Franz Werfel

Přidat do oblíbených Koupit knihy

německá, 1890 - 1945

Související novinky

Letní slunovrat, Vládci smrti a další knižní novinky (13. týden)

Letní slunovrat, Vládci smrti a další knižní novinky (13. týden)
Vítáme vás u dalšího článku s připravovaných knižními novinkami. Tentokrát se podíváme, jaké knihy vyjdou v období od 24... celý text

Populární knihy

/ všech 26 knih
Čtyřicet dnů
Čtyřicet dnů
Jeremjáš
Jeremjáš
Sjezd abiturientů
Sjezd abiturientů
Píseň o Bernadettě
Píseň o Bernadettě

Nové komentáře u knih Franz Werfel

Sjezd abiturientů Sjezd abiturientů

„No, me to teda zase tak nenadchlo. Prislo mi to hrozne pateticke, osmnactileti kluci se chovali chvilemi jak trinactileti, byli takovi rozervani... A vubec jsem neocenil vyvoj postavy pana soudce. Takovy zakerny ha*zlik, takovy fakt krivak, a je z nej soudce? To bych jeste skousl, ale ten eticky zacatek? A fakt, ze se 25 let uzira? cim? pocit viny preci nezna, zeny opousti, stale se chova jako egoisticky deb*l! A ze nepozna sveho kdysi velkeho pritele? Sorry, za me moc neverohodne, nerealne. Dostojevskij je lepsi. Anebo jsem to proste nepochopil... ;)“... celý text
— IHT

Čtyřicet dnů Čtyřicet dnů

„Udatný boj Armenů proti vystěhování“
— Mušketyrpepa

Sjezd abiturientů Sjezd abiturientů

„Říká se, že čas vše vyléčí nebo vyřeší. Ale ne, otupí možná, ale nevyřeší. Sjezd abiturientů je toho příkladem. Tak dlouho hlavní hrdina myslel na hříchy minulosti, až si podvědomě spojil něco, co spolu vůbec nesouviselo, a to vše jen z touhy po odpuštění. Čtivé, psychologicky prokreslené, výborné.“... celý text
— Isew

Sjezd abiturientů Sjezd abiturientů

„Je to vcelku obvyklé vyprávěcí schéma, kdy se náhlým setkáním nebo připomínkou někdo vrátí do dávno minulých let, aby zjistil, že jeho vzpomínky jsou vlastně důmyslně vykonstruovaným sebeklamem. Třeba Měsíc nad řekou, Smrt v Benátkách nebo mé oblíbené Vědomí konce od Juliana Barnese. Literát tak zručný jako Franz Werfel si s tím podle očekávání poradil dobře, příběh se sice rozbíhá velmi zvolna, ale poctivost ve vykreslování charakterů bývalých studentů se vyplatí – když se pak děj začne hýbat rychleji, tak postavy už dobře známe, rozumíme jim. Zápletka je proto věrohodnější, živější - a tím také víc promlouvající i do nějakých ekvivalentních situací čtenáře. V tomto smyslu odvedl pan Werfel opravdu kus dobré práce. Je to až k nevíře, jak snadno se nám lidem daří na své hříchy a viny schovávat jako ony pomyslné kostlivce do skříně. Ale je možná ještě víc k nevíře, jak tvrdošíjně tato potlačená provinění někde v podvědomí a nevědomí zůstávají a jsou neviditelnou brzdou každého duchovního a osobnostního růstu. Werfelův krátký román zde neříká nic nového, ani to neříká nějak objevným způsobem, ale sílu má. A zanechá i poměrně výrazný otazník po závěrečné katarzi: je naše sebereflexe schopna se živit z vnitřního zdroje, nebo je naše svědomí jen interiorizovaná reakce na pocit ohrožení a strach z vyzrazení? Když zmizí vnější tlak, vrátí se vše do starých sebeomluvných kolejí? A pokud ano, co to o nás vypovídá? Za pár týdnů se chystám na setkání bývalých maturantů, pro mě premiérové. Docela jsem se těšil, no, ale teď najednou nějak nevím. ;-)“... celý text
— mirektrubak

Držíce v drzých držkách cigarety Držíce v drzých držkách cigarety

„Jedna z mých nejoblíbenějších básnických antologií, která zachycuje kvas německého expresionismu, který vznikl v době, kdy se lámal starý a nový svět a to je možná důvod, proč zní naléhavě i dnes. Konec světa (Jakob Van Hoddis) Ve větru klobouk měšťáka má strach. Vzduchem zní cosi jako křik či pláč. Ze střech se s nářkem řítí pokrývač a příliv stoupá, píšou v novinách. Je tady bouře, moře na pevninu se vrhlo a teď kosí hráze po stu. Většina lidí smrká - mají rýmu. Vlaky se řítí z železničních mostů.“... celý text
— Inozuka

Přejít na knížky autora