Holister
přečtené 92
Křížová palba
2019,
Štěpán Kopřiva
Kniha která má spád a napětí jako u křížové palby, to taky jeden neví odkud to přilítne, jsou to nervy, to je jasný. I ta vyváženost... akce i osobní život hrdiny.
Vymazlené vraždy
2021,
Milan Skála
český Kolombo potěšil. Je to taková pěkná česká kriminálka, u které máte pocit, že autor oboru vážně rozumí.
Utrpení těla
2021,
Monica J. O’Rourke
Masakrální... Kniha, která zasáhne hluboko uvnitř, a bolest zůstane, bolest přetrvá.
Hitokiri
2018,
Oskar Fuchs (p)
Letmým pohledem na obálku jsem si uvědomil dvě věci: 1) to se zas Fuchsovi sejde komentářů o tom, jak je to moc akční, moc násilný a jak málo to obohacuje přemýšlivého ducha a už vůbec nepředkládá ožehavá filozofická témata a za 2) proč postava drží meč jako podávky, proč mu kabát kryje pouze holeň a hlavně, proč má ten muž různě dlouhé ruce. Ale různě dlouhé ruce ve mně vzbudily spíš zvědavost. On řízný fantasy hrdina s různě dlouhýma rukama nemusí být vůbec k zahození. Nicméně, kniha se má soudit podle obsahu, nikoliv podle obalu. Nuže, co kniha nabízí? Nabízí především srovnání s Frostem a to nejen proto, že mají obě knihy určitý „souvis“. No, takže se nejdříve zaměřme na styl. Zatímco Frost nabízel jadrnou řeč s důrazem na až téměř křupanské vyjadřování, sem tam nejotřepanější přirovnaní, jaké by vás mohlo napadnout a úderné krátké věty, oproti tomu nabízí Hitokiri (nejedná se o japonský překlad jména Rihana) lehce učesaný a samozřejmě daleko lépe čitelný zápis, který tedy mně osobně sedl jak facka Rathovi. Toto fantasy vás zkrátka už od první strany srdnatě přesvědčí, kam se ten styl posunul. A vzhledem k tomu, že mě Frost prostě bavil, tady ten pán Lindner mě bavil vlastně taky.... celý text