Křížová palba

21.11.2019

Detektivní Kopřiva podruhé a opět vynikající. Místama autor bohužel až moc tlačí na pilu, takže jsem párkrát musel nevěřícně zakroutit hlavou (prsty, dopravní nehoda, Ouhrábek).
Ale jinak je opravdu radost to číst a je problém se od knihy odtrhnout.
Jen tak dál! Je skvělé, že se u nás najde autor, který takhle umí psát.
Navíc mi to připomnělo, že bych měl po delší době zase z knihovny vytáhnout nějakého Hubáčka po fotrovi a něco si přečíst. Tuším, že to bude o náhánění Bismarcka :)
Dobrá práce!

19.11.2019

Já jsem jako čekala, že to bude hodně dobrý. Ale že až TAKHLE… Štěpán Kopřiva zraje jako víno. Už Zabíjení bylo super (svým tak trochu zvráceným způsobem), ale tohle… tohle je pecka. Jednou, až budu velká, bych chtěla umět psát jako on . Ale už teď samozřejmě vím, že to se nikdy nestane.
Jinak, co se obsahu týká, když dojde na detektivky, nejsem žádný velký znalec žánru, takže úplně laicky: ta konspirace, kolem se všechno točí je poněkud spletitá (spletitější než u předchozího dílu, řekla bych), o to úžasnější je, že to autor dokázal podat tak, že jsem se v ději ani jednou neztratila – i když nejsem zrovna prototyp pozorného čtenáře. A možná i proto mi tak trochu uniká motivace některých postav (hlavně Wichtrleho). Co mě naopak nesmírně potěšilo, je zmínka o štábním kapitánu Morávkovi. Já totiž k téhleté polozapomenuté a zcela jistě nedoceněné persóně novodobých českých dějin chovám určité city a úplně upřímně mě dojalo, když jsem na ni narazila na takovém neočekávaném místě. Potěšilo. Vážně moc.
Nežiju v Praze a de facto ji vůbec neznám, ale kdyby ano, kdybych znala všechna ta místa, na kterých se děj odehrává, nejspíš bych si to užila ještě víc. Praha zde má stejně jako v předchozím díle nezastupitelnou úlohu.
No, a co dodat závěrem… v té knížce je znát obrovská spousta přípravy a práce a je jisté, že detailní a živé popisy policejní práce mají velký podíl na jejím vyznění, ale já bych se moc a moc přimlouvala, abychom na další díl zase nemuseli čekat TAK dlouho. Je to úmorné, já už rok před vydáním pomalu nepřemýšlela ničem jiném (dobře, to je trochu přehnané, ale minimálně dvakrát týdně mě napadlo, kde to vázne a co to asi bude).

15.11.2019

O poznání akčnější než jednička. Do té míry, že akce možná trochu válcuje detekci a to je škoda. Také hlavní hrdina se místy ocitá za hranou uvěřitelné morálky. Ale to nic nemění na tom, že se Křížová palba čte jedním dechem a nelze ji jen tak odložit. To umí málokdo.

15.11.2019

...ze začátku furt jakési machinace s parcelami, pozemky /moc nebavilo/.... jenže nějak se ztráceli "ctihodní" občané /hodně začalo bavit/ .... a pak se tam nějak připletla Brůnova studna....a už to frčelo ................... až do konce
Kopřivu mráz nespálí ....a doufám, že je na cestě po rychlopalbě a křížové palbě - Staccato palba ................
Aby bylo vidět, že americký Divoký západ se natrvalo přestěhoval na východ od ráje - do Česka............

11.11.2019

Je to klasický Kopriva na akého som dlho čakal. Premakaná zápletka, ktorá znie uveriteľne a kvalitné zvraty sú normovaným štandardom, ktorý by z fleku mohli implementovať v EN ISO.
Celkom ma potešilo jemné moralizovanie/filozofovanie na pár miestach. To je tuším update oproti Rychlopalbe.
Je vidno, že Štepán je skúsený autor a knihe venoval veľa času. Vždy ma pri ňom fascinovala použitá slovná zásoba. Hlavne keď vezmeme v potaz, že to je brakový autor. XY pop-kultúrnych narážok dodáva knihe šmrnc.
Záver ma mierne rozhodil, respektíve tak trošku nasral. Vlastne celkom dosť. Ale to je dobre, tak to ma byť. Čitateľ by nemal dostať čo chce. Inak by to bola samozrejme nuda. A to nechceme. Fanúšik potom nebude utekať o par rokov do kníhkupectva, kúpiť pokračovanie a nezamkne sa v izbe aby to zhltol pokiaľ možno ihneď. A to popravde chceme.
Jediné čo ma serie je, že zase budem čakať pol dekády na pokračovanie. Ale to prežijem, hlavne keď si to udrží kvalitu.

11.11.2019

...tak tomu říkám pořádná detektivka. Čtete a je vám jedno, že jste ještě nevečeřeli a do snídaně daleko, prostě to musíte dočíst. Už dlouho jsem neměla při čtení husí kůži, že by to bylo tou nocí? A že bych se mezi husí kůží, napětím a trochou mučení mohla i zasmát? No, ano. Vypadá to, že tohle mi prostě sedí.
"Facebook je relativně užitečná věc. Vždycky jednou za čas, když člověka přepadne pocit, že je jeho život zbytečný, beze smyslu a plný trivialit, stačí si otevřít Facebook a podívat se na statusy přátel"