tanuki
přečtené 711
Kosmonaut z Čech
2017,
Jaroslav Kalfař
Pokud se vydáte na vesmírnou misi a v kosmické lodi je místo jen pro jednoho, tak si můžete být jistí, že během té dlouhé cesty stihnete popřemýšlet nad všemi aspekty svého života. Vezmete to ze všech směrů a ze všech úhlů, které Vás jen napadnou. Vrátíte se do svého zpackaného dětství, které mohlo být vlastně celkem hezké, kdyby se nezačaly lámat řetězy starého režimu. Co pro některé bylo završením cesty ke svobodě, mohlo pro jiné znamenat katastrofu. Ale mladý člověk se dokáže vyrovnat se vším, vzpamatovat se a jít dál. Najít si lásku, užívat si života, věnovat se zajímavé práci. Daleko od domova však i to hezké začne dostávat nepříjemné trhliny. Gravitace přestává působit nejen na statky hmotné, ale i záležitosti citové, a kde se kdysi nacházely sotva znatelné trhlinky, tam se najednou tvoří krátery a propasti. Půjde přes ně ještě někdy přejít, přeskočit je, postavit most? Jakub by chtěl. Chtěl by strašně moc. A to chtění se pro něj stává jediným smyslem života, posedlostí a svého druhu prokletím - především pro ty, co se mu snaží pomáhat. Občas fantasmagorické, občas příliš se pitvající ve vlastních pocitech a bolestech, s krátkými výpady do české historie a filosoficky neopodstatněnými vsuvkami, které nejsou natolik originální, aby měly v knize své opodstatnění. Autor vystudoval tvůrčí psaní a jistá akademičnost je tu znát. Ale co jednoho nudí, může druhému přijít zajímavé, záleží na našem vnitřním založení...... celý text
Plavba Jitřního poutníka
2006,
C. S. Lewis (p)
První dva díly Narnie si byly mírně podobné a obsahovaly rozsáhlé bitevní scény, které mi moc neseděly. V tomto dílu přichází na řadu dobrodružství z objevování nových zemí, plavba po moři a všechny možné nesnáze, které tento druh cestování obnáší. Možná ke konci už jednotlivé objevené ostrovy se svými kouzelnými specifiky začnou čtenáři splývat, ale je jich nakonec tak akorát, aby se v nich neztratil úplně. Při tak dlouhé a náročné plavbě se najde prostor pro všemožné hrdinské činy, překonávání různých pokušení, cizelování charakterů i řešení sporů, kterým nelze zabránit. Nejsem příliš fanouškem Aslana s jeho všemocností, ale v tomto díle zase tolik prostoru nedostal a hrdinové se z většiny šlamastyk museli dostat vlastními silami. A tak to má být.... celý text
Nekromant Johannes Cabal
2012,
Jonathan L. Howard
Pokud jste zapálený vědec každým coulem, může se Vám stát, že se dostanete do fáze, kdy pro objasnění objektu svého výzkumu obětujete cokoliv. Johannes je mírně namyšlený a arogantní elegán a snob. Myslí si o sobě, že dokáže přechytračit úplně každého, ďábla nevyjímaje. Dohodne s ním tedy obchod, čímž mu začíná krušný rok na kolejích s ďábelským karnevalem plným pekelných bytostí a stvůr všeho druhu. Aby však na to nebyl sám, nejdříve k podniku přivede i svého bratra, kterého však musí vysvobodit ze šlamastyky, do které ho před lety sám dostal. Úvod skýtá mnohé přísliby do budoucna, ale jakmile se ďábelský karneval rozjede, kniha trochu ztrácí na tempu a popisuje pouze sled událostí, které ve vztahu k hlavní zápletce mají jen okrajový význam. Tento směr vyprávění může být pro čtenáře mírným zklamáním, ale není důvod si zoufat, i tak se jedná o zajímavé příhody, které nás pomalu zavedou ke konci ďáblem stanoveného času k provozování karnevalu. Dostáváme se k okamžiku, kdy "karneval sváru naposledy otevře svou bránu a všechno se monumentálně podělá". Napětí začne stoupat, události dostávají spád, Satan intrikuje jako zběsilý, Johanes se nechce nechat zahanbit a navíc se vyostřuje konflikt mezi bratry a jejich vnímáním morálky, což Johannesovi na klidu nepřidá. Je těžké držet palce a fandit někomu s tak pokřivených charakterem, jako má Johannes. Ale přece. Na druhé straně stojí sám velkorohý a lidské plémě má tendenci držet proti pekelníkům při sobě, i když jeho zástupcem je člověk veskrze pochybný a nejednoznačný. Naštěstí závěr dává naději, že v něm přece jen jiskra lidství stále mihotá.... celý text
