Obuvník
přečtené 94
Tajemství sídla Craven Manor
2019,
Darcy Coates
Nelze přesvědčivě tvrdit, že by se to četlo špatně. To vůbec ne. Stránky svižně ubíhaly a můžu s čistým svědomím přiznat, že pokaždé, když jsem knihu odkládal, měl jsem sto chutí říct: "I'll be back." No dobře... to je trošku jiný žánr. Jenže tohle rychlé čtení tak nějak klouzalo po povrchu. Já tam s těmi holkami a kluky zkrátka nebyl. Jako bych seděl v teple obýváku a sledoval je přes zavřené okno, jak se zmítají v bouři. No jistě... kde jinde bych měl sedět, když čtu knížku. Já trouba. Čekal jsem aspoň maličký horůrek. Jen takové letmé polechtání ohlodaným prstem na zátylku. Hlavní hrdina byl však proti. Jeho naivita si totiž nic nezadá s klasickými českými pohádkami. Jako čtenář rád přimhouřím oči nad některými detaily. Chci se nechat unášet dějem a nehledat černé puntíky. No ale když ve finále ubíhají drahocenné vteřiny a kluci si tam před barákem vykládají příběhy, jako by seděli v kavárně a cpali se jablečným koláčem, to už ruší i mě. Ale co já vím o podobných situacích. Lidi dneska hodně mluví a málo konají. Třeba bych si taky rád pokecal :-)... celý text
Zimní přízrak
2019,
Dan Simmons
Na hodnocení knihy se musí zákonitě odrazit to, co od ní očekáváte. Někdy za to může marketing, jindy klamavé zahraniční ohlasy (takže vlastně marketing) a sem tam i samotný autor (zase marketing). Jedná se o pokračování legendy, což je počin, který přerostl přes hlavu i těm nejlepším mistrům pera, psacího stroje či klávesnice. Jeden příklad za všechny: Ira Levin a jeho Rosemary a její syn, který se vskutku neměl nikdy narodit... Dan Simmons v tomto případě úplně neshořel jako papír, ale prsty si stejně spálil. Na Temné léto navázal temnou zimou, což je na první pohled v pořádku, musel by však při psaní používat stejný kalibr, který tasil před téměř dvaceti lety, kdy bylo nebe jasnější, tráva zelenější a horory děsivější. Zimní přízrak se za horor dá označit opravdu jen sporadicky. Více než o cokoliv jiného se jedná o drama muže, který balancuje na hraně nervového kolapsu. Ale co naplat, pořád je to Simmons. Těžká váha, která umí psát. A předvedl to i tentokrát. Ve finále se mi to prostě líbilo. Mezi řádky tam prosvítá život, který se dotýká mého vlastního. Tohle hledám a tohle jsem dostal. Akorát mě prostě trochu na***lo, že jsem si objednal tatarák a donesli mi svíčkovou :-)... celý text
Vánoční říše
2013,
Joe Hill (p)
King's family, to je úctyhodný klan. Tam snad i jejich pes má za sebou pár úspěšných povídek :-) Kdysi jsem viděl zfilmované Rohy a byla Vám to zvrácená a zatraceně zábavná jízda. Tehdy jsem si slíbil, že si od tohohle "zamaskovaného" synka něco přečtu. Vánoční jízda frčí v úplně stejném duchu jako výše zmíněný film. Je hravá, barvitá a prosycená černým humorem, což je její největší devíza a slabina zároveň. Užíval jsem si autorovu ulítlou fantazii, ale v místech, kde si to doslova říkalo o přeladění na děsivější strunu, zůstala jakási pohádkovost. A tenhle fakt mi trochu překážel, abych se strachoval o hlavní hrdiny. En ten týky, dva špalíky, ten musí jít z kola ven... sranda. Každopádně si brzy seženu další knihu, protože tahle mě rozhodně neodradila. Něco mi navíc říká, že jeho opus magnum teprve přijde. A já si počkám... Kdyby to trvalo moc dlouho, můžeme si mezitím zahrát nůžky pro tuláka :-)... celý text
Zimní lidé
2017,
Jennifer McMahon
