V lese visí anděl
Samuel Bjørk (p)
Holger Munch a Mia Krügerová série
< 1. díl >
Brilantní norská detektivka, jež v sobě skrývá hrůzné tajemství. Holger Munch miluje vážnou hudbu, matematické hádanky a pokuřování cigaret. Kromě toho je policejní detektiv. Už se chystá do důchodu, v němž si tohle všechno užije, jenže Norskem právě otřásají podivné vraždy šestiletých holčiček, které někdo obléká do bílých šatiček a nechává v lese s cedulkou „Cestuju sama“ na krku. Munch se tak musí postavit do čela speciální jednotky a hlavně přesvědčit Miu Krügerovou, slavnou vyšetřovatelku, aby se vrátila do služby. Podaří se mu to? Dokáže Mia Měsíční paprsek, jak jí přezdívají norská média, vyřešit případ plný symbolů a slepých uliček? Vrah si s detektivy evidentně pohrává a celé Norsko se může jen strachovat, že se v lese objeví další malý anděl. „Visí tam anděl.“ „Jak to myslíš?“ „Visí tam v lese anděl.“ Tobias brášku objal a cítil, jak se chvěje. „Teď si vymýšlíš, Torbene.“ „Ne, visí tam.“ „Můžeš mi ukázat kde?“ Bratříček k němu zvedl oči. „Nemá křídla, ale určitě je to anděl, vím to.“ „Ukaž mi to,“ řekl Tobias vážně a postrčil brášku před sebe mezi smrky.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2015 , PlusOriginální název:
Det henger en engel alene i skogen , 2013
více info...
Přidat komentář
Severské krimi, to je moje. Na co vždy můžete vsadit je, že hlavní vyšetřovatelé chlastají/fetují nebo mají životní trauma, to už bude prostě asi nějaká podmínka psaní knih pro severské autory :D
Ačkoli na této detektivce nebylo nic, co by některá jiná neměla, tak jsem s výsledkem opravdu spokojená. Celý příběh je poutavě napsaný, napínavý a jen podstata zápletky mě extra nenadchla (taková témata moc nemusím), ale nevadila mi. Vyšetřovatelé mi sedli, žádná postava mě vyloženě nerozčilovala, konec byl příjemný. Jen nevím čím to je, ale jména postav se mi první x kapitol dost pletla, byť mi nepřišla nějak moc podobná.
Za mě příjemně strávený čas u knihy :)
První setkání s autorem. Některé odstavce jsem přeskočila, hlavní hrdinové mi byli sympatičtí. Příběh byl zajímavý, ale přijde mi, že tam něco chybí, nebylo to úplně dotažené do konce. Určitě si, ale přečtu další díl.
Cestuji sama.
Pojď, Mio, pojď.
Zachmuřený detektiv Holger Munch a v depresi a alkoholu se utápějící Mia Krügerová. Visící andělé v lese, zanedbaní chlapci, tajemná sekta, pomsta, myšlenky psychopata.
Norskem otřásají podivné vraždy šestiletých holčiček, které někdo obléká do bílých šatiček a nechává v lese zavěšené na stromech..
Moje první kniha od autora a parádní počtení, sérii si musím přečíst celou!
Sérioví vrazi – těch je v literatuře mnohonásobně víc než ve skutečnosti. Při honbě za jedním z nich nás autor seznamuje s panoptikem postav, které, doufám, současné Norsko nereprezentují. Pokud ano, blížil by se tragický konec, pád do propasti dějin, kolaps. Feťáci, alkoholici, kriminálníci, dealeři, asociálové, transvestiti, hackeři, chudina, bezcitní pěstouni, liknaví policisté, sektářští fanatici, šikana, křehká a vystrašená generace Z. Autor dlouho přeskakuje z osoby na osobu, z místa na místo, a čtenář čeká a čeká na spojovací články, které se vynořují pomalu a neochotně. Jenže osoby stále přibývají, jsou jich desítky, některé se jen mihnou dějem a mizí. Jak se tohle spojí? Nakonec ano, spojilo, muselo se to nějak spojit, alespoň něco.
