Joe podeváté a znovu hodně osobní. Autor nahodí šokující výchozí (rodinnou) situaci a pak už to jede - očekávaná smršť made in Robotham; svištíme Londýnem všemi směry, se speciálním zaměřením na nádraží Paddington (to zahřeje, před rokem jsem tam byl týden jako doma), nemocnice, léčebné ústavy, parky, policejní stanice. Vše podtrženo razantním stylem s ich formou v přítomném čase a údernými dialogy v krátkých větách i kapitolách.
Půl hvězdy odebírám za obvyklou thrillerovou šablonu – zásah andělů strážných v posledních sekundách.
90 % (zatím 168 hodnotících s průměrem 92 %).
…
U nedalekého stolu sedí tři chlapci. Prohlížejí si Emmu a pošťuchují se při tom. „Je jí dvanáct“ chce se mi říct, jim ale není o moc víc. Já jsem v jejich věku měl akné, rovnátka a příšerný vkus na oblečení, ale tihle kluci mají tváře úplně čisté, nosí neviditelná rovnátka a gelují si vlasy. Emma si toho všimne. Usměje se. Proč je v tom podporuje?
Instinktivně ji chci ochránit přesně před těmi věcmi po kterých touží nebo po kterých už brzy toužit bude. Před dobrodružstvím. Obdivem. Láskou. Vzrušením. Za pár let budou ti kluci u vedlejšího stolu mít s Emmou společné úplně všechno a mě nezbyde skoro nic.... celý text
Milé, smutné, občas i veselé vzpomínání na pestré fáze klučičí puberty, postpuberty, dospívání. Celou dobu se mi nabízelo srovnání s láskami, zkušenostmi i dobou: a) mou vlastní, b) Dannyho ze Smiřic.
Shodné momenty převažují v obou případech. Vidím i něco málo rozdílů: v případě a) zasazení do jiné doby s posunem o několik desetiletí, v případě b) vidím rozdíl ve formě vyprávění, které u Klímy inklinuje k poezii a citacím klasiky, u Škvoreckého k tvrdší prozaické realitě.
85 % (zatím 135 hodnocení s průměrem 80 %).... celý text
Při sestavování dalšího rodokmenu JT znovu dramaticky rozvířil minulost. Vychutnával jsem si pomalé a zevrubné pátrání s připomínkou dnes už těžko pochopitelných mravních výchovných metod. To vše s příjemnou dávkou napětí a úsměvnými zásahy prozřetelnosti v poslední sekundách.
80 % (zatím 292 hodnocení s průměrem 85 %).... celý text
Už dlouho uvažuji o tom, že budu pátrat a vytvořím strom života naší rodiny. Autor mi krok za krokem ukazuje, jak na to, a navíc přidává dostatek napětí a nějaké to retrospektivní dobrodružství ve stylu „Jamaica Inn“. Další knihy s nehrdinským hrdinou Jeffersonem Taytem si nenechám ujít.
80 % (zatím 371 hodnotících s průměrem 78 %).
…
Historie se opakuje…
Tayte zjistil, že uvažuje o tom, jestli se všechno skutečně mohlo stát jinak. Jakmile se jednou probudily jejich genetické instinkty, mohl některý z nich zareagovat jinak? Pochyboval o tom. Měli to v krvi.... celý text
Popáté s mými oblíbenci: Lacey Flint a Londýnem. Tahle autorčina série, mírně feministická (což mi u detektivek vyhovuje, však také muži jsou neporovnatelně častějšími násilníky než ženy), s tajemnou hlavní hrdinkou, plasticky popisovaným velkoměstem, a napínavým dějem, mě s léty bavila čím dál víc. Až do čtvrté části.
Tentokrát se Sharon rozjíždí ve stylu velkolepých konspiračních teorií a její pohled na sociálními sítěmi zblblé ošklivé a zlé bílé muže ve mně až moc často rozsvěcel červené světýlko: pozor, autorka se tady zapojuje a zamotává do aktuální politické bitvy na témata dezinformace, woke, multikulti, gender atd…, atd....
Detektivka dobrá, politické školení rozporuplné.
70 % (zatím 240 hodnocení s průměrem 86 %).... celý text
Kdyby se tak mohla Červenákova parta (Stein, Barbarič, Jaroš) setkat s o pár století starší Vondruškovou partou (Oldřich, Ota, Diviš) a všichni se přenesli do současnosti, to by byl policejní tým. Spravedlivý, efektivní, nekompromisní.
Po nadšení z autorovy série Bohatýr jsem si dopřál ochutnávku jeho další řady, a i tentokrát spokojenost a plán: až zase budu mít chuť na historickou detektivku, budu střídat Vonrušku s Červenákem.
80 % (zatím 1172 hodnotících s průměrem 85 %).
