precetl
přečtené 127
Idiot
2004,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Idiot je jednou z nejlepších knih, které jsem ve svém životě četl. Dostojevský dokáže mistrnně rozehrát psychologickou partii se čtenářem, kterému nedovolí uhádnout budoucí tahy románových hrdinů, a to až do úplného velmi překvapivého konce. Děj není tak důležitý. Hlavní dobrodružství je skryto v poznávání charakterů jednotlivých postav a jejich vzájemné prolínání se. Na Dostojevského hrdinech mám nejraději skutečnost, že nejsou ani úplně dobří ani úplně špatní. Proto se s nimi může čtenář ztotožnit. Co může být zajímavého na kladném hrdinovi? To, že vždy jedná správně? A na záporném to, že vždy jedná nesprávně? Dostojevského postavy tímto černobílým komplexem rozhodně netrpí. V hlavním hrdinovi knížeti Myškinovi se snoubí naivita s moudrostí. Na tyto dva zdánlivě protikladné rysy se můžeme podívat také tak, že vyúsťují jeden ve druhý: Kníže Myškin je svou naivitou moudrý, protože se díky ní umí na svět dívat jinýma očima než ostatní. Zároveň se jeho nepochopená moudrost jeví mnohým jako naivita.... celý text