Pyramídy
2008,
Terry Pratchett
V rámci předchozích dílů trochu úkrok stranou. Samozřejmě je tu všechno, co máme na Pratchettovi rádi, ale zároveň to není úplně ono. Jak už název napovídá, celé je to parafráze na starověký Egypt - takže hlavní roli hraje náboženství, dlouhá dynastie vládců, našptávající kněží, balzamovači, mumie, stavitelé pyramid a také samozřejmě pyramidy samotné, se svou zvláštní geometrií, která může křivit a prohýbat prostor i čas. Moc mi to v konceptu Zeměplochy nesedělo, ale pár povedených vtípků bylo i tady, především co se tajného intelektuálního života velbloudů týče. :o)... celý text
Vděk
2019,
Delphine de Vigan
Možná se nám jednou s postupujícím věkem začne svět zamlžovat, ztrácet a rozpadat pod rukama. Nebo se my začneme rozpadat v rukou světa. Soukolí našeho organismu začne zadrhávat, kolečka se budou naprázdno protáčet, informace nenajdou cestu do míst, kam by měly doputovat, myšlenky budou zastřené a my si bolestivě uvědomíme, že některé procesy jsou nevratné. Důležité je nebýt na to sám a mít oporu v někom blízkém. Sledujeme příběh, který je smutný a nevyhnutelný, ale zároveň dojemný a plný naděje, že když něco odchází, tak vždy i něco nového vzniká. Koloběh života, kterému se nelze vyhnout ani vzepřít. Až jednou přijde náš čas, snad nebudeme sami.... celý text
Chlad Chiméry
2020,
Jan Hlávka
Oproti předchozím dílům ne tak nabité dějem a akcí. Průběh minulé knihy byl natolik adrenalinový, že nyní si museli autoři a s nimi i postavy jejich příběhu vzít oddechový čas. Všichni se snaží vzpamatovat z prožitých a přežitých dobrodružství, srovnat si v hlavě myšlenky, vyléčit si šrámy a odřeniny nejen na těle a následně se strategicky rozmístit do postavení, které umožní další pokračování příběhu. Ne že by se zde nestalo vůbec nic, opět se dozvíme pár zajímavých střípků, párkrát se hrdinové dostanou do ohrožení, ale cítíme, že nyní k ničemu převratnému nedojde. Nicméně figurky na šachovnici jsou rozestavěny v nové pozici a příští partie bude určitě zajímavá.... celý text
Čarodějka z Florencie
2010,
Salman Rushdie
Na počátku byli tři přátelé a jejich osudy se rozlétly jako holubi po výstřelu. Rushdie nám předkládá příběh cizokrajný, který chutná po tureckém medu a kořeněném čaji. Setkáváme se s ženskou krásou tak výjimečnou, že vede až ke zbožňování. Sledujeme mužskou odvahu a sílu vůle, která poráží armády a dobývá cizí území. Zaplétáme se ve vyprávění, které může vyslechnout pouze indický císař, protože kohokoliv jiného by stálo život. Mughalský vládce váhá, zda se něco takového mohlo opravdu stát. Tahá ho snad tajemný Evropan za nos, aby si získal jeho přízeň a postavení u dvora, nebo se jedná o zapomenutou část minulosti, která již nikdy neměla být vytažena zpět na světlo? Rozhodování je obtížné...... celý text
Princ Kaspián
2005,
C. S. Lewis (p)
Princ Kaspian se drží totožného schématu jako předchozí díl Narnie. Děti jsou přivolány do Narnie z našeho světa, aby pomohly vyhnat krále usurpátora. Půl knihy zabírá vyprávění, co se stalo v Narnii v minulosti a druhá půlka se již odehrává v současnosti. Možná je to mým věkem, ale příběh pro mě postrádá napínavost. I vypjaté momenty jsou pojaté tak, že se o hrdiny vůbec nebojím. Aslan je kapitola sama pro sebe. Stejně jako děti zřejmě přichází z jiného světa, vždy přesně v ten nejpříhodnější čas, kdy ho všichni potřebují nejvíce, aby jim ukázal cestu, sestavil armádu, vytvořil Dveře. Je všemocný, vševědoucí, umí probouzet vědomí, léčit zranění, vytvářet průchody mezi světy. Evidentně se jedná o vyšší bytost, která by všechno dokázala zařídit mávnutím tlapy bez cizí pomoci, ale přece jen část práce nechává našim lidským hrdinům. Správně delegovat úkoly se vyplácelo odnepaměti a to i v jiných světech. :o)... celý text