Skoro patnáctihodinová audiokniha, čtená sladkým hlasem Petry Špalkové, čekala doma dlouho na využití. Získal jsem ji v době, kdy už jsem měl severských detektivek dost, ale na každého jednou dojde, a tak došlo při boji se sněhem a během likvidace přebytečných krámů ze sklepa po letech i na tohoto hromadného vraha.
70 % (už 3393 hodnotících s průměrem 85 %).
Detektivka s typickým současným klišé - hlavní postavou je vyšetřovatelka, která je sice možná geniální, ale zároveň totálně řachlá. Příběh sám je sice napínavý, ale neuvěřitelně překombinovaný. Osobně jsem čekal více.
Skvela zalezistost, ktera slape na paty Jo Nesbomu.
Mia Krugeru je takova light verze Harry Holea.
Napeti poslednich 100 stran neskutecne graduje, finalnich 20 ale ztraci dech a reseni nekterych dejovych linek zustala odflaknuta.
Nejak mi prijde, ze je tu moc slavy pro nic. Kniha postupne graduje, ale k horsimu. Mozna velka ocekavani, mozna mi jen tolik nesedla, ale pro me docela zklamani.
Celou dobu jsem se nemohla pořádně začíst. Přitom vyšetřovatelé byli fajn, nikdo mi vyloženě nešel na nervy, což se mi u detektivek někdy stává, příběh byl dobrý (a strašný!), nevím, něco tomu chybělo. Dám autorovi ještě jednu šanci a uvidíme...
Na knihu jsem se neskutečně těšila, pak jsem se pokoušela párkrát začíst a několikrát ji odložila. Teď asi přišel ten správný čas a já knížku zhltala během pár dnů. Celý tým mi byl sympatický, hodně se tam probírali osobní věci, momentální rozpoložení. Vraha jsem si tipla brzo a jen jsem čekala na vysvětlení Proč? Celý příběh je zajímavý neotřelý, jen si říkám, že jim hodně dopomáhá k vyřešení náhoda nebo obyčejní lidé - proto 4*
Výborná detektivka. Nemohla jsem se od příběhu odtrhnout. Docela mi trvalo než jsem vraha prokoukla.
(SPOILER) Kniha měla svižný děj a díky krátkým kapitolám se četla dobře. Některé dějové linky nejsou dořešené a na celkovou zápletku neměly moc vliv, takže mi trošku vadí, že tam byly (např. Tobias a děj v sídle sekty - nepředpokládám, že se k nim autor v dalších knihách vrátí, tak proč se nevyřešily zde?). Líbily se mi volné myšlenkové proudy některých postav a ta soudržnost vyšetřovacího týmu, takže celkově docela spokojenost :)
Tak tohle byla jízda! Kniha se četla strašně jednoduše, vůbec jsem se od ní nemohla odtrhnout! Měla jsem radost, že jsem zčásti odhalila vraha. Určitě se pustím do dalších knih.
(SPOILER)
Kniha mě zklamala, a popravdě jsem celkem překvapená, jak pozitivní hodnocení tady dostává.
Samotný vypravěčský styl působí někdy až dětinsky - postavy neustále sakrují, což postupně vypadá jako jediný autorův způsob jak ukázat, že jsou naštvané. Kromě toho, že jsou pořád naštvané, jsou ale vlastně hodně ploché a moc se toho o nich nedozvíme.
Dramatický děj se zásadně odehrává v noci, což ale v příběhu vede až ke komicky dlouhým nocím, a v důsledku k velmi nelogickému střídaní dne a noci podle toho, jak se zrovna vyvíjí děj.
V příběhu se objeví postavy, které dostanou hodně prostoru, ale pak jakoby autora přestaly bavit, a tak nějak vyšumí do ztracena. Musely tam teda opravdu být?
