Dítě tmy
Miroslav Pech
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/432966/bmid_dite-tmy-rBS-432966.png
4
86
34
Měla to být jen opuštěná továrna, která bude chátrat tak dlouho, až se rozpadne. A ten mladík, co se potuloval kolem, se nezdál nebezpečný. Jako kdyby na něm nebylo nic zvláštního, jen člověk beze jména. Ale právě kvůli němu ulicemi města poteče krev. Právě kvůli němu parta dětí brzy pozná peklo na zemi.
Přidat komentář
Dítě tmy od autora je výjimečným literárním dílem, které vás zaujme od první stránky. Příběh začíná zdánlivě obyčejnou opuštěnou továrnou, která skrývá temné tajemství a nečekanou sílu. Autor okouzlujícím způsobem propojuje napětí s mysteriózním prvkem, což vytváří neodolatelný poutavý zážitek. Autor může být považován za mistra napínavých a strhujících příběhů a dítě tmy rozhodně potvrzuje jeho literární nadání. Opuštěná továrna se stává arénou nebezpečného dobrodružství, a mladík beze jména nese na svých bedrech záhadu, která pohání příběh vpřed. Autorovy schopnosti vyvolat atmosféru a detailně vykreslit postavy přidávají příběhu vrstvu autenticity. Příběh nabízí čtenářům nejen silné emocionální zážitky, ale také podnětné myšlenky o povaze dobra a zla. Autor zpracovává téma temnoty a světla s jemností a hloubkou, čímž vytváří příběh, který si budete odnášet ve svém srdci. Výraznou kvalitou knihy je také schopnost autora pracovat s postavami. Každá postava má svůj vlastní hlas a osobnost, což přidává rozměr realističnosti a umožňuje vám to hlouběji se vcítit do příběhu. Tato kniha osloví všechny milovníky napínavých příběhů.
Miroslav Pech napísal 200 stránkový horor, ktorý sa číta veľmi dobre a človek sa ani nenazdá a je na konci. Dej zasadil do obdobia deväťdesiatych rokov, ktoré opísal veľmi nostalgicky. V knihe je veľa odkazov na filmy, horory, hudbu a aj samotného kráľa hororovej literatúry Stephena Kinga. Z knihy cítiť, že sa autor inšpiroval práve Kingom a jeho dielom "To". Aj tu sa vyskytuje neznáme zlo a partia detí, ktoré sa mu budú musieť chtiac nechtiac postaviť. Je to brutálne, drsné a krvavé. Ako to celé dopadne si už budete musieť prečítať sami. Myslím si, že žiadny fanúšik hororov nebude ľutovať.
Ja musím len odporúčať - ja som bola nadmieru spokojná ! :-)
Máte rádi Kinga a hledáte něco podobného i z toho našeho prohnilého rybníčku? Tak to bych měla tip - Dítě tmy od Míry Pecha, jednoho z nejvýraznějších autorů současného hororu.
Je tam přesná dávka (asi tři pytle) hororového feelingu – skvěle vykreslená atmosféra devadesátek, dětští hrdinové, outsideři a monstrum, kterému se musí chtě nechtě postavit. A Míra se s tím rozhodně nemazal. Trhaly se tam ruce, nohy, dloubaly oči Mňam! TO já ráda.
Prostě výborný čtení, ze kterýho se vám budou ježit chloupky a zvedat kufr. Navíc nic tlustýho, Míra slovy zbytečně neplýtvá a o to větší mazec to pak je.
Tohle bylo zvláštní. Nenapadá mě slovo, které by to vystihovalo lépe. Z příběhu mám dost rozporuplné pocity, ale musím přiznat, že mě to bavilo. Byl to zcela jiný horor, než se kterými se obvykle setkávám.
V příběhu potkáváme hned několik hlavních postav, jejichž pohledy průběžně sledujeme. Občas jsem se bohužel ztrácela v tom, kdo je kdo a nedokázala je od sebe úplně odlišit. Autor to však velmi brzy začal elegantně řešit a snižoval počty, což jsem s ohledem na lepší orientaci více než ocenila. Musím uznat, že se s tím rozhodně nemazlil. V tomto příběhu určitě nečekejte sympatického hrdinu, kterému by bylo záhodno fandit. Defacto nikoho tu nepoznáte natolik, abyste si ho oblíbili a navíc...(no, uvidíte sami!).
