1Q84: Kniha 3

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Knihou číslo 3, která při prvním vydání v Japonsku zaskočila čtenáře jako nečekané překvapení, se završuje devět měsíců, které spolu s protagonisty Murakamiho románu strávíme v jiném světě roku 1Q84. Opět dostáváme možnost potkat své staré známé hrdiny. Tenga Kawanu, mladého matematika a spisovatele, vidíme definitivně řešit jeho vztahy s otcem. Jeho dávnou lásku oproti tomu pozorujeme v období velkých změn a sledujeme, jak se pouští do krajně nejistého podniku. A ještě někoho tu sledujeme: jednu z postav minulého dílu, která tu tentokrát dostává svůj samostatný prostor k akci i promluvě. Jednání všech tří se vzájemně prolíná a mnohovrstevný děj románu tak pomalu ale neodvratně spěje ke svému rozuzlení a konci. Nebo spíš k novému začátku?...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/169228/big_1q84-1q84-kniha-3-169228.JPG 4.2776
Série:

1Q84 2.


Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Odeon
Originální název:

1Q84: Book Three, 2010


více info...
Nahrávám...

Komentáře (141)

Kniha 1Q84: Kniha 3

sharik
24. října

(Dávám stejný komentář k části 1&2 i k části 3, četl jsem to v jednom svazku a beru to jako jedno dílo...)
Murakamiho opus, rozsáhlá trilogie 1Q84 (v anglickém překladu cca 1300 stran, po českém jsem nesáhl, protože první dva díly jsou prakticky nedostupné). Velký příběh nacpaný různými parafrázemi, odkazy, pochopitelně magičnem a celou řadou pro autora typických motivů. Celé to začíná jako příběh nájemné vražedkyně Aomame a paralelně s tím druhá linie o literárním ghostwriterovi Tengovi. Snažit se v pár větách popsat, co vše se na tom nesmírně širokém poli (míněn rozsah díla) odehrává, by asi nedávalo příliš smysl, avšak musím – jako už víckrát – alespoň říct, že Murakami je výborný vypravěč, originálně zpracovávající jak postmoderní prvky, tak ty magickorealistické, nadto si rád vypůjčuje i z různých mytologií nebo popkultury a mix je to stále vyvážený... První dvě knihy výborně rozehrává příběh, ve vyprávění nikam nespěchá, je v pomalých popisech až pedantsky důsledný. Škoda, že ve třetí knize to maličko ztrácí dech – děj se někdy zdá až příliš táhlý, nemluvě o řadě linek, které autor nechává vyhnít a až trestuhodně velké množství věcí nakonec vysvětluje podle vzoru "nevěděl/a jak to ví, ale věděl/a to", čímž příliš často obchází logiku a skoro bych tu Murakamiho podezíral z autorské bezradnosti, jak tolik věcí nakonec vysvětlit. Prostě deus ex machina, což občasně nevadí, ale tady to autor trochu nadužíval. Přitom jinak se jedná o nesmírně mnohovrstevnaté a inteligentní dílo, spousta záhad je vyřešena mimoděk, jen ať si na ně přijde ten, kdo dává pozor. Bohužel, často to tak není. Samotný závěr pak působí trochu příliš přeslazeně (i kvůli délce toho závěru) a i v rámci světa podivně nepravděpodobně... ale kupodivu tohle zrovna až tak nevadí. On si takový konec ten epický příběh vlastně žádá... navzdory tomu, že jsem tu psal spíš to, co mi na knize vadí, je 1Q84 velké a výborné dílo, jen závěr má pár rezerv. Ale určitě ho budu doporučovat, kudy půjdu a nejpozději za pár let to celé musím přečíst znovu... na což se už teď vlastně těším.

