Stehlík

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Donna Tartt je výrazným a ojedinelým zjavom súčasnej americkej literárnej scény, literárna kritika hodnotí každý jej román ako výnimočnú udalosť. Za román Stehlík dostala v roku 2014 prestížnu Pulitzerovu cenu. Theo Decker má trinásť rokov, milujúcu matku a otca, ktorý ho zanedbáva. Priam zázračne prežije nehodu, ktorá ho pripraví o všetko, čo dovtedy poznal a ľúbil, a v New Yorku zostane sám. Našťastie sa ho ujme bohatá rodina a zdá sa, že chlapec napokon dospeje na muža. Theo však trpí. Chýba mu jeho minulosť a len ťažko nadväzuje nové vzťahy. Smútok je aj dôvodom, prečo chlapec silno lipne na obraze stehlíka, fascinujúcej maľbe holandského majstra Carela Fabritia, ktorý je jeho jediným spojivom so spomienkou na mŕtvu matku. A práve toto vzácne dielo ho zavedie do dobrodružného sveta, kde sú starožitnosti najvyššou métou, pre ktorú sa ľudia neštítia ničoho. Obraz stehlíka je Theovým talizmanom v nepreniknuteľnom labyrinte sveta, v ktorom za každým rohom číha nebezpečenstvo. Theovo putovanie vrstvami americkej spoločnosti je modernou odyseou o dozrievaní, prvých láskach a lúčení sa s nevinnosťou....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/23_/234476/stehlik-Q5Q-234476.jpg 4.2237
Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Slovart (SK)
Orig. název:

The Goldfinch (2013)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (73)

Kniha Stehlík

Přidat komentář
menalinda
14. února

Krásná kniha,barvitě vylíčené emoce malého chlapce.Ale občas zdlouhavé pasáže,které mně zdržovaly a rozčilovaly od dalšího čtení a těšení se na to co přijde.Po celou dobu knížky jsem byla napnutá jak vše dopadne.

Adliczka
24.11.2018

Za mě moc dobrá kniha. Byl to náhodný výběr v knihovně. Jelikož miluju silné knihy, tahle mě upoutala na první pohled :)) Sice jsem některé pasáže vynechala, jelikož byly zdlouhavě popisovány, ale i přesto ji hodnotím jako čtivou a pohlcující. Atmosférou mi to připomělo nějaký amer. film z filmovýho klubu na čt2 :))).

Acamar
21.11.2018

Pulitzerova cena, chvála kritiky, superlativa na přebale…ale žádné velké nadšení ze silného literárního zážitku se u mne nedostavilo, spíše pocit nedostatečné čtenářské naplněnosti. A rozpaky - na solidní oddechovku, stavějící na zajímavém a napínavém ději je příběh zbytečně rozvleklý a odbíhavý, s evidentně vyššími ambicemi; na "vážnou" literaturu mi chybí větší hloubka a nějaké zásadní "sdělení“ (důležitost a nesmrtelnost uměleckých děl mi přišla na to trochu vágní); u avizovaného bildungsrománu zase očekávám nějaký zaznamenatelný vnitřní vývoj postav...i po formální stránce mi scházela větší jiskra, přesvědčivost, osobitost, schopnost vzbudit emoce (kupodivu ani 730 stranám plných popisů temných vnitřních stavů se to to nepovedlo) …Stehlík není špatná kniha, čtivá, se zajímavým příběhem , nejednoznačným (byť poněkud mátožným) hrdinou, ale zas tak dobrá (vzhledem k ocenění a auře kolem autorky) podle mne také ne.

Měňavka
22.10.2018

Dostat do rukou knihu, která má 730 stran, to je výzva. Anotace mne příliš nenalákala, ale byla jsem zvědavá, jaké je to čtení, když získalo tak důležité ocenění. Hned jsem se bez problémů začetla a zvědavě hltala stránku za stránkou. Děj byl zajímavý, dramatický, čtivý a hlavní postava měla výborný psychologický rozbor. Nemohla jsem uvěřit tomu, že dokázala dospělá žena tak přesně vystihnout život, pocity a myšlenky 13-letého kluka. Byla jsem z knihy nadšená, ale po 500 stránkách jsem začala být zklamaná. Dočítala jsem už jen s tím, abych věděla, jak to dopadlo. Proč? Přestože byl text tolik obsáhlý a podrobný, autorka výrazně opomněla do děje promítnout vliv drogové závislosti hlavního hrdiny a to, jak s ní bojoval. Poskytla tomu příliš malý prostor. Druhá věc je ta, že spisovatelka určitě neví nic o drogách, vzniku závislosti a jejich účincích. Myslet si, že někdo, kdo je pod vlivem, bude lpět na nějakém přátelství, poctivosti a napravení chyb, je naprosto naivní. Lidé tohoto druhu touží jen po jediném – uspokojit svou potřebu. Za těch 500 úžasných stran, dávám 3 hvězdičky (zbytek mého komentáře v diskuzi).