Hlavní roli zde hraje tedy především zlo. Nejdříve jsem si říkala, co to sakra je. Později jsem si k tomu našla cestu a pochopení. Bohužel mi zde chybělo něco z minulosti, kde bych se o tomto zlu dozvěděla něco více a dovolilo mi to se s tím "sblížit". Věřím, že bych si pak celou ponurou atmosféru ještě více užila.
Nejvíce jsem však postrádala gradaci děje. Ať se špatně nepochopíme - stanou se strašné a nechutné věci, ale nějak jsem v tom necítila energii a náboj, jako z jiných hororů. Přišlo mi to takové utahané a možná tomu dost nepomohl styl vyprávění, který je takový "mám to na háku". Což bylo sympatické a originální, zároveň to však některým scénám ubralo na intenzitě.
Ač se mé hodnocení může zdát nízké, rozhodně knihu doporučuji. Je správně tajemná, znepokojující a věřím, že oceníte ducha devadesátek, který na vás během čtení dýchne se svým "mám to na háku".
Hodnocení: 3,5/5
Pro mě příjemné překvapení, že i u nás existují zajímavé a znepokojivé hororové příběhy.
Jedna stará továrna. Jeden zvláštní kluk. A jedna parta malých dětí. Co by se tak mohlo stát? Inu, v područí nakladatelství Goldendog naprosto cokoliv!
Od Pechy jsem četla už Rytíře a ten mě fakt bavil, umí brilantně zakomponovat dětské postavy s jejich naivním myšlení do světa plného prastaré moci. Nejinak je tomu i v knize Dítě tmy. Celý příběh je zahalený v oparu strachu, cítila jsem z něj lehký kingovský nádech, ale nebylo to vůbec na škodu, právě naopak!
Tak malá knížečka a obsahuje tolik krve, urvaných končetin a vyhřezlých střev. Brutální násilí ve své nejryzejší podobě. Což v kombinaci s dětskými postavami a především jejich tělíčky budí emoce. Líbí se mi to primitivní zlo, které nemá opodstatnění či zvláštní důvod ničit. Prostě jen existuje.
Jako dítě devadesátek jsem si navíc užívala odkazy na Bravíčko, Stopy hrůzy, Kelly Family, Lunetic. Zavzpomínala si na hru Prehistoric, modurit a dobu bez mobilů a obav rodičů, kde se celý den touláme. Nostalgie v kombinaci s ponurou atmosférou omšelé fabriky mi navodila zvláštní stav a čtení mě bavilo.
Postavy se zde střídají, žádná nehraje hlavní housle a každá je postradatelná, to byla příjemná změna. Co mě ale zamrzelo, je upozadění popisu onoho zla, i když nejspíše to byl záměr zachovat mu špetku tajemnosti, aby byl čtenář nucen si některé věci domýšlet. Rovněž bych ocenila trochu obšírnější závěr, přišel mi krapet useknutý a uspěchaný. Konečný happy end ale všechny tyto chybky vymazal a mně zbyla jen husí kůže.
Hodnotím 4/5 a bez obav mohu doporučit všem fanouškům stálým, ale i budoucím, Nakladatelství Golden Dog, kterému také děkuji za poskytnutí knihy.
No, já se na knihu těšila a měla jsem opravdu velké očekávání, avšak se to naplnilo jen z poloviny.
Parta kamarádů zjišťuje, že kolem nich umírají lidé a snaží se tomu všemu přijít na kloub, až do doby, co přijdou i o své kamarády a nejbližší.
Bohužel postavy byly napsány povrchně - nebyl zde prostor na větší seznámení s nimi. Je to spíše celé taková jedna malá jednohubka, kterou máte přečtenou za 1-2 dny.
Ale víte, co mě hodně překvapilo (a nečekala jsem)? Brutalita a plno krve. Bože, tyto části jsem opravdu milovala a že jich tam bylo! Mňam!
Konec knihy byl takový nemastný, neslaný, celkem jsem to tak nějak čekala, že se to stane, ale v některých částech i dost nečekaný, až jsem byla mile překvapena.
Po trochu rozpačitém Mainstreamu (který jsem ale stejně nakonec ohodnotil kladně) se jedná jednoznačně o zlepšení. Dítě tmy se čte samo, Pech umí vybudovat devadesátkovou atmosféru, nezdržuje se zdlouhavými popisy a jednotlivé charaktery jsou od sebe rozeznatelné.
