Irena Dousková

česká, 1964

Populární knihy

/ všech 14 knih

Nové komentáře u autorových knih

Goldstein píše dceři Goldstein píše dceři

Kniha je napsaná zajímavou formou dopisů. Píše otec své 25leté dceři, se kterou se od jejích pěti měsíců neviděl, protože emigroval do Izraele. Pokoušela jsem se vcítit do Josefa i do Kláry, více se mi to dařilo právě u dcery. Zkoušela jsem si představit, co otci odpovídala. Určitě jsem ráda, že jsem nejprve četla trilogii o Helence Součkové.... celý text
Andyska007


Oněgin byl Rusák Oněgin byl Rusák

Příjemný humor inteligentního děvčete na pozadí absurdnosti doby. Přestože já jsem maturovala až v devadesátkách a normalizaci už nepamatuji vůbec, tak starosti v pubertě mají asi všichni docela podobné. Tak jsem si vybavila ty své pocity v tomto období. Tu divnou prázdnotu po maturitě, kdy člověku schází kamarádi, stres a všechno kolem skončilo a nastal velký otazník - co teď?! Až mě to "dostalo".... celý text
Jaru79


Darda Darda

Ano, třetí díl trilogie je úplně jiný než předchozí dva. Jsem ráda, že jsem to díky Databázi knih věděla předem. Nemusela jsem příliš srovnávat s Budžesem a Oněginem. Je to díl nejsmutnější, protože život taky takový občas bývá. Jako děti nebo studenti vnímáme okolní svět mnohem radostněji než ve středních letech. Děj knihy se posouvá i díky úvahám Heleny, líbily se mi rozhovory s jejím zesnulým otcem. S názory hrdinky dost souzním, jsme podobně staré. Nad knížkou budu i po přečtení ještě hodně přemýšlet. Kéž by autorka napsala ještě další díl...... celý text
Andyska007



Oněgin byl Rusák Oněgin byl Rusák

Budžes se mi líbil tak, že jsem hned utíkala do knihovny pro Oněgina. A nelituji! Tato kniha se mi líbila snad ještě více. Někdy jsem se smála nahlas (což se mi už dlouho nestalo), vzápětí mě přepadl smutek z toho, co Helena zažívá jak v soukromí, tak celkově v tehdejší společnosti. Knihu bych doporučila jako povinnou četbu pro všechny, kteří si myslí, že za socialismu bylo líp...... celý text
Andyska007


Hrdý Budžes Hrdý Budžes

Toto bude moj dalsi "vracak"* Ku knihe som sa dostal len teraz po tisickach rokov od vydania. Divadelnu hru poznam, videl som ju viac krat. Logicky oproti textu, divadlo a teda mega monolog!!! Barbory Hrzanove obsahuje len casti knihy, a aby to este davalo uceleny zmysel. Takze text je bohatsi, viac kosaty o ine postavy rozsireny. Je prijemny, vtipny, lahko sa to cita, a uzival som si aj tie temne skryte linky na pozadi, ktore "akoze" detska postava nechape, ale urcitym jedno dvoj vetovym naznakom vzdy zakomponuje a reflektuje svojskym sposobom. Tu normalizacnu medziludsku toxicitu. V kontraste s mixom detskeho sveta pasteliek, spoluziakov, lasok, strachov a spoznavania sveta dospelych je to zaujimavy koktail. Prekvapila aj v naznakoch mne neznama psychicka labilita a disfunkcnost malej hrdinky a naznaky sebadestrukcie. Ale to ja analyzovat nedokazem :) Vo vysledku to nie je az taky humor za aky sa kniha vseobecne povazuje. *) Vracak je kniha ku ktorej sa urcite este budem v zivote vracat a citat znova a znova. Napr. Cerni baroni, Svejk, Hlava 22, Bylo nas pet, Meno ruze, Robur dobyvatel, Saturnin, Ja to doufejme nak zmaknu..... celý text
Corso