Mirka2778
30.09.2018

Začátek příběhu jsem s hrdinou velmi prožívala, ale ve chvíli, kdy jsem měla pocit, že on se svými démony přestává bojovat a dokonce se jim snad začal i poddávat, moje pochopení se ztrácelo,....a zase sílilo.....
Psát o životě jednoho člověka tak, jak ho on sám žije a cítí, je (jak to říct) zvláštní? Ano, pochopila jsem, že to byl záměr, přesto mi v knize chyběla odezva z druhé strany. (Z pohledu nejspíš Borise, Pippy, Hobieho.)
Také příběh kolem obrazu je dosti strohý, přestože právě na vlastnictví nedocenitelného díla nás láká už anotace.
Vypadá to, že si žádám knihu ještě o tři sta stran tlustší. (To by nebylo nutné, škrtla bych, nebo výrazně přepsala Amsterdam.) Ale takhle mi přijde neúplná. Jakoby se vedlejší postavy bez přítomnosti hlavního hrdiny ztratily do vzduchoprázdna.
Stehlík je velmi dobrá kniha, bohužel čekala jsem, že kniha oceněna tak známou cenou bude výjimečná.
Závěrečné áááách se nedostavilo.
Asi nejvíc mě potěšila připomínka filmu Mustangové.

Jonna
20.08.2018

No, kde začít - od tak oceňované knihy jsem asi čekala víc. -Nebavily mně zdlouhavé pasáže, které byly zjevně napsány jen proto, aby autorka náležitě prezentovala své znalosti a nejspíš i vzdělání. -Slibovaná myšlenková hloubka se nekonala. -Celá zápletka s krádeží obrazu se mi zdá neskonale naivní. -Strašně dlouho mi trvalo, než jsem se začetla, a pak se zase vlek konec. - Jedině kocoviny byly vylíčeny tak realisticky a plasticky, že jsem je měla taky :-) Velice průměrná kniha. Nevím, jestli najdu sílu přečíst od autorky ještě něco jiného, spíš ne.

Lenka27
18.08.2018

Tak jsem se dočkala. Konečně příběh, který líně plyne, nemusím se proplétat staletími, ani osudy několika postav. Dočtu a přemýšlím, rozhodně jsem nespěchala,přemýšlela jsem často s Theem. Stále nemám jasno, zda věřím v predestinaci, nebo je život jen souhra náhod, zkrátka neustálé kdyby. Jedno kdyby nasměruje náš život - chcete-li - osud úplně jiným směrem. Donně Tart se podařilo myslet jako chlapec, mladý muž, vlastně celý příběh je postaven na dokonale vykreslených mužských postavách. Nechci hledat slabá místa, určitě bych je našla, ale necítím se být tím, kdo je hledá. Mám štěstí, že miluji umění a pro holandské malíře mám obzvláštní slabost. Theova muka, často jsem skrze stránky cítila jeho úzkost, kterou potřeboval přebít něčím silnějším. Hobie, kéž bych někoho takového měla. Věřím, že se v životě několikrát vrátíme zpět, aniž bychom si to uvědomovali. Theo tak činil naprosto v souladu s vlastním rozhodnutím. Lidé, o kterých si myslíme, že už je v životě neuvidíme, potkáme na místě, kde bychom to nikdy nečekali. Ať už spoléháte na rozum či intuici, nedozvíme se stejně jako to, co je po smrti, zda náš život je veden osudem, či je dílem náhody.
"Neboť v tom neniternějším a nejneotřesitelnějším koutě mého já nebyl rozum k ničemu".

Vik40
09.08.2018

Tentokrát bez hvězdiček - nedařilo se mi do knihy začíst. Jsou v ní sice krásně popisované detaily, ale děj se mi potom vytrácel.
Takže nedočteno, odloženo a neplánuji se ke knize vracet.