O to víc mě mrzí závěr, který mi po finální konfrontaci dobra a zla přišel rozvláčný a zbytečný - pocit z knihy mi po jeho přečtení trochu zhořknul. Samozřejmě je to čistě subjektivní, ostatním se závěr zřejmě zamlouvá. Já ale kvůli němu strhávám jednu hvězdu.
Celkově se jedná o povedenou záležitost, kterou sfouknete za pár hodinek a ani nevíte jak.
Uff... No tak tohle byl hodně výrazný kontrast oproti mé poslední (vlastně teď už předposlední) přečtené knize.
Myslela jsem, že dám ledacos, ale tohle... Musím se přiznat, že jsem nad knihou musela přemýšlet ještě pár dní než jsem šla psát "hodnocení" (svůj názor píšu ráda na každou knihu, co přečtu, hlavně pro sebe). V mé hlavě byl, a stále ještě je, chaos, zkrátka vlastně nevím, co si o knize myslet, jak své pocity z ní vyjádřit.
Asi začnu tím, že jsem na sebe byla pyšná, a byla jsem nadšená, že se mi podařilo tuhle knihu sehnat. Už jen protože chci víc poznávat tvorbu českých ( a slovenských) autorů. Zatím to vidím tak, že Češi mají takový svůj specifický rukopis. Možná je to i tím, že není třeba překladu. A asi skončím tím, že komentář Viléma Koubka na zadní straně desek knihy knihu asi vystihl nejlépe - "živé, divné, čtivé, zvrácené." Souhlasím. Víc asi nemám co dodat. Snad jen to, (SPOILER), že jsem asi prostě holka, co miluje happyendy... Ehm... Ale "šťastné " happyendy... :D Možná mi vadil i ten amulet, protože jsem prostě nedokázala přijmout to, že dokáže ovládnout tak 100%...
Proto se vzdám i bodování. (KONEC SPOILERU)
3,5*
Opět jeden povedený horor z krajiny české. Potěšily mě četné reference na knihy Stephena Kinga, a při čtení Dítěte tmy si nešlo nevzpomenout na TO, na Losers club a jejich boj proti hrůzostrašnému nepříteli.. Gore scény mě bavily, mám za sebou Asfalt od Kopřivy, takže v tomhle směru mě nemohlo nic překvapit. Stejně tak se mi líbil závěr, jenž mi připomněl jednu scénu z filmu Halloweenská noc... Takže celé čtení se neslo v duchu milých asociací a vzpomínání :)) Jediné menší zklamání pro mě byla konfrontace záporáka (a celkově vše kolem něj, jeho životní příběh, minulost atd. = málo informací) s hlavními hrdiny, asi jsem čekala něco.. víc akčnějšího? Ne, to není správné slovo. Složitějšího? Propracovanějšího? Možná. A obálka super, skvěle vystihuje atmosféru.
(SPOILER) Podivné monstrum, sídlící v opuštěné papírně, se živí obyvateli městečka Kamenné Stromy. Kryštof a jeho kamarád Vašek, který je doma zneužíván, cítí, že venku číhá zlo. Horor zasazený do roku 1997 či o rok později nabízí velmi brutální scény s utrženými končetinami, valícími se střevy a bezhlavými těly. Konec v podobě happyendu, kdy se dá rodina a parta opět dohromady, je opravdu nečekaný.
Jsem mile překvapena a nadšená! Zaujala mě už anotace - atmosféra staré továrny a záhadný muž z ní. Dítě tmy je hodně čtivé, až tak čtivé, že není problém ho přečíst na posezení. Já jsem si čtení rozložila do více dnů, ale odtrhnout se od příběhu bylo hodně těžké. Čtenáře vtáhne atmosféra, která je za mě spíše napínavá než děsivá, ale pořád skvělá! Bavilo mě číst i ty více fantastičtější a méně reálné části, protože byly popsány tak, že jsem věřila i jim. Věřila jsem autorovi každé slovo. Parta dětí, na kterou číhá zlo, to mi připomínalo Kinga. Hodně jsem z příběhu cítila takovou tu ''kingovskou stopu'', ale vůbec mi to nevadilo. Naopak. Jsem nadšená! Nezaznamenala jsem žádné slepé místo, žádnou nudnou část. Autor mě celou dobu držel ve střehu, zažranou do příběhu a s očekávám a napětím. Co bude dál? Jak to dopadne? Dobře vystavěný příběh, skvělé uvěřitelné postavy, věrohodné dialogy mezi nimi a nefalšovaný hororový zvrácený konec. Líbilo se mi to moc! Určitě se po autorově tvorbě ještě podívám, protože tohle se četlo úplně samo!
