Anette99
komentáře u knih
Svědectví
Margaret Atwood
Velmi zajímavý příběh o fungování a také možném zániku Gileádu z pohledu tří různých žen, které na první pohled měly společného pramálo - žena, která zde odmala vyrůstala, žena, která žila mimo, ale měla s touto zemí víc společného, než by se zdálo, a nakonec žena, která stála u zrodu tohoto režimu. Toto vyprávění - vyprávění tety Lydie, mě bavilo asi nejvíc, asi proto, že zažila obě strany.
Tři příběhy se v určitém okamžiku spojí v jeden, který je stejně poutavý. Ani mi nevadí, že jsme se nic nedozvěděli o dalším osudu Offred, i když možná tak trochu ano, ale to už je jen a pouze na čtenáři a jeho fantazii ;)
Příběh služebnice
Margaret Atwood
Dystopické romány mě baví, vždy nesou určité poselství a ukazují, jak snadno může nastoupit tyranie a diktatura a lidstvo by si z takových knih (a reálných historických událostí) mělo vzít ponaučení.
Ke knize jsem se dostala díky seriálu (nedokoukáno, musím mu dát druhou šanci), takže jsem se docela vyznala v ději i v postavách. Knížka se četla dobře. A ten konec - nutně potřebuju vědět, co se s Offred stalo, zda se jí podařilo utéct, a shledala se s manželem a dcerou, nebo jestli utekla, ale s rodinou už se nikdy nesetkala nebo ji dopadli a potrestali. Hned se pustím do druhého dílu, i když tam to o Offred asi nebude, ale zajímá mě ten pohled tří různých žen na Gileád.
Zimní lidé
Jennifer McMahon
Zajímavá kniha, kde se prolíná minulost a současnost. Ale čekala jsem to trochu strašidelnější.
Loutkové divadlo
M.W. Craven
Velice sympatická dvojice vyšetřovatelů, oba svým způsobem geniální a zároveň zvláštní, je na stopě sadistickému vrahovi, který upaluje oběti zaživa. Pátrání je přivádí do temné minulosti, ve které je zainteresováno mnoho vlivných lidí, kteří rozhodně nestojí o skandál. Vyšetřování je z toho důvodu často "podkopáváno", ale Poe s Tilly si jdou za svým i přes konflikty s nadřízenými. Skvělý konec. Jinak tempo knihy bylo takové příjemné, trochu pomalejší. Taky se mi líbilo líčení cumbrijské krajiny.
Duchové rodiny Folcroftů
Darcy Coates
Knížka se četla dobře, asi za dvě hodiny přečteno. Ale byla to pro mě jen taková oddychovka, narozdíl od ostatních dílů jsem se při čtení ani trochu nebála.
Dívka, která kopla do vosího hnízda
Stieg Larsson
Chvílemi mi ten děj už přišel trochu překombinovaný, hlavně se tedy v knize vyskytovalo enormní množství postav (redakce Milénia, redakce SMP, policie, tajní, motorkářský klub, lidi kolem Dragana,...), a jak jsou ty švédský jména podobný, občas se mi to pletlo. Ale jinak to byla super jízda od začátku až do konce. Zkorumpované vládní instituce, nejtajnější z tajné policie, pátrání jednotlivých osob, velkolepý soudní proces. Úplný závěr byl také skvělý. Kniha mi přijde ukončená, a nevím, zda se pustím i do dalších třech dílů, které už nenapsal Larsson.
Dívka, která si hrála s ohněm
Stieg Larsson
Asi třetinu knihy se prakticky nic neděje. Chvílemi to byla až trochu nuda. Pak ale dojde k vraždě, a od této chvíle kniha nabírá spád, a nejde se odtrhnout. Zdánlivě snadné vyšetřování se poměrně brzy komplikuje a nikdo netuší, kdo je vlastně vrahem a proč. Sledujeme tři hlavní roviny. Policejní vyšetřování, vyšetřování Mikaela Blomkvista (a potažmo celé redakce Milénia) a cestu Lisbeth, o které se dozvídáme mnoho věcí z její temné minulosti.
Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
Už před více než rokem jsem viděla film, a tak mi některé scény přišly povědomé, a i jsem tušila, jak to bylo a kdo byl vrah. Ale vůbec to nevadilo, aspoň jsem si osvěžila i věci, které už zapadly v paměti. Se čtením jsem čekala, až budu mít pohromadě celou trilogii. Kniha byla napínavá, stejně jako ve filmu jsem měla ráda Lisbeth i Mikaela, ale občas jsem se ztrácela v členech rodiny Vangerů. Ale bavilo mě Mikaelovo sondování do historie a vztahů Vangerů, kteří se tvářili jako spořádaná a vážená rodina, ale ve skutečnosti spolu vedli boje a intrikovali proti sobě.
Bretaňské světlo
Jean-Luc Bannalec (p)
Netušila jsem, že dneska ještě někdo píše klasické detektivky. Kniha se mi moc líbila, všechny události v klidném letovisku plynuly pomalu, nebyl to nějaký šílený časový sled, se kterým se často setkáváme v nových knihách. Zároveň se mi líbilo prostředí, to, jak byly krásy (přírodní, architektonické i kulinářské) popsány. Dupin i Claire mi byli sympatičtí. Jen škoda, že jsem zatím četla jen tenhle šestý díl a nemohla se tedy s Dupinem seznámit lépe, ale tak třeba se ještě ke knihám s ním někdy dostanu.
