Křížová palba

7 29.12.2020

Bezejmenný cynik sršící ostrovtipem je zpět. Opět to byla velká jízda, okořeněná krutopřísnou psychoscénou se studní, kde se mi málem zastavilo srdce poprvé, a karambolem na silnici, kde se mi srdce chtělo zastavit podruhé. Líbí se mi jeho logické myšlenkové postupy, se kterými se prokousává problémy. Zde tedy občas narušeno Wichterlem, ale co se dá dělat. Rychlý dějový spád vede k rychlému čtení, které nezná dne ani hodiny... Napínavé až na půdu!

6 07.12.2020

Za mě to bylo stejně super jako první díl. Knížka je napsaná poutavě, svižně a velmi dobře se čte. Je doslova nabitá dějem a v závěru bylo čtení tak napínavé, že jsem skoro ani nedýchala! Ddoufám, že autor zase něco brzy napíše. :)

5 29.11.2020

Pan Kopřiva se definitivně řadí k mým oblíbeným autorům. Řekla bych, že se zde celkem krotil. Proti Rychlopalbě ubylo humoru, což není na škodu (občas ho tam bylo možná nadbytek a byl pak až křečovitý). Naopak se přidalo na uvěřitelnosti. Těším se moc na další knihy totoho autora.

8 24.11.2020

Bacha ma mikro-spoilery. -- Wow ! Čekal jsem hodně, ale tahle Palba mi vážně ustřelila hlavu i s kšiltovkou. Náš - stále bezejmenej - hlavní hrdina je zpátky, sarkastičtější a cyničtější, než dřív. Události Rychlopalby se na něm podepsaly víc než si představoval, a přesto, že se snaží žít "normálně", tak nějak spokojenej, natož šťastnej, rozhodně neni. A netrvá vlastně ani tak dlouho, než se s prvním symbolicky vyžahnutým redbullem vrhá po hlavě zpátky do stoky pražskýho podsvětí. Hrozně se mi líbilo, jak jsou na něm znát jeho předchozí zkušenosti - jeho výslechový metody jsou bezohlednější a uspěchanější, často je nucenej zbrkle improvizovat, což si sám uvědomuje a hledí z místa činu rychle vysmahnout, než se to vyslýchanýmu rozleží v hlavě, mnohem víc se distancuje od oficiální služby, vlastně při svých sólo pátráních přebírá úplně jinou identitu - i jeho morální kompas se mnohem víc vychyluje, pochybuju že jeho starší já by vůbec přistoupilo na takovou splátku Myšičkova dluhu, která to celý odstartuje. Paradoxně to všechno na něj působí jako jakási forma terapie, která mu umožňuje dát si do pořádku osobní život, když už né ten profesní. Prostě vývoj charakteru na jedničku.

Co dál? Je vážně pozoruhodný, jak lehce Kopřiva přeskakuje mezi žánrama, kolik motivů je schopnej do případu nenásilně začlenit, některý z nich by obstály i samostatně (náhled do zákulisí realitky, studna!!!). Taky akce - to byla snad jediná věc která mi docela vadila na Rychlopalbě, kde to působilo jako pěst na oko -
tady působí daleko přirozenějc, přestože je jí mnohem víc a vážně svědčí celkovýmu dojmu. Jak zmiňujou ostatní, finální cca třetina je tak intenzivní, že jsem to přes blížící se třetí hodinu ranní prostě musel dočíst :) . Potěší návrat oblíbenejch vedlejších postav, ovšem všechny zastiňuje nováček Wichterle, na kterýho si - stejně jako hlavní hrdina - poupravíte názor každých deset minut :) . Když ve finále brnkli Kulíkovi a vyrazili jak Tři mušketýři, tak jsem nadšením nadskakoval na židli :)) Prostě paráda, kdybych chtěl bejt vyloženej hnidopich a mermomocí zmínit nějaký mínus, tak snad jenom to, jak autor zbytečně často zdůrazňuje hrdinovu sečtělost a kulturní rozhled vůbec, asi aby jsme ani na chvíli nezapomněli, že to fakt neni typickej policajt aka úplnej kretén :))

Nicméně jinak nemam slov, Kopřiva definitivně shazuje stigma talentovanýho béčkaře a nám nezbejvá než doufat, že na další díl nebudem muset čekat zase pět let. A přestože je mi jasný, jak tahle série benefituje z policejního prostředí a slangu, tak věřim, že jí v závěru avizovanej odchod od policie může jenom prospět.

4 17.11.2020

Paradni jizda! Poslednich 50 stran jsem napetim zapomnela dychat! Skvela kniha, tak jako prvni dil. Kopriva je impozantni spisovatel, co ctenare umi zaujmout a dej rychle utika. Doufam, ze vyjde spousta dalsich dilu.

33 15.09.2020

„Myslím, že už jsem se několikrát zmiňoval, že má tahle studna průměr něco přes metr a půl. Z čehož vyplývalo, že by se sem další tělo schovalo jen velmi těžko.Tohle nebyla studna na dvě mrtvoly. Byla to typická jednomrtvolová studna.
Ale přesto jsem šťouchnul do Fairaizla, aby kousek odplul, a věnoval jsem dvacet sekund prohmatávání dna.
Nic. Přesně jak jsem si myslel. Přece poznám jednomrtvolovou studnu, když ji vidím.“

Detektivky čtu jen velmi sporadicky, ale z Rychlopalby jsem byla nadšená, takže další díl byl jasná volba. Kopřivův bezejmenný bojovník za spravedlnost a lepší svět je mi sympatický. Navíc mě baví, jak je kniha napsaná. S lehkostí prošpikovanou vtipnými poznámkami a odkazy na kdeco, literaturou počínaje a matematickými teoriemi konče. Ačkoli tentokrát se přiznám, že už mi to přišlo někdy trochu přes čáru. Třeba v momentě, kdy hlavní hrdina coby obyčejný pochůzkář jen tak mimochodem utrousil poznámku o harzburgitickém diamantu, se na rovinu přiznám, že jsem si připadala jako úplný ignorant. Možná jsou na tom jiní čtenáři se vzděláním lépe. Uznávám, že mám mezery. Ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že si tu autor tak trochu honil triko. A hlavně to častokrát fakt nepůsobilo moc věrohodně (přestože o inteligenci, vzdělání a sečtělosti našich strážců zákona rozhodně vůbec nepochybuji). Ačkoli na druhou stranu jsem si zase trochu rozšířila obzory, takže bych měla vlastně spíš poděkovat. :o)

1 11.09.2020

Neskutecne. Jeste lepsi nez prvni dil. Hrozne moc ctive