První ryze český horor, který jsem kdy četla. Svižný, místy dost předvídatelný děj (nepochybuju o tom, že to byl autorův záměr), velice čtivé, dialogy a myšlenkové procesy postav naprosto přirozené a uvěřitelné. Pěkné počteníčko před spaním.
Tohle je první kniha od českého autora, co jsem kdy četl. No, můžu říct, že jsem si musel hodně zvykat na domácí scenérie a hlavně české jména, ale kniha mě nakonec nadchla. Při čtení jsem si vždy říkal, že je to VELKÝ PŘÍBĚH V MALÉ KNIZE. Podle mého měl Miroslav Pech v tomhle příběhu velký potenciál a mohl z toho udělat velké monstrum o 500 stránkách, ale nakonec je super, že to nacpal do poloviční verze. Příběh je přímočarý a nikam zbytečně neodbíhá. Doopravdy zde platí, že méně je více.
Co se stylu psaní týče, tak děj je prolínán všedními dny dvou kamarádů a brutálními scénami plnými hnusu a krve. Kniha hned na prvních stránkách šokuje, ale na konec je hodně smutná a depresivní. I tak se ale u ní člověk zasměje. A jako třešnička na dortu, Miroslav Pech je v mé věkové hranici a do knihy vnesl atmosféru z devadesátých let, což se mi hodně líbilo.
Svižný horor nesoucí se na vlnách devadesátek a pomrkávající po Kingově veledíle. Jenže Dítě tmy se odehrává v čistě českých reáliích, takže místo čtvrti s rodinnými domy, jsou tady paneláky a budova staré fabriky. Postavy jsou živé, dobře vykreslené a puberťácké problémy autentické. Líbí se mi ta klouzání po hranici, kdy atmosféra je vykreslená áčkově a následuje okouzlující, béčková akce.
Přečteno za jeden den, velmi dobrá věc. Baví mě hlavně autorův přímočarej styl ("Mainstream" mi v tomhle přišel ještě lepší, ale tam nakonec šlo jen o pár lidí, tady to seznamování s partou bylo trochu složitější), krásně to odsejpá, nejde se odtrhnout. Některý věci bych teda nevzal až tak hopem (mluvím o příběhu záporáka), jindy oceňuju, že je autor ochoten jít dál, než bych čekal. A ta devadesátková nostalgie na mě účinkovala naprosto dokonale. Ideální kniha ke zfilmování. Jen bych jí přál trochu pečlivějšího korektora. Zároveň ale nakladatele chválím, obálka se povedla, matný provedení jí sluší. Těším se na dalšího Pecha!
Často si říkám, že pětihvězdičkový knižní zážitek od těch čtyřhvězdičkových, určí poslední věta v knize. Tady mě poslední věta jednoznačně dostala. K tomu mě ale dostal i námět, který v rámci devadesátkových popkulturních odkazů (které jsou mi více než blízké, když jsem si jimi sám prošel) autor pojal, jako takové české Stranger Things. A pojal to tak dobře, že byla radost tento příběh číst. Správně ponurý, temný, tajuplný, navíc z česky ikonického prostředí a s narážkami na dětství každého, který si jím v 90. letech prošel. Nostalgický, ale zatraceně vražedný zážitek.
Štítky knihy
horory 90. léta 20. století české horory
Autorovy další knížky
| 2018 |  Mainstream |
| 2020 | Dítě tmy |
| 2017 | Cobainovi žáci |
| 2021 | Hranice už nejsou, tati |
| 2022 |  Rytíř |
Kniha Dítě tmy je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 95x |
| Čtenářské výzvě | 10x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 52x |
| Chystám se číst | 38x |
| Chci si koupit | 29x |
| dalších seznamech | 2x |
Horory moc nečtu, ale nalákaly mě recenze a změna žánru. Byla jsem zvědavá na chváleného českého autora. Celkem povedený příběh, prvky hororu splňuje vrchovatě, ale do dalších knih autora se mi zatím asi nebude chtít.