marra82
přečtené 483
Spát v moři hvězd. Kniha I.
2020,
Christopher Paolini
Fanoušci Paoliniho si přijdou na své- pár trhlých postav ala Angela a ten její kocour z Dračích jezdců, plus několik rad do života z Paoliniovské kuchyně, hloubání nad smyslem vesmíru a tak. To všechno je vlastně ok, akorát.. jednání těch postav je takový...emocionálně vypjatý ("mami, tati, nebrečte pro mě" ..o pár stránek dál- "když budeš mít hlad, klidně mi sněz ruku" atd.) Pořád tam někdo z někoho tahá jeho životní bolístky ("Tak, a tady si sednu a dokud mi to neřekneš, tak tě nikam nepustím..")..takže mi nakonec celá ta dramatizace šla spíš kolem hlavy, než do ní. Jinak příběh a vyprávění je ok, takže mohu jen doporučit a já jdu na pokračování.. :)... celý text
Lars útočí
2020,
Daniel Gris
Lars měkne.. první díl byl skvělej v tom, že v něm nebylo nic navíc- ani slovem, ani scénou. Tady je toho navíc skoro až moc a hlavně- kde je vlastně zápletka? Kde je ta facka která to v poslední třetině všechno otočí naruby a hlavou dolů, a vy to musíte dočíst na jeden zátah, i když už máte rudý oči a tři hodiny do budíku.? Ta třešnička, abyste si s poslední tečkou mohli lusknout a říct si- jo, Lars je dobrej, kde je další díl.? ..škoda...ale jo, kde je další díl..?... celý text
Gaudí
2006,
Gijs van Hensbergen
O životě Gaudího se toho moc nedozvíte (s odůvodněním hned na začátku, že se toho tak či tak moc neví). Na druhou stranu se autor alespoň snaží zasadit jeho život do reálií španělské historie, což trochu pomůže vyvnímat poměry a atmosféru doby, ve které Gaudí tvořil. Největší slabinou knihy je chabá obrazová příloha- povětšinou černobílá a nic moc neříkající. Málem nabudete dojmu, jestli ty stavbu vůbec ještě stojí, a nejsou také jen historií. Autorova snaha o sugestivní popis staveb a jejich prvků tak vyjde často naprázdno. Opravdu dobrá je kapitola o antiklerikálních povstání a jejich provázání se stavbou a osudem Casa Milá. Ani v ní nevystupuje Gaudí jako hlavní postava, ale z její atmosféry lze pochopit/vycítit něco o jeho životních motivacích a určitém nenaplnění jeho práce, rozepětí a rozporem mezi Gaudím- vizionářem a Gaudím křesťanem/vegetariánem, schopným si omezit vlastní život na nutné minimum. Existují lepší publikace, barevnější, barvitější, ale zřejmě ještě nevyšly (a asi ani nevyjdou) v češtině...... celý text
Přiznat vinu
2019,
Martin Goffa
Je to vlastně zajímavý hlavně způsobem vyprávění- začíná to jako vzpomínka a končí to někde v "nyní".. na čtenáře to má úplně opačný efekt- příběh začal lineárně a dokončil se nějakou nedávnou vzpomínkou (retrospektivou).. :) ..představuji si to tak, že autor začal lineárně a pak z toho prostě utekl, protože se mu nedařilo děj gradovat.. výsledek- "missing G-spot". Já chtěl lovit, sakra.! :) ..ale nevzdávám to, třeba příště..... celý text
Říkají mi Lars
2018,
Daniel Gris
"Nižší" žánr ale geniálně napsanej.! Lars si je jistej v botách, protože Lars je prostě vostrej... Jediný slovo není do větru, jediná věta není navíc. Děj skvěle odsejpá skrze mistrovky kořeněnej text... Myslim, že to celý ještě jednou "prosolíme" a pak si teprve došlápnu na další díl. Doporučuju, doporučuju, doporučuju (je to radost!)... celý text
Neklidná krev
2022,
Robert Galbraith (p)
Mám za to, že Rowlingová začala sérii Cormorana Strikea psát spíš pro zábavu, aby si vyzkoušela detektivní žánr, a možná ani žádnou sérii neplánovala, ale už Smrtící bílá je vyšperkovaný detektivní román a v Neklidné krvi zachází autorka ještě dál. Každý díl má své hvězdné okamžiky (Kukačka rozhovor s Guyem Some, Bílá celou tu "cestu na recepci"...), Neklidná krev má takových okamžiků několik, vyskládaných po obvodu ciferníku, popisu jednoho roku života hlavních postav série. Rowlingová píše o všednostech a přesto se vám nechce tu knížku odložit (byť je to ksakru dost bichle) protože..spolu s textem přirozeně plyne i váš čas, vaše obrazutvornost vidí vše jasně a předjímá další obraz a další scénu.. Mám za to, že Rowlingové hrozně prospělo psaní scénářů a jejímu psaní to přidalo na mistrovství.. všechny ty "zapnuté televize" a sledování dvou odlišných hovorů atd. mě neuvěřitelně baví, dává mi to možnost nahlédnout do kuchyně mistra...a žasnout. Doporučuji určitě knihu namísto audioknihy, nebo audio jen jako doplněk (pan Rímský čte na můj vkus hrozně "konfliktně", můj Strike je spíš bručoun než křikloun a v mých uších plyne příběh o mnoho klidněji).. Je to "sakra dobrá práce!" :)... celý text