…
„Jak typické,“ poznamenal Barbarič. „Ti, kdo bojují se zločinem, často sami sejdou na scestí. Napadne je, že to zvládnou lépe než ti, které dosud chytali. V Prešpurku před časem popravili kata, který se kromě řemesla živil i jako loupežník, tady u Zvolena přepadl formana…“
Stein zvedl ruku…... celý text
Studené světlo hvězd mi posvítilo na cestu objevování dalších autorových knih. S Archou jsem se vrátil proti proudu času a nalezl v ní povídky dobré, velmi dobré, a také skvělé – to je těch několik, co jsou i ve sbírce Studené světlo hvězd. Rád jsem si je zopakoval, protože jsou (podle mě) prostě skvělé (Archa zrůd, Bestie, To, co milovalo…, Zahrada slepců).
80 % (zatím 106 hodnocení s průměrem 83 %).... celý text
Severská detektivka, ale pozor - z jihu! Z jižního Švédska, takže tak trochu ve stylu Anglie, Agathy, Poirota. Však on ten Peter Vinston působí jako anglický džentlmen z poloviny dvacátého století. A tak při četbě sledujeme klidné, pomalé, trpělivé pátrání, s počtem stejnopohlavních párů převyšujícím běžnou zkušenost prostého Středoevropana, s nezvyklou přecitlivělostí většiny postav, s velmi častým pocitem vyšetřovatelů, že teda „tady něco nehraje“, a samozřejmě se závěrečným shromážděním všech zainteresovaných, kde Peter typicky poirotovsky vše odhalí a vysvětlí.
80 % (969 hodnocení s průměrem 85 %).... celý text
Pokračování Grisovy/Larsovy drsné české školy. Nápady nedocházejí, kvalita konstantní, zábava zaručena.
90 %, stejně jako 239 hodnotících přede mnou.
…
Z kanálů a výkopů v silnici stoupaly chuchvalce páry a na čelní sklo mi občas dopadlo pár špinavých kapek. Když jsem je líznul stěračema, nechávaly za sebou rozpatlaný šmouhy. Bylo něco před polednem, ale venku jsem nezahlíd živou duši. Připadal jsem si jako v katastrofickym thrilleru, filmaři by tohle místo ani nemuseli moc měnit. Některý okna zevnitř zakrejvaly noviny a fasády domů na tom byly tak, že kdyby je pochcal pes, jen je tím vylepší.... celý text
Holokaust a jeho americké ozvěny. Ani šedesát let po válce pamětníci nezapomínali, a nemělo by se zapomínat ani dnes, osmdesát let po válce. Aktuálně má západní svět plné hlavy Rusů a Ukrajinců, ale autor připomíná, že Němci byli ti, co likvidovali národy ve velkém. Po Židech byli na řadě další (podle Němců) podlidé – Slované.
Pěkně rozvržený román, jenže jak v ději přitvrzuje, tíha četby se stává téměř neúnosnou. Tlaky vyvolené rasy v Polsku za války i velkých peněz v Chicagu v současnosti byly a jsou drtící a likvidační. Cesta od nepředstavitelného ponížení k nevyzpytatelné spravedlnosti po trase Polsko – Německo – Argentina – USA – Izrael je klopotná, plná obětí, s koncem v mlze. Nedávno přečtený Kingův Nadaný žák s podobným výchozím motivem mi proti tomuto bratrskému setkání připadá jako bombastická a na efekt vykonstruovaná historka šikovného fabulátora.
Zase jedna povinná četba, pokud by někdo dal na mé doporučení.
100 % (513 hodnotících s průměrem 91 %).... celý text
Letíme do Afriky, a to každou středu večer při zkouškách dalšího Cimrmana. Přečteno a poslechnuto ikskrát a ještě ikskrát bude, než s tím vylezeme ven.
90 % (zatím 219 hodnotících s průměrem 90 %).
…
Cyril: Kolik máme přikázání?
Trojice divochů: Jedenáct!
Žába: To je nějak moc, ne?
Cyril: Já jsem jim tam jedno přidal. Jak zní jedenácté přikázání?
Trojice divochů: Nesežereš bližního svého.... celý text
Lars hýří sebevědomím, i tak občas dostane přes papulu, zas tolik těch kostí nezláme. Skvěle hláškuje, poslouchá metal, pije bourbon, poutavě vypráví. Často je s rozumem v koncích, ale závěr ve znamení krkolomného plánu by měl vše napravit. Opravdu napraví? Skvělá oddychovka, brzy jdu do třetí části.
80 % (zatím 334 hodnocení s průměrem 84 %).... celý text
První Langdonův zběsilý let. Po krátkém zastavením v CERNu hurá do Říma a pro nás, co jsme to tam už prochodili, jde o další vydatnou návštěvu. Hlavně rychle, rychle, ukažte se, kardinálové, ať můžeme uhánět dál. Autor pěkně, ve stylu Dr. Henryho (Indiana) Jonese, smotal ilumináty, konkláve, věčné město, švýcarskou gardu a lásku na první pohled s antihmotou a povedlo se mu umíchat náležitě výbušnou konspirační směs - tak úspěšnou, že pokračování Langdonových dobrodružství muselo nutně přijít. Právě se objevil „pražský“ šestý díl, proto jsem se do Brownových superspiknutí pustil. Pozdě, ale přece, a nelituji – příjemná, rychle ubíhající četba, která zároveň čtenáře nutí k dalšímu pátrání a objevování nových horizontů s opakující se otázkou: Kecá tentokrát Brown nebo nekecá?
85 % (už 5840 hodnocení s průměrem 87 %).... celý text
Asi trochu spoiler.
Dočetl jsem Vrány, vyletěl s Bárou z okna, vrátil se pokorně do dříve odložených Sítí, a byl do nich úspěšně zamotán. Tři příběhy, tři vyšinuté osobnosti, autorkou perfektně popsané, včetně příčin, vývoje, důsledků, obětí: psychopat, náboženský fanatik, cynický šmejd. Učebnicové příklady působení odporných manipulátorů, jejich pavučin a zoufale se třepetajících obětí.
Lehce pohádkově mi vyzněly všechny tři konce – zákon akce a reakce, napovídá mi pan Newton.
90 % (zatím 1450 hodnocení s průměrem 84 %).... celý text
Příjemná citovka s dokonalými dialogy v první polovině a mírnou ekomasáží v polovině druhé. Od krkolomného setkání podivné dvojice, přes vtipnou road movie, až k vážným, lehce filozofickým koncům, vydržela kniha po celou dobu na hodnotách: čtivé, zábavné, k zamyšlení.
80 % (zatím 364 hodnotících s průměrem 85 %).... celý text
Popelka? Nastěnka? Jak ale tohle může skončit? Dokonalá studie jedné „normální“ rodinky. Autorka je zdravotník, filozof, publicista? Tipoval bych ji na svědomitého, citlivého, a zcela kompetentního ukázkového dětského školního psychologa.
100 % (už 4268 hodnocení s průměrem 89 %).... celý text
Velmi podrobný průvodce naší poválečnou historií se speciálním zaměřením na ostravskou šedou zónu. Tuzexy jsem zažil, pár front na rifle v nich vystál (jeden bon mám ještě schovaný) a veksláky, ty malé socialistické podnikatele, si také dobře pamatuji (k doplnění vzdělání doporučuji film Bony a klid). Autorka má reálie doby přesně zažité a umí je dokonale popsat, stejně jako život hlavní hrdinky. Její osudy jsou dramatické, s Almou jsem zažil cukr i sůl, klesání a stoupání, chvíli ji měl rád a po pár stránkách jí měl plné zuby, litoval ji a najednou zas nechápal a zatracoval, stále ale knihou rychle postupoval dál, zvědavý, kam až mě autorka dovede a jak tahle divoká jízda skončí. Jak už někdo (Forsaken) napsal přede mnou – autorka je mistr v popisu postav, které nejsou ani černé ani bílé, ale žijí své životy na proměnlivých křivkách někde mezi.
95 % (zatím 1124 hodnotících s průměrem 88 %).
…
Podstatné bylo mít razítko v občanském průkazu, potvrzující, že jste zaměstnaní. Kdo ho neměl, mohl jít do vězení za trestný čin příživnictví, to se týkalo hlavně mužských, vdané ženy mohly být v domácnosti.
…
„Dostala jsem důvěru. Zaslechla jsem, jak Jaruška jednou ženským v kuchyni řekla: „Ta je spolehlivá, vždyť má tátu v kriminále.“... celý text
Jedno století zpět – svědectví z první ruky. Autor nás krásným, bohatým jazykem zavádí do venkovského prostředí první republiky, mezi grunty, meze, domky, porovnává živoření chudých ve městě se zdánlivě plným životem na vsi, zalidněné typickými postavami (farář, učitel, statkář, starosta, strážmistr, hospodský, čeledín, plno dětí), přesně a zároveň melancholicky popisuje vztahy a jejich tíživé osudy. V porovnání s dneškem neskutečně drsná doba, ale i tak plná přátelství, lásek a živočišné vášně, s velkým akcentem na víru.
Audiokniha: smrtelně vážný, baladický přednes Františka Derflera.
90 % (zatím 92 hodnotících s průměrem 83 %).... celý text
Sci-fi, co se snad už stává realitou. Přes bankovní podvod a drony až k umělé inteligenci a stejnou cestou zpět. With a Little Help from My Friends – tenhle song Beatles v mé paměti často zarezonoval, bez dobrých přátel by toho náš Honza moc nedokázal. Děj svižně ubíhá, ich vypravěč přiměřeně hláškuje, napětí nepolevuje. Aplikací Můj rozhlas, hlasem Jana Holíka s přesnou dikcí, jsem byl právě vážně varován:
Pozor, přichází doba AI.
Pozor přicházím, AI.
Pozor…
85 % (zatím 562 hodnotících je na stejném průměru - 85 %).... celý text
