grillica
přečtené 678
Kadri a labutě
1979,
Silvia Rannamaa
Náhodný objev z knihobudky v Dejvicích. Milá a dojemná kniha, zařazuji k podobně melancholickému Princi a Skřivánkovi.. Kadri hezky mluví o pokoře a vděčnosti za věci nebo lidi v našich životech, neberme je jako samozřejmost.. Chtěla bych si přečíst Macechu, další díl..... celý text
Listopád
2021,
Alena Mornštajnová
Jsem z toho nějak umořená a smutná.. Jakoby na mě z toho všeho spadla šedá kousavá deka.. Přiznám se, že radši čtu knihy zasazené více do historie, ani se mi do toho nechtělo. Je to znepokojující, uvěřitelné, děsuplné. Agitka, mysleme na to, nejen až půjdeme k volbám, že svoboda je to nejdůležitější, konec agitky. Kdyby nebyla autorkou Mornštajnová a knihu mi nepůjčila kamarádka, do čtení bych se popravdě nepustila.. Uf.. Některé pasáže jsem přeskakovala, proto ty tři hvězdy, možná jsem se těm pasážím přímo vyhýbala, nevím, kniha mi neplynula tak snadno jako u jiných mornštajnovek.... celý text
Tíživá láska
2018,
Elena Ferrante
První kniha od E.F., kterou jsem četla. Můj šálek italského espressa to tedy nebyl - tenhle literární "expresionusmus".. Rozhodně se autorce nedá upřít skvělá obrazotvornost, jako bych se těmi horkými, úzkými a špinavými uličkami Neapole prodírala spolu s Delií. Ale pochybuji, že se pustím do Geniální přítelkyně.... celý text
Polštář
2017,
Cynthia D'Aprix Sweeney
"Baví" mě tyhle rodinné historie, rozepře, frustrace, nepochopení a mlčení, trvající celá desetiletí. Společné dědictví, kolem kterého se celý děj točí, znělo slibně. Přesto cítím po dočtení, ke kterému jsem se musela trochu nutit, velké zklamání. Styl psaní mi úplně nesedl. A ten růžovoučký konec.. No, jednou stačilo.... celý text