Kytice
2014,
Karel Jaromír Erben
Nepřísluší se mi hodnotit dílo nesmrtelného klasika, ale pár poznámek přece jen s pokorou učiním. Naposledy jsem Kytici četl ve školním věku, kdy o internetu vědělo jen pár zasvěcených (alespoň v ČSSR) a dnešní děti ve stejném věku již zápisky do čtenářských deníků skenují a posílají do Google učebny. Co jsem tím chtěl říct: svět se mění, Kytice zůstává. Jednotlivé balady mám rozdělené přibližně na dvě poloviny. Tu první hltám zas a znova se zatajeným dechem, kdežto tu druhou konzumuju vlažně a bez valného nadšení. U první poloviny mám pocit, že verše samovolně tryskají do výšky jako gejzíry na Islandu, v druhé jen líně pobublávají a zvláštní skupinu tvoří těžkopádné Záhořovo lože a obrozenecká Věštkyně, které si dokážu úplně odpustit bez pocitu, že jsem o něco přišel. Kytice patří k našemu základnímu kulturnímu dědictví a kdo nečetl Kytici, není Čech. Dobře, mohl ji taky poslouchat na Spotify nebo vidět na YouTube. Svět se mění, Kytice zůstává. Ale to jsem už asi říkal.... celý text
Steve Jobs
2011,
Walter Isaacson
Tvrdím o sobě, že mě životopisné knihy nebaví a vyhýbám se jim, ale tahle mě chytla hned od začátku. Člověk nemusí být fanouškem Applu, aby měl o Stevu Jobsovi a jeho příběhu alespoň základní povědomí. Jobs se na sepsání životopisu domluvil, když cítil, že se jeho čas chýlí ke konci a byl smířen s tím, že to nebude jeho oslava, ale příběh pravdivý a pro vyznění jeho osobnosti také v mnoha ohledech nepříliš lichotivý. Jobs byl v mládí formován hippie érou - což obnášelo uživání LSD, cestu do Indie, meditace a hledání duchovní podstaty. Poznáváme Jobse perfekcionistu s jeho bezbřehou paličatostí, umíněností a černobílým vnímáním okolního světa. Seznámíme se s Jobsem manipulátorem, který dokáže vzteky vybuchnout jako sopka a který nutí lidi dělat nemožné věci v nemožných termínech díky své oblasti zkreslené reality. A závěr je velmi dojemný. I když je celá tahle kniha o Jobsovi a Wikipedie si při čtení ani na chvíli neoddechne, nakonec Vás příběh stejně vede k zamyšlení nad svým vlastním životem. Co všechno lze ve vyměřeném čase stihnout, co je nutné pro to obětovat, co dělá úspěšného člověka odlišného od nevýrazného průměru a jakou cenu za svoji výjimečnost je ochotný zaplatit nejen sám na sobě, ale i na druhých. Think different.... celý text
Slavnost bezvýznamnosti
2020,
Milan Kundera
Ač fanoušek a obdivovatel, tentokrát jsme se s panem autorem minuli. Tato krátká črta se mi zdála sterilní, odtažitá, chladná a vyumělkovaná. Všechny tyto ingredience jsou sice základem většiny Kunderových románů, ale navíc je kolem nich vystavěný zajímavý příběh, který mi zde scházel. Kundera je známý díky svým odbočkám uvitř textu a tady jako by z šuplíku vytáhl ty dosud nepublikovné a slepil je dohromady. Objevují se nové motivy - mírně nesmyslná meditace o pupku, absurdní Stalinův a Kalininův příběh, ale i repetitivní stálice - vztah k matce či žert. A samozřejmě téma hlavní - význam bezvýznamnosti. Možná musím k tomuto v doslovu až přemrštěně glorifikovanému dílu ještě dospět.... celý text
Mlýn
2018,
Michal Vaněček