Ježíšek nezklamal, ale to byla pouze polovina úspěchu. Druhý dílek do skládačky s názvem "spokojenost" musela přidat samotná autorka. A světe, div se... nezklamala :-) Zimní lidé mě paradoxně zahřáli na duši. Minulost se pěkně snoubí se současností a stránky příjemně ubíhají. Parádní čtení ke krbu, kdy je člověk zakutaný pod dekou a naslouchá praskání polínek. Škoda, že žádný krb nemám :-) Jedná se o duchařinu, která netlačí na pilu. Je krásně tajemná a obejde se bez větších nechutností. Hlavní devízou je atmosféra - zejména linka z počátku dvacátého století se vskutku upekla dozlatova. Hororovému žánru se věnují zejména muži. O to více byl v tomto případě ženský rukopis osvěžující. Je cítit z každé kapitoly a já si to skutečně užíval. Pár mušek by se našlo, ale nemám náladu po nich pátrat. Strašidelné příběhy se stejně velkou porci času odehrávají ve tmě a v ní žádné mušky vidět nejsou :-) No nic... jdu prozkoumat skříň v ložnici.... celý text
Trhlina
2016,
Jozef Karika
TRHLINA. Úderný název, povedená kniha. Jozef Karika má osobitý, snadno rozeznatelný styl psaní. A to se mi líbí. Převážně krátké věty. Seká je tam jednu za druhou jako nasraný řezník. Čtivé. Velmi čtivé... Kniha má několik podobných rysů s předchozím Strachem. Hory, chlad, víceméně nesympatický hlavní hrdina, tajemná síla. Strach mi byl "o mezeru mezi předními zuby" bližší. Měl hutnější atmosféru a větší tah na branku. Místy jsem se dokonce bál. Děkuju za to! Trhlina má zase promyšlenější kompozici a oblíbenou "mohlosetostát" patinu. Příběh netlačí na pilu, jen tak brnká na nervy. Prvních dvě stě stran je něco jako taneček s cizincem. Vzrušující a jaksi znepokojivý. V poslední třetině však hudba odezní, světla pohasnou a... dvě plus dvě už nikdy nebudou čtyři. Tribeč? Výlet? Děkuji, ale než definitivně zešílím, chtěl bych ještě přečíst pár knih...... celý text
Mikuláš, Ježíšek, pan Vrána a my
2010,
Miloš Kratochvíl
Knihu mi podstrčila - možná bych se nebál napsat vnutila - moje žena. Zná mě dobře a tuší, že někde uvnitř stále ukrývám toho malého kluka, který s otevřenou pusou poslouchá zvoneček, co svolává nedočkavé děti ke stromečku. Vánoce jsou takové, jaké si je uděláme. Mohou být hektické, předražené a rozbředlé, nebo taky pohodové, kouzelné a... rozbředlé. Tohle čtení má jednu super vlastnost. Pokud nejste prvotřídní bručouni a cynici, zahřeje vás tam někde pod hrudním košem. Nebojte se, nebude to bolet :-)... celý text
Doktor Spánek
2014,
Stephen King
Pokračování legendárního Osvícení po tolika letech? Uf... to chce koule z olova. Místní hodnocení naznačovalo, že to zajisté nebude průšvih (Rosemary a její syn si o tom mohou nechat pouze zdát), ale stejně jsem čtení knihy poměrně dlouho odkládal. No a pak jsem ji dostal pod stromeček v originálním vydání. Do háje! Dvojitá výzva. Inu, dal jsem se do práce a bylo mi ctí vrátit se do tohohle magického světa, kde páprdové v karavanech nejsou tím, čím se zdají být. Ať chceme nebo ne, v každém z nás hnízdí geny našich rodičů. V dobrém i ve zlém. Má-li někdo námitky, tak smůla, protože krev není voda. Danny "Doc" Torrance osedlal démona jménem alkohol a pokračuje tak v rodinné tradici. King se tady pohybuje jako ryba ve vodě, protože... však vy víte. Rozjezd je pozvolný. Prvních sto stran se téměř nic nestane, ale pořád se to krásně čte. Pak nastupuje Abra a s ní příjemné mrazení v zádech. Tohle by mohla být vskutku silná dvojka. A taková partie si zaslouží ultimátního záporáka. Z party parazitů sice čiší respekt, ale nemají ten správný drive. Rose the Hat je jen jedna a zbytek spíše přicmrdává. Dramatický střet sil se tak rozmělňuje a to je podle mě velká škoda. Přesto výsledek stačí na velmi silné čtyři hvězdy. Těším se na film! Šup, šup...... celý text