Bucifalek
18. září

(+ SPOILER) Myslím, že vše podstatné už bylo napsané v komentářích níže. Za mě celé sérii došel dech v místě, kdy je zabit Vůdce. Pak už Murakami nepřijde téměř s ničím novým a příběh se už většinou jen točí kolem už dříve napsaného a to až do samého konce, kde se nedočkáme odpovědí na většinu otázek. “Schopnost milovat je na světě to nejdůležitější” tohle finální poselství mi prostě nestačí, sorry. Mám rád Murakamiho knihy, ale tato série mi přijde jako silně přeceněná. Bohužel všem třem dílům nemůžu dát dohromady víc než 2 * a to hlavně za cca. první třetinu příběhu, která byla opravdu výborná.


capricorn__
08. července

Asi by mi více vyhovovalo, kdyby "1Q84" vyšlo - jako například v americké verzi - dohromady, ne, že by třetí část byla samostatně. Já sice četl obě tyto knihy (respektive tři...) hned po sobě, takže jsem na nic nezapomněl, ale i tak mi připadalo, že tento třetí díl pokulhával a připadal mi rozvláčnější. Byl více o popisech a filozofii a přímá řeč kamsi vymizela. Když docházely stránky, začalo mi docházet, že bohužel na všechny otázky odpověď asi nedostanu a mrzí mě, že některé vedlejší postavy, které mi byly dost sympatické, se už ke slovu nedostaly. I teď, při psaní komentáře, mám v hlavě docela dost otázek. První dvě knihy úžasné, tato o něco slabší, ale přesto mě moc bavila. Hlavní myšlenka a filozofický přesah se mi líbily moc, na to je Murakami přeborník.

tamara1351
28. června

Skvělá oslava konce roku 1q84 a nástup toho nového,možná lepšího,možná nebezpečnějšího,ale hlavně jejich.
Lovestory v podání Murakamiho stojí za to a Ušikawa jako představitel tragického osudu vás rozhodně neponechá chladnými.

amaenium
26. května

Tato kniha už se vymanila z toho být knihou v knize v knize.
A pokračuje ve své zvláštnosti. Během prvních pár stran jsem se rychle rozpomněla na události první a druhé knihy a očekávala převážně na ten hlavní a jediný bod, kdy se konečně naši hlavní hrdinové střetnou.
Než k tomu však došlo, jsem nuceni pomaloučku odkrývat stopy, doufajíc, že třeba už k tomu dojde, stále však nic, číst dál o nástrahách, kterým prvně musí čelit a událostem, jež prvně musí zažít.
V příběhu se stále nachází smyčky, které nás povědomě vrací nazpět a neustále nutí tak dávat pozor.
Co mě netěšilo, byly pasáže s Ušikawou, táhly se a ačkoliv byly důležité a mnoho odkryly, číst bylo opravdu k uzoufání.
Další drobnost, co mi vadila bylo časová linka, kdy jsem se musela hodně soustředit a dávat pozor, kdo a co se kdy odehrálo a která postava je “napřed” a obráceně.
Každopádně se jedná o krásný příběh o dávné (a té jediné) lásce, o naplnění a fantastických nástrahách, kterým museli oba čelit. Knihu jsem si opravdu užila.

KapitánSmrt
29. dubna

Zklamání. Rozvleklé a zbytečně natahované. Často Murakami odkazuje na Hledání ztraceného času, které je také dost rozvláčné, oproti 1Q84 má ale Proust jednu nespornou výhodu, tou je komplexnost a živost jeho postav, jeho detailní popisy psychologických dějů vyráží dech svou autenticitou a propracovaností. Murakami je v tomto ohledu žabař a jeho postavy jsou spíše strojené, občas patetické, místy dost šablonovité a ploché. Dle mého ještě horší naž první dva díly a to kvůli repetivnosti, recyklaci témat a příběhovému přešlapování na místě.

rickiwolf
26. února

Myslel jsem, že čtu první část, ale četl jsem část druhou. Paní knihovnice to asi nezná.
( Dala mi 3. v přebalu 1. a 2. ). Když se to tak vezme, tak anotace k těmto knihám mi také splývala v jednu. Je vidět, že není tento autor pro mě nijak významný. Jinak hodnotím tolik, protože to mělo spád. A nejsem zvyklý známky knih příliš snižovat.

vlad6485
24. února

Autora Haruki Murakami mohu klidně nazvat japonského Franze Kafkou. I jeho častý odkaz v knížce na Kafku, Dostojenského nebo Čechova ukazuje, že H. Murakami je obdivovatel těchto velikánů západní literatury. Celý příběh je fascinující ukázka japonské literatury a pohled na jejich svět. Je to rovina chápání a vidění věcí, které v západní literatuře nemůžeš najít. Četl jsem tuto knihu jednim dechem.

1 ...