Opět jedna kniha, která nám připomíná, co tu bylo a že je dobře, že už to tu není. Politická strana, která to všechno zapříčinila, stále ještě ovlivňuje legálně naše životy, ale volební výsledky dávají naději, že v horizontu pár let zmizí pod hranicí 5%. Potom už ji budeme znát jen z učebnic dějepisu a výstředních prvomájových průvodů zbytků pomýlených věrných. Zápletka je jednoduchá. Dva bratři slíbí otci, že se postarají o mlýn, který je v majetku rodiny po mnoho generací a soudruzi na všech úrovních státní správy nemohou vystát, když někdo disponuje soukromým majetkem, který odmítá s budovatelským nadšením odevzdat státu. Soudruzi z vesnice jsou při řešení sporů benevolentnější, přece jen to jsou taky sousedé a známí. Soudruzi v Praze už třídního nepřítele dokážou zmáčknout nekompromisně a tvrdě. Aby toho nebylo málo, tak se v knize mihne i zástupce šlechty a farář, takže je ukázáno, kdo všechno pykal buď za svůj původ nebo vyznání. Takto to může znít jako klišé, ale do příběhu to zapadá hladce. Klišé na druhou stranu je, že většina kladných postav je vysokých, tělesně zdatných a fyzicky silných (bratr Tyrš by byl potěšen), kdežto záporáci jsou bezebytku neduživý skrčci s deviantsky pokřiveným charakterem. Máme před sebou silný příběh o vytvalosti a snaze žít si po svém mimo systém, i když to může vypadat jako bláznovství a výstřednost. Kdo má ale právo zakazovat lidem jejich styl života, pokud nikomu neubližují a nikomu neškodí? Jen chtějí žít tak, jak byli vychováni, ve staletí vyjetých kolejích, které možná nevedou ke světlým zítřkům, ale zároveň nikomu nekříží cestu, aby je musel znárodnit a postavit místo nich asfaltovou silnici, na které bolí nohy a při chůzi schází konejšivý stín starých lip...... celý text
Lev, čarodějnice a skříň
2015,
C. S. Lewis (p)
Vyprávění pro dětského čtenáře, čemuž odpovídá struktura i jazyk. Příběhu vlastně nic nechybí. Čtyři děti se snaží zachránit podivuhodný sněhem zavátý svět. Ne že by chtěly, ale jsou do toho natlačeny vlivem okolností. Proroctvím, ze kterého se nejde vymanit. Sledujeme přátelství, statečnost, obětavost, ale i zradu a odpuštění. Ze zlých postav jejich špatnost sálá na míle daleko. Oproti tomu hrdinové jsou dokonale chrabří a čestní. Svět je rozpoznatelně rozdělený na dvě části. Aspoň že dětští hrdinové v sobě mají ždibet rozporuplnosti. Po přečtení jsem byl mírně zklamán, ale po následných diskuzích u sepisování synova čtenářského deníku hodnocení zvyšuju. Budeme pokračovat dalším dílem. :o)... celý text
Hybatelé
2016,
David Mitchell
Několik provázaných povídek, které jsem si postupem času představoval jako žabky házené plochým kamenem po hladině rybníka. Když ovládáte odpovídající techniku, můžete správně hozeným oblázkem přeskákat po hladině z jednoho břehu na druhý. Ten se pokaždé pouze jemně dotkne nehybné hladiny, rozčeří vodu a vytvoří kruhy, které se šíří od jednoho místa dopadu k druhému. Někde se prolnou, jinde po chvíli zmizí a zaniknou. Kamínek udělá pár skoků a za chvíli je ten tam. My takto v knize přeskakuje od jedné postavy ke druhé. Ač se jedná o několik samostatných povídek, jsou vždy vzájemné provázaná ve stylu "six degrees of separation". Takto se můžeme pohybovat od Japonska, přes Mongolsko, Petrohrad, Londýn, Irsko až do vysílání jednoho obskurního nočního pořadu jistého rádia. Spousta odkazů na různé jazzové skladby spolu s japonskými reáliemi ve druhé povídce až nepříjemně kopírovaly Murakamiho styl. Možná se mělo jednat o druh pocty či inspirace, ale mně to připadalo spíše jako příliš okaté plagiátorství. Několik povídek se neslo v duchařském stylu, ke slovu se dostaly také prvky thrilleru či sci-fi říznuté populárně vědeckými fakty. Jednalo se o zajímavé střídání stylů a žánrů, které vedly k rozmanitosti vyprávění a zároveň propojení zdánlivě nesouvisejících událostí na různých místech světa.... celý text