Černá kniha českých bestiálních vrahů
2006,
Jaromír Slušný
Během čtení této knihy jsem podléhal mohutným návalům smutku. Považuji se za psychicky odolného jedince, ale tohle se mnou zamávalo. Možná jsem za hrdinu jenom v bezpečí svého domova. Vyžeňte mě ven do reálného světa, přimějte mě otevřít oči a sledujte, jak se měním v naivní hromádku neštěstí. Lidský mozek je dokonale promazaný stroj. O to více škody napáchá, když se pokazí. A nenechte se zmást. Tohle není mainstreamový film, kde se dětem nebo těhotným ženám nemůže nic stát. Žádný ďábel není. Jenom lidi...... celý text
Pistolník
1999,
Stephen King
Tak dočteno. Na knize je hodně znát, že vznikala v průběhu dlouhých let, protože je dosti rozháraná. Myšlení a názory člověka se postupem času formují a mění. Stejně jako Kingovo psaní. Zajisté si ve finále udělal revizi a celý text prošel znovu, ale některé věci se vám zkrátka předělávat nechtějí. Tak je to v životě se vším... Přesto musím ocenit Kingův absolutní cit pro vyprávění. I když do sebe tentokrát skládačka nezapadá úplně dokonale a okraje sem tam přečuhují, jednotlivé střípky jsou kvalitní a zábavné. Doslov knihy, kde King přiznává, že celý příběh stojí dosti na vodě, je kouzelný. Veškeré poučky (kecy), že byste měli při psaní vědět, co vaše postava nosí v kapse od kalhot, pak dostávají značně na frak. Můžete psát profesorsky, sestavit skvěle vykonstruovaný příběh, ale když do toho nedáte srdce, vyplodíte dokonale sehraný zápas před prázdnými tribunami. Bez toho pokřikování a emocí to zkrátka není ono. Věřím, že kvalita příběhu bude s každým dalším dílem gradovat. Stačí přečíst dalších pár tisíc stránek a Temná věž bude na dohled. Těším se...... celý text
Terror
2007,
Dan Simmons
Hodnocení této knihy jsem si v hlavě profiloval už během samotného čtení. Musím předestřít, že jsem se na ni hrozně těšil (zbožňuji tlusté bichle s vysokým hodnocením). A to byl ten největší problém, kterému jsem musel čelit. Velká očekávání mají totiž tu vadu na kráse, že většinou nebývají naplněna. Rozvleklý začátek mi pěkně srazil hřebínek. Prokousával jsem se stránkami jako Terror zamrzlým mořem a pořád si opakoval: "Vydrž, ten chlap přeci umí psát. Makej dál..." Zhruba do strany 300 jsem to viděl tak na tři hvězdy. Pak však došlo k zásadnímu zlomu. Styl psaní začal být více dynamický, jednotlivé kapitoly se zkrátily a přesto paradoxně posouvaly příběh mnohem dál než předlouhá první polovina plná popisností, retrospektiv a nekonečných odstavců. Ale hlavně se stala ta nejdůležitější věc vůbec: začal jsem jim fandit. Všem těm chlapům, kteří bojovali s omrzlinami, nedostatkem stravy a z toho plynoucími kurdějemi (to je vám pěkné svinstvo). I ten největší drsňák však musí pokleknout před matkou přírodou a jejím temným dítkem... Já zase pokleknu před Simmonsem a jeho mrazivým vyprávěním. Čtyři hvězdičky za příběh a pátá bonusová za to neskutečné množství zajímavých informací nejen ze světa námořníků.... celý text
HEX
2017,
Thomas Olde Heuvelt
Tohohle pána si pohlídám :-) Nějakých padesát stránek mi trvalo, než jsem se začetl, ale pak jsem přestal brblat a ponořil se do příběhu. Ponurého jako Černoskalský les... V knize vystupuje poměrně velké množství postav, brzy jsem si však zvykl. Pomáhají totiž vykreslit atmosféru městečka a jeho kolorit. Nostalgická vzpomínka na Jerusalem's Lot na sebe nenechala dlouho čekat :-) Na první pohled se zdá, že hlavním hrdinou nebude nikdo jiný než Steve Grant, kolem jehož rodiny burácí epicentrum většiny podstatných událostí. Jenže jak stránky ubíhaly, přemáhal