• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Galaktická voliéra - Josef Pecinovský

Soubor obsahuje jedenáct povídek, jejichž zápletky vesměs těží ze setkávání reálií budoucího kosmického věku se světem přímých potomků pravěkých ještěrů - světe... detail knihy

Populární knihy

/ všech 141 knih

Nové komentáře u knih Josef Pecinovský

Plástev jedu

„Plástev jedu je příjemná oddechovka, která se čte velmi lehce. Styl Josefa Pecinovského je nenáročný, děj hezky plyne a kniha se tak skvěle hodí k odpočinku. Postavy jsou archetypální, což ale v tomto případě nevadí – do stylu příběhu to dobře sedí. Jednou z nejsilnějších stránek knihy je zajímavá myšlenka lidí fungujících jako dělnice v úlu. I když příběh nevyvolává žádné velké emoce, tato originální premisa mě zaujala. Doporučil bych knihu každému, kdo si chce oddechnout od velkých sci-fi titulů a hledá něco jednoduššího a nenáročného.“... celý text
— lukas8672

---

Plástev jedu

„Tuto knihu jsem s odstupem několika roků přečetl dvakrát, což by na první pohled pro ni mohlo vypadat jako dobrá deviza. Jenže ono tak úplně ne. Četla se sice dobře v tom smyslu, že děj odsýpá, jenže to je málo. Po prvním přečtení mi v hlavě ulpěl dojem, že autor dobrou myšlenku poněkud pokazil zbytečným moralizováním ústy hlavní postavy ( ve smyslu "jak zrůdný je systém, v němž miliony dřou na pohodlný život hrstky"); ne že bych s myšlenkami autora nesouhlasil, ale autor by podle mě k poselství, které chce knihou sdělit, měl čtenáře přivést nenásilně (aby čtenář nabyl dojmu, že na to přišel sám), ne aby mu své názory rovnou vyklopil formou přednášky. Při druhém čtení roky později jsem se víc soustředil na detaily a bohužel jsem dospěl k závěru, že Pecinovský svůj vymyšlený svět dost nepromyslel, což mu ubírá na věrohodnosti. Můj hlavní dojem byl, že Pecinovský příliš megalomansky rozhazoval velká čísla, aby dodal na váze morálnímu rozhořčení, kolik životů otroků je třeba obětovat pro pohodlí hrstky vyvolených. Všechny pevniny jsou prý do výšky až tří kilometrů zastavěny jednolitou hmotou několika set úlů, každého rozděleného na desítky pláství. Na jednom místě se píše, že plástev A 24 (místo děje knihy) měla pět set miliard (!) pracujících otroků-trubců, na jiném, že měla pět set pater do výšky dvou kilometrů a rozlohu 50 000 kilometrů čtverečních (což je zhruba rozloha Slovenska). To by pak ovšem celý svět musel mít desítky či stovky bilionů člověčích jedinců, což je prostě naprosto absurdní představa mimo jakoukoli uvěřitelnost. A to nehledě na to, že na jiném místě autor uvádí nižší počet trubců v plástvi, 100 miliard, což poněkud ukazuje na ledabylé zpracování příběhu (a vůbec, že miliardami se tu žongluje bez rozmyslu). Taková kolosální robotárna, jejíž fungování je popsáno jen z části na jednotlivostech, by vyžadovala kolosální dodávky energie, surovin, vzduchu, zpracování odpadu atd. a náročné řízení (s nímž v knize pomáhá počítač s umělou inteligencí) a tady vyvstává další otázka, zda by těm privilegovaným stálo vůbec za to takový náročný kolos provozovat. Vždyť miliardářská smetánka našeho dnešního skutečného světa má stejně luxusní nebo možná ještě luxusnější život, než jaký žijí vyvolení v Pecinovského knize, a vůbec k tomu nepotřebuje stovky miliard otroků zavřených v obří kleci. Možná snad Pecinovský chtěl napsat nějakou alegorii na život v komunistickém vězení, ale pak se mi zdá celá kniha příliš prvoplánová. Dějiny přece ukazují, že pro mocné je výhodnější, než honit bičem do práce otroky, dát lidem osobní svobodu, nechat je, ať se honí za osobním prospěchem, a pak je více či méně nenápadně oškubávat. Na autorovu obranu by snad bylo možno uvést, že nikdy nevíme, jestli těm nejzazobanějším a nejmocnějším někdy "nerupne v bedně" (mít otroky může být známkou prestiže, i když se to ekonomicky nevyplatí), ale už to, že mě Plástev jedu přiměla pochybovat o své uvěřitelnosti, ukazuje spíš na to, že je to prostě "béčko". P.S. Komentující, kterým se u knihy vybavil jakýsi "eurosocialismus", nemají zřejmě dostatečně vyvinutou schopnosti se pořádně zamyslet.“... celý text
— nmek

---

Házím ti laso, kamaráde

„Povídky moc nemiluju ale to se mi líbilo“
— Mušketyrpepa

---

---

Juta

„Pěkně jsem si počet“
— Mušketyrpepa

---

Budiž vám Měsíc lehký

„Lepší průměr“
— Mušketyrpepa