táhne příliš mnoho vagonů.

- Nevšímal si vlastně ničeho kromě ryby, která se vymrštila nad hladinu nedalekého rybníčka a na kterou mě upozornil, jako kdybych v životě rybu neviděla.

- Ať jsou naše zápasy a vítězství jakékoliv, ať se s nimi tak či onak dokážeme vyrovnat, stejně se až příliš rychle rozplynou a vyblednou jako rozředěná tuš na papíře.

MadamC
23. března

Film jsem měla ráda už od prvního zhlédnutí, když vyšel, ale nikdy mě nenapadlo si přečíst předlohu tohoto filmu. Nevím vůbec proč. Ke knížce mě přivedla kamarádka teď po dlouhé době od mé první zamilovanosti do filmového zpracování a musím říct, že kniha je 1000x lepší. Když jsem dočetla knihu a hned na to zhlédla film, tak moje první myšlenka byla, že film je pouze stínem knihy. Samozřejmě, že se do stopáže nevejde celá kniha, ale byla jsem překvapena, jak jsou některé postavy ve filmu ukázány zcela v jiném světle...Ale už dost o filmu!
Kniha vám ukáže Japonsko, jeho kulturu, jeho zvyky a tradice. Je takovým průvodcem světem gejš, který je nám, Evropanům, na hony vzdálený. Děj se odehrává před druhou světovou válkou, trochu během války a pak těsně po ní. Takže také zjistíme, jak se gejši později z Japonska vytrácely do jiných velkých měst jiných zemí.
Svět gejš je krutý a bez pořádných intrik si v něm neškrtnete, takže očekávejte pořádnou "válku sakur". Gejša je umělkyně a podle toho se také učí toto umění. Umění bavit ostatní. A co chce ona? To nikoho nezajímá, protože každá gejša má svou cenu, víte? To není jako tady u nás, že člověk je nezaplatitelný. Tam je možné koupit všechno. Od panenství, po manželství. Je to prostě seznámení s úplně odlišnou kulturou.
Ale jazyk knihy je moc krásný. Autor opravdu umí se slovy krásně zacházet a především s přirovnáními. Ale také vás často dokáže pobavit.
Pro mě největším překvapením byla postava Nobua, díky které jsem se často smála nahlas. Za mě rozhodně nejoblíbenější postava, samozřejmě až po hlavní postavě.
Závěrem doporučuji, doporučuji a ještě jednou doporučuji.
Jo a nezapomeňte si také pustit naprosto úžasný soundtrack! Ten za to také stojí!
Rozhodně jsem tuto knihu nečetla naposledy.


Asterixxka
21. března

V této době jsem chtěla nějakou pohodovku. Neměla jsem náladu na thrillery, horory a dramata plná neštěstí. Gejšu jsem měla vždy ráda jako film a musím říct, že kniha byla ještě lepší! Jde do hloubky příběhu Sajuri i jejího okolí, překvapil mě např. její vztah k Nobu, který z filmu vyzníval mnohem hůř. Hacumomo naopak v knize dostala více prostoru pro své intriky. Dovídáme se i co se stalo se Sajuri dál, což nám film neřekl. Knihu z trochu jiného světa plného japonských tradic, malebných čajoven a barevných lampionů můžu jen doporučit!

Beruš09
16. března

Krásná knížka o tom jak se dívka postupem času stává Gejšou a jaké jsou to útrpy v této roli. Kniha mě i přiučila věci, které si pamatuju dodneška. Určitě mohu jen doporučovat.

choiyiyoo
09. března

Knihu jsem si užila daleko víc, než film, protože se v ní nachází daleko více děje. Ve filmu není spousta věcí vysvětlena podrobně. Když jsem film viděla poprvé ještě před čtením knihy, tak jsem si tehdy googlila nevysvětlené termíny japonských zvyků.
Kniha a film měly za úkol přiblížit západní kultuře kulturu japonských gejš, které po určitou dobu byly považovány za prostitutky nikoliv společnice na vysoké úrovni. A to se podařilo. Za mě 5 hvězdiček, protože se ke knížce často vracím.

Marie022
25. února

Tenhle příběh naprosto miluju, v psané i hrané podobě.
Za mě nemám co vytknout, jenom to, že pět hvězdiček je málo.

misa.krcalova
03. února

Krásně napsaná kniha. Velmi detailní popisy, člověk si díky tomu dokáže vše barvitě představit a vžít se do děje. Dala by se vnímat jako vstupenka do jiného, pro nás nepředstavitelného světa a naprosto odlišné kultury. Chápu, že je to úspěšná kniha, která čtenáře dokáže oslovit. Rozhodně nelituji, že jsem ji četla, ale celkově asi nebude patřit mezi nejlepší knihy v mém seznamu. Ale stojí za přečtení ;)

lernami
19. února

Je strašně zajímavé, jak společnost nastavuje podobu toho, co se považuje za etické. Jen si to vemte - Čijo, které bylo v té době 14, byla předhazována padesátníkům a nikdo nad tím nehnul ani brvou, ba naopak. Pozdější vydražování jejího panenství tomu také moc nepomohlo. A ani postava Chairmana není tak dokonalá, jak se zdá. Čijo je pouze jeho milenka, mimo ni má ještě manželku a děti.
A teď se nesnažím moralizovat. Jen mi připadá, že tato paralela stojí za zmínku.
Jinak kniha je opravdu krásná - nese v sobě jakousi lehkost a poetičnost. Román má v sobě celou škálu pocitů a je opravdu čtivý. Často jsou tam i vtipné pasáže, které někdy zároveň poukazují na tabuizovaná temáta té doby. Ty vedly k neinformovanosti o zakládních věcech typu menstruace. Jsem ráda, že dnes je na tom osvěta v těchto záležitostech někde jinde.
Kniha byla maličko odlišná od filmu, ale to hlavní se do filmu vešlo. Nezbývá než jen doporučit obě zpracování.
Gejši jsou neskutečně fascinující stvoření a je neuvěřitelné, co jsou pro svůj úděl ochotny obětovat.

1 ...