mě stále větší pocit, že hlavní prim tady hraje někdo úplně jiný. Někdo, kdo má zašité oči a ústa a možná právě teď stojí v rohu Vašeho pokoje a trpělivě čeká... Koukám, že konec knihy příliš ovací nesklidil. Takže to zbude asi na mně (vždycky jsem tleskal v nevhodnou chvíli). Závěrečné stránky jsou dle mého mínění podány skvěle, sugestivně a věrohodně. Ve světě, kde jsou lidé schopni ušlapat jeden druhého kvůli výprodeji v supermarketu, je možné všechno... Na shledanou, pane Heuvelte. Pěkně piště. Do té doby budu přešlapovat u Vašich dveří.... celý text
Strach
2014,
Jozef Karika
Moje první kniha od tohoto autora a zajisté ne poslední. Jakožto fanoušek hororové literatury jsem nesmírně rád za každý takový počin. Strach je psaný dynamickým, moderním jazykem, který může někomu připadat jako jednoduchý, ale v rámci žánru funguje velmi dobře. Jozef Karika se svým vyprávěním nesnaží získat Pulitzerovu cenu, ale vyděsit čtenáře. A podle mého skromného mínění mu to jde skvěle. Celý příběh sípe pod tíhou depresivní atmosféry. Vlastně v něm není jediná kapitola, kde byste cítili alespoň pramalou naději, že se vše v dobré obrátí. Konec je nečekaný. Nejsem si jistý, zda díky němu zapadla všechna ozubená kolečka do sebe, ale nemám potřebu se v tom nějak zvlášť rýpat. Čtyři hvězdičky za knihu a pátá bonusová za to, že jsem se každý večer těšil, až si ukrojím další kousek příběhu. Hlavně po mně nechtějte, abych se v noci otočil, až zase uslyším ty divné zvuky z rohu pokoje...... celý text
Danse Macabre - Svět hororu
2017,
Stephen King
Chystám se do kina na hororový film. Proč? Posílá mě tam Stephen King. Řekl mi, abych hledal ty dobré filmy, protože ty promlouvají k tomu, co je dobré v lidském srdci. A samozřejmě i k tomu, co dobré není. Protože na tyhle věci si musíte dávat pozor. Nádherná myšlenka zmíněná v předmluvě z roku 2010, která mluví z hloubi mého zkaženého srdce. Je obrovská škoda, že nevyšlo (a zřejmě asi nikdy nevyjde) aktualizované vydání se vším všudy, protože je přímo cítit, jak se King v myšlenkách stále rozvíjí. On nikdy neusnul na vavřínech. Neustále maká. Brousí ten svůj zatracený diamant, seč mu síly stačí. Originál vyšel v roce 1981, takže v něm logicky chybí spousta perel literárního a filmového světa, které spatřily světlo světa za posledních bezmála čtyřicet let. Škoda! Budu mít lysiny na hlavě, protože si právě teď rvu vlasy. Taková škoda! Jakožto třicátník jsem zkrátka vyrůstal na jiných pochoutkách. Možná proto i přes veškerý obdiv k autorovi hodnotím pouze čtyřmi hvězdami. To probírané období na mě bohužel nedýchlo dostatečně silně. King tuto knihu napsal ve čtyřiatřiceti letech, což je věk, kdy spoustě z nás činí potíže popsat, co jsme dělali o víkendu. Jeho rozbor však působí vyzrále a neskutečně erudovaně. Zajímalo by mě jeho IQ. Sudičky byly evidentně štědré. Klobouk dolů...... celý text
Bazar zlých snů
2016,
Stephen King
Zlé sny nemusí být vždycky strašidelné. Já osobně nemám rád ty úzkostné. Takové, kde se sice vyloženě nebojíte, ale podvědomě cítíte, že je něco špatně. Nemůžu to tvrdit s jistotou, ale vsadil bych se, že u podobných snů kňourám o milost. A ona přijde. Většinou si však dává na čas a čeká na ranní probuzení. A přesně ten samý pocit mě svíral právě u této sbírky povídek: úzkost. Je to krásné a zároveň depresivní čtení. Nejvíce mě zasáhly povídky Zlý chlapeček, Morálka, Pod psa a Letní bouře. Dlouho předlouho jsem o nich přemýšlel. King nemusí dělat bububu, abych měl chuť zmizet pod peřinou a už nikdy nevystrčit nos. A já ho mám za to rád...... celý text