Zimní přízrak

09. března

Mnohem lepší než první díl, zápletka je nejasnější, děj napínavější. Možná se mi to líbilo více proto, že se snadněji ztotožním s vrstevníkem než s dítětem.

56 07. ledna

Moje druhá kniha od autora, takže prostě srovnávat musím. Terror, který jsem četla jako první, i když je dvakrát delší, než Zimní přízrak, mě neskutečně bavil. Byl podobně popisný, ale tam mi to nevadilo. U této knihy mě neustálé retrospektivy místy až popuzovaly, přestože popisy v nich jsou parádní. Odvádění pozornosti od něčeho, co mi přišlo zjevné, mě lákalo přeskakovat stránky. Snaha vzdát hold několika autorům mi jako čtenářce nic moc nedala. Snad jen odbočka ke starověkému Egyptu a Beowulfovi mě donutila udělat si mentální poznámku, že v této oblasti je vždy co dohánět.
Takže suma sumárum mě bavila cca poslední čtvrtina, kterou už ale nezachránilo úplně závěrečné rozuzlení. I to totiž nechává otevřené dveře k případnému dalšímu pokračování (?).
Ale popisy fakt krásné

1 06.12.2022

Příliš popisné, mnohovrstevnaté, místy zmatečné, když nevíte, co je fikce, vzpomínka nebo přelud. Neměl jsem žádné velké očekávání, takže nejsem ani příliš zklamán. Simmons už napsal lepší horory, Zimní přízrak nebyl špatný, ale znovu to už číst asi nikdy nebudu. 60%

3 10.11.2022

(+ SPOILER) Zimní přízrak - Dan Simmons
Kde začít?
Nebylo to tak špatný, jak jsem se bál - nebylo to tak dobrý, jak jsem trochu doufal...
Možná budu za trubku, ale co mi na knížce vadilo už od koupě byla obálka, respektive obrázek chaty někde v horách.
Do prkený ohrady, dyť McBridovic farma je na placce uprostřed polí ve státě jménem Illinois a ne v žádným pohoří. Byl jsem furt obezřetnej, abych obálce nekřivdil, protože to bude asi někde zdůvodněný v ději?!
Nebylo! Ani ve vzpomínkách na Montanu, pointa k obálce nula nula prd! Vydavatelství by asi mělo lehce popřemýšlet, co dávat na obálky... (ale tohle je asi čistě můj boj :D )
Další věc, která mi trošku vadila byla ta, že Simmons částečně trochu popřel to, co se stalo onoho léta roku 1960 a tajemno tehdejšího léta malinko hodil na asi vyloženě vraždy J.P. a C.J. Congdena, bez přičinění tajemných sil.
A hned v zápětí z toho "tajemna" udělá v Zimním přízraku podivnou bramboračku, jakoby sám Simmons nevěděl, jak celou knížku uchopit a jestli to celé směřovat do nadpřirozena jako v Temném létu, nebo do psycho analýzy podivně se vyprofilovanýho Dala, kterej si podělal celej život a asi mu z toho hráblo ve stylu každej druhej američan potřebuje psychiatra na každou blbost a je nutný ho nadopovat práškama a udělat z něj trosku.
Ale ani to jsem postavě Dala na 100% nevěřil a celý mi to přišlo účelový.
Knížka má něco málo přes 300 stran, ale jen díky totálně zbytečné výplni s Clare, která se mohla vyvinout v super vyústění, propojení se zápletkou, kdyby tam vlastně nějaká byla - dobře, aspoň s dějem jako takovým... cokoliv, co by v rámci celku mohlo dávat smysl, ale tohle tam prostě NENÍ! Proč sakra?
Na konci knížky čučím v půl jedné ráno na poslední stránku a marně hledám, kde se jako dozvím, co se to vlastně dělo na těch cca třista stránkách a když nad tím tak přemýšlím, mám hrozně smíšený pocity a nevím, jestli se mi to celý líbilo, nebo ne.
Brnkání na strunu nostalgie se zmiňováním událostí z Temného léta u mě spíš bohužel nefungovalo, protože to bylo pojaté hrozně zvláštně, ale to se už opakuju.
Oblíbenej Duane se sice vrátil... Mno... i tohle bylo jakoby nedodělaný, nedomyšlený, prvoplánový, divný, než zajímavý a v Temným létě jsem ho měl moc rád, tady kdyby nebyl, asi by to bylo lepší... Stal se spíš takovou zvláštní berličkou, lepidlem nesourodého sledu spíš divných, než děsivých a zvláštních událostí.
Když to teď po sobě tady čtu, skoro to vypadá, jako bych jen plísnil a knížku si vůbec neužil, ale tak to taky není!
Mě se to líbilo... Hrozně bych chtěl, aby se mi to líbilo o kus víc... Užil jsem si to? Byl jsem naježenej s očekáváním jak to celý dopadle? Ano, byl! Jen to celý kazí taková příchuť až příliš mnoho "ale" a nedočkání se nějakého pořádného rozuzlení a finále. Ne... bitku se skinama na konci jako finále neberu ani náhodou a zase to jen podtrhává to, že si nemyslím, že to měl Simmons celé nějak uceleně domyšlené.
Simmons to umí líp... Ukázal to na spoustě dalších knih, ať šlo o už zmiňované Temné léto (NE, nebudu psát že je tohle pokračování, protože ani náhodou není), nebo brilantní a děsivé Hladové hry, Terror, nebo totálně jiný Hyperion.
3* dávám jen proto, že se mi to svým způsobem pořád líbilo, ale nedostal jsem to, co jsem asi chtěl dostat.

09.11.2022

Popravdě nevím co bych si o tyto knize měl myslet. První polovina mě celkem bavila ale závěr byl docela divný. Knihu jsem moc nepochopil.

1 07.11.2022

Za mě pokračování Temného léta ale jinou optikou, dospělýma očima. Svět je temný ale tentokrát úplně jinym způsobem. Atmosféru jsem si moc užil. I tady jsem knihu hltal a nemohl se nabažit. Upřímně přiznávám, že se mi temné léto líbilo víc ale rozhodně nelituji, že jsem si Zimní přízrak přečetl!

2 17.10.2022

Dalo by se říct, že je to pokračování Temného léta... ale pokud tomu uvěříte, tak už to samo o sobě je dost smutný, když vezmete kam se všichni poděli.... nicméně tu temnou atmosféru jsem autorovi nějak neuvěřil... asi to bylo moc překombinovaný... aspoň na mě... už to není tak krásný a hrozivý navzájem jako temný léto... je to spíš depresivní a jediný co je asi strašidelný je úplný konec... jako by to neskončilo... jenom nevím co je strašidelnější... jestli to, že to neskončilo pro hlavního hrdinu nebo pro mě, že by mělo být pokračování