adlenka komentáře u knih
Román pro ženy s historickým pozadím. Proč ne, nenáročné čtení. Ale po přečtení Heřmánkového údolí jsem čekala trochu víc.
Taková oddechovka křížená s červenou knihovnou. Ale proč ne, neurazí, naopak, četla se dobře.
Ze začátku to šlo velmi ztuha, chvílemi mi až vadila přemíra té pohádkové části, pak jsem to ovšem začala číst nahlas dětem, které naopak tu pohádkovou část hltaly, no a pak už to šlo raz dva.
Krásná, lidská, zábavná a dojemná, chtěla jsem si ji šetřit, aby vydržela alespoň na týden, ale nešlo to, když jsem ji druhý večer dočetla, tekly slzy a do toho jsem se musela usmívat.
Knihu nechci hodnotit, ale ráda bych trochu upřesnila anotaci, protože podle ní jsem čekala něco jiného. Samotný příběh tří dívek je v podstatě jen jakýsi úvod do děje, hlavní obsah knihy je totiž taková psychologická sonda do života skrývaných dětí mnoho let po válce. Jak v sobě tento zážitek dusí či nedusí, jak cíleně nevzpomínají a mnohdy i zapomínají. Ta část byla pro mě trochu zmatečná, přeskakování v čase, událostech, i v jednotlivých osudech, neustálé přidávání dalších jmen a dalších osudů po. Asi bych to trochu přeskupila, ale nevadí.
Je škoda, že vyprávění o době ukrývání není věnováno více stran. Osobně mě velmi zasáhl příběh Selmy (alias Žofie, Sophie ) a její matky. Ten neustálý strach, že 5iletá dívka řekne něco "nevhodného", to postupné odcizení. Navíc tento příběh byl podaný jak ze strany dcery, tak ze strany matky. A ano, úhel pohledu a jsou to dva různé příběhy.
Pro mě by byla kniha o kousek lepší, kdyby byla pojata jako příběh Sophie, klidně od dětství do dospělosti, ale tak nějak postupně a uceleně.
Ale i přesto, stojí určitě za přečtení! Jen nečekejte, že " Kniha se věnuje i tematice vlivu dětských traumat na život v dospělosti obecně", ale že "Kniha se věnuje PŘEDEVŠÍM tematice vlivu dětských traumat na život v dospělosti obecně".
Staříka jsem nečetla, nemám tedy srovnání, ale bavila jsem se, bláznivé, vtipné, za mě milá kniha, kterou si jednou klidně přečtu znova.
Kdybych hodnotila první dvě třetiny, dala bych 4 hvězdičky. Ta poslední třetina mi to zkazila. Jedno klišé za druhým - tma, déšť, vítr, sklep, les, nemá mobil, jde někam sama, ač se ji to nezdá... navíc chování Sarah bylo na konci... no řekněme hloupé. Ale jinak dobrý příběh, skoro do konce jsem si nebyla jistá, která z nich to byla.
Na základě zdejšího hodnocení donesl Ježíšek 7leté dceři. Nějak se ale Ježíšek nekoukl na počet stran. Tak jsem jen tak nakoukla a po třech dnech to “dokoukla”. Moc hezká knížka. A zasloužila by si víc obrázků.
Tak tohle bylo skvělé. Několikrát slzy a skoro pořád k slzám jen krok.
Druhý díl se mi líbil ještě o malinko víc, přemýšlím, zda nepřihodit hvězdičku. Stále mám ale stejný problém jako poprvé. Věk. V mé hlavě jim je pořád cca o 10 let víc. Jsou knihy, které přečtu, a říkám si, jaké by byly zfilmované, kdo by koho mohl hrát, jak by asi vypadalo které místo či město. A jsem přesvědčená, že ve zfilmované podobě by to jejich mládí nefungovalo.
Asi by bylo lepší dávkovat po kouskách. Zatímco po prvních stránkách jsem místy smíchy nemohla číst, tak ke konci jsem mohla věty sama dokončovat, jelikož je humor založený na stále tomtéž. Čímž neříkám, že jsem se nebavila, nebo že to bylo špatné. Jen příliš jednoduché a trochu bez příběhu. Ale další díl si přečtu, protože kniha účel plní a pobaví.
Prvních zhruba 50 stran jsem myslela, že to nedočtu. Pak jsem se začala chytat. A druhá polovina knihy mi to vynahradila a už jsem jen četla a četla... krásný příběh.
Málokdy jsem schopná dočíst knihu, kde je mi hlavní postava nesympatická. Tady mi byly nesympatické až protivné všechny postavy, povahově si hodně podobné, a přesto jsem dočetla a byla zvědavá, jak dopadne. Myslím, že kdo je vrah, bylo naznačeno tak ve 2/3? To jen za mě akorát, vědět to od začátku, tuto knihu nedočtu. A knihy, kde se vrah odhalí a vysvětlí motiv na posledních 3 stránkách, taky nejsou můj šálek kávy. A styl psaní z pohledu 3 žen mi vyhovoval. Na autorskou prvotinu je to dobrý výkon.
A ještě ke srovnání se Zmizelou - moc nechápu, co mají společného, krom psaní z jeho a jejího pohledu. Zmizelá mě ohromně nudila. A vlastně už vím - hlavní postavy mi byly taky nesympatické :-) tak to bude ono.
Chvílemi napínavé, chvílemi plytké, ale stála za to. Takové Follettovy Kavky pro ženy. Námět podobný, ale tato zařazena v románech, Kavky v thrillerech. To říká vše.
A mimochodem, proč odevzdala svůj věneček prvnímu mužskému, to mi je úplně jasné. V jejím věku a situaci bych to taky udělala. Lepší první mužský, než krystaly :-)
Zklamání. Poté, co jsem četla přídavná jména - temná, napínavá, morbidní, jsem asi čekala úplně něco jiného. Srovnání s Dexterem je asi prvoplánové, nicméně pro mě naprosto neopodstatněné. Knihu jsem přečetla poměrně rychle, začátek se mi líbil, pak už nuda. Neustále jsem čekala zvraty, napětí, překvapení, odhalení, ale vlastně se to všechno dalo čekat.
A z čeho mi oko tikalo - překlad, místy to dost vázlo. Seděla u computeru a otevřela pořadač, ve kterém našla videa a fotky??? Cože?! Vážně pořadač? Ano, folder se tak přeložit jistě dá, ale proč tady? Složka!!! Pro příště...
Zatím nejlepší ze série, líbí se mi ta odlišnost oproti jinym detektivkám - propracované proč a jak. Někdy mi to bohužel chybí a příběhy jsou pak méně uvěřitelné. Tady jsem si řekla - no jasně, dobrý nápad. Stejně jako u ženy v kleci.
Oblíbená kniha mého dětství. Teď jsem ji četla dětem před spaním, moc se jim líbila. Ale já už ji vnímám jinak, tatínek je dlouho pryč, maminka si našla novou rodinu a teta nic moc, chudák Dora :-)
První a ne poslední kniha od tohoto autora, nemohla jsem se odtrhnout a četla, dokud mi čtečka v noci nepadala na čelo únavou. Napínavé od začátku do konce!
Žádná super akční detektivka, ale styl psaní byl tak sugestivní, že vždy po konci kapitoly jsem automaticky mačkala na své čtečce tlačítko “zpět” místo “vpřed” :-)