Korunou všeho je, že tahle parta dramatických, naštvaných a emocionálně nestabilních vyšetřovatelů je vlastně úplně zbytečná - nevyšetřila totiž nic.
SPOILER - A) čtyři děti zemřely, páté zachránila svědkyně, která něco viděla a zavolala 112.
B) okrádání starých lidí sektou policie vůbec nezjistila, vyšlo to najevo až přihlášením se pachatelky. (Dořešení téhle dějové linie chybí)
C) vyšinutého pastora vyřeší jeho vyšinutý poskok - vraždou a sebevraždou
D) týden vězněným dětem, které jsou pak na útěku pomůže místní učitelka
Z příběhu sice víme, že nikdo z vyšetřovatelů už strašně dlouho nespal - smutné ale je, že příběh by se vyvíjel naprosto totožně i kdyby tam nebyli. Do děje zasáhli přesně v jedné jediné situaci na předposlední straně, kdy neprofesionálně zasáhli dřív než měli (a opět - toto neuposlechnutí rozkazu a zkratkovité jednání nemělo žádný dopad na příběh, pravděpodobně by to dopadlo úplně stejně)
Celkově je kniha zklamání, v tomhle žánru jsou výrazně lepší autoři
Původně (asi do ¾ knížky) jsem si myslela, že budu o norské detektivce V lese visí anděl psát jen pochvalně a nekriticky. Nakonec sice platí, že je tím nejlepším, co jsem letos zatím v rámci žánru přečetla, nicméně k ní přece jen nějaké výhrady mám.
Příběh je svižný a propletený z mnoha linií, čtenář se v nich ale celkem bez potíží zorientuje. Rytmus, v jakém se střídají, pomáhá budovat napětí a zvyšuje atraktivitu celého vyprávění. Průběžně jsem byla nadšená, jak do sebe všechno postupně zapadá, jak autor na nic nezapomněl, a jak má každá část propletence v případu svoji roli. Měla jsem pocit, že bych žádnou nevynechala.
Po dočtení se ale bohužel pár otazníků objevilo některé detaily zůstaly nevysvětleny a prvky vyprávění, které s nimi souvisely, považuji za zbytečné. Příběh by byl dostatečně funkční i bez nich a zmizela by pachuť dílčí nedotaženosti.
Možná autor na něco z toho navázal v dalším pokračování Sova. Já bych to velmi uvítala. Tak uvidíme
P.S.: Pokud nezvládáte knihy, v nichž se vyskytují v roli obětí děti, této se obloukem vyhněte.
Štítky knihy
norská literatura náboženský fanatismus severská krimi norské detektivky únosy dětí Oslo (Norsko)
Kniha V lese visí anděl je v
Právě čtených | 64x |
Přečtených | 4 949x |
Čtenářské výzvě | 1 034x |
Doporučených | 247x |
Knihotéce | 1 033x |
Chystám se číst | 1 077x |
Chci si koupit | 191x |
dalších seznamech | 19x |
Nepamätám si, ako som sa dostal k tejto knihe (resp. čo je príčinou jej kúpy, ako aj ďalších dvoch dielov série).
Po prečítaní som dospel k záveru, že sa síce čítala dobre a nejak extra mi tam väčšina vecí nevadila, no postupne som zmenil názor, asi aj pod dojmom prečítania Mankellovej Pátej ženy, ktorá je pre mňa vyšší level. Plusom boli krátke kapitoly a svižné tempo deja, nevadili dokonca ani vedľajšie linky a množstvo postáv. No zarazilo ma, okrem uponáhľaného záveru aj nedotiahnutie linky so sektou. V tomto mi to pripomenulo Hypnotizéra Larsa Keplera, ktorý sa tiež dobre čítal no prišiel mi ako zlepenec dvoch kníh.
Každopádne tvorbu Bjørka nezatracujem. Uvidím, čo so mnou podrobia ďalšie knihy. Veď aj v prípade Ingvara Johnsruda má viac bavili až nasledujúce tituly, o ktoré by som sa pripravil.