gladya