Desátý kruh
Jodi Picoult
Knížky od Jodi se mi zatím vždy líbily, ale tahle se mi četla dost špatně, bohužel. Přeskakování z Daniela na Lauru a z Laury na Trixie. Kolikrát jsem ztratila pozornost a pořádně nevěděla, o kom zrovna čtu. Asi do třetiny knihy to byla totální nuda a utrpení, musela jsem se do čtení nutit. Celá rodina mi byla nesympatická, Trixie si o to svým chováním tak trochu říkala. Navíc pořádně nic nebylo vysvětleno, jen naznačeno. A to policejní vyšetřování se mi tady zdálo poněkud zvláštní, nereálné. Zklamání. Snad jsou další autorčiny knihy, které jsem ještě nečetla, lepší.
Dětské zoubky
Zoje Stage
Vzhledem k nižšímu hodnocení jsem od této knihy nečekala moc, ale byla jsem velmi překvapená. Hannino chování bylo svým způsobem jak fascinující, tak děsivé. Jak dokázala přepínat mezi tatínkovo hodnou holčičkou a ďábelským dítětem. A ten konec? Paráda. Naznačuje, že by kniha mohla pokračovat, a nebo taky ne, a pak je jen na čtenáři, jaký konec si domyslí.
Úplně cizí lidé
Liane Moriarty
Takový průměr. U některých "léčebných procedur" jsem asi čekala větší napětí. A bohužel jsem si neoblíbila žádnou postavu, všichni mi přišli takoví fádní, nebylo podle čeho si je oblíbit nebo naopak nemít je rád. Ale jinak se to četlo dobře, odsejpalo to, za dva večery přečteno.
Kořist
Darcy Coates
Docela dobrá knížka. Líbila se mi atmosféra - divočina v rozlehlém lese, strach, monstrum. Ale úplně mi nesedla žádná z postav. Nejvíc mi na tý partě vadilo, jak byli naivní a neštěstí pořád šli naproti, i když dávno zjistili, že jsou v nebezpečí.
Smrtící tajnosti
Robert Bryndza
Zajímalo by mě, zda série bude ještě někdy pokračovat, Eričina linie mi přišla taková neukončená.
Prozřetelnost ohně
Brian Staveley
Druhý díl už byl poměrně akčnější než první, kde jsme se s postavami hlavně seznamovali. Kaden, Valyn i Adare zažívají každý svá dobrodružství a každý dělá pro záchranu říše to, co si myslí, že je nejlepší. Ale Annurské císařství se viklá v základech, válka je na spadnutí a spiknutí sahá daleko hlouběji, než se zdálo. Už se těším na poslední díl, kde jak doufám, se dozvím, jak to s říší i sourozenci dopadlo.
Císařovy čepele
Brian Staveley
První díl ukazuje, že Kronika Netesaného trůnu je další skvělou fantasy ságou. Pravda, začátek byl takový pomalejší, a trochu mi trvalo, než jsem se zorientovala a začetla, ale pak se to rozjelo. Intriky napříč celou říší, nedá se věřit nikomu. A k tomu pestré vylíčení světa Annurského království. Jen doufám, že ve druhém díle bude větší prostor věnován i Adare.
Nevítaný host
Shari Lapena
Autorka se s každou knihou zlepšuje, tahle byla zatím její nejlepší. Inspirací zde asi bylo Deset malých černoušků od A. Christie.
Deset různých hostů plus dva zaměstnanci se sejdou v odlehlém hotelu, aby tam strávili pohodový víkend. Ale brzy je od zbytku světa odřízne sněhová bouře. A záhy jeden z hostů zemře. Zpočátku to vypadá jen jako nešťastná náhoda, ale brzy ostatní hosté změní názor. Jeden z nich je vrah. A nebo je to někdo zvenčí? Strach, napětí, podezřívavost rostou, mrazivá atmosféra se stupňuje, pomoc v nedohlednu.
Vraha jsem neuhádla (i když tady jsem se o to až tolik nesnažila), ale jinak se kniha četla velmi dobře, utíkalo to.
Zapomenutá vražda
Agatha Christie
Ze začátku jsem skutečného vraha podezírala, ale pak jsem od své teorie upustila, takže samozřejmě jsem to zase neuhádla. Každopádně velmi čtivá kniha, přečteno asi za 4 hodiny, manželé Reedovi byli sympatičtí a já jim fandila. Je to prostě stará dobrá detektivka, kdy se stane zločin a musí se vyřešit. Žádní šílenci, kteří zabíjí a mučí zásadně pro svoje potěšení. Občas si od těch nových detektivek a thrillerů musí člověk odpočinout ne :) také se mi líbilo prostředí.
Osvícení
Stephen King
Jakmile jsem se prokousala poměrně nezáživnou první polovinou, kdy Jack s rodinou dorazil na hotel, bylo to skvělý. Chvílema jsem se trochu i bála :)
Do posledního dechu
Robert Bryndza
Achjo, u téhle série je to jak na houpačce. Po předchozím díle, který byl skvělý, jsem se na tenhle dost těšila. Erika opět začíná být protivná, způsobuje zbytečné konflikty, je nevyrovnananá ve vztahu k Petersonovi. Kniha je napsána tak, že téměř od začátku víme jméno vraha, známe jeho rodinu. Ale motiv, proč to dělal, se dá spíš jen tušit. A jakou roli v tom hrál jeho bratr, který je tam často zmiňován, bylo také spíš pouze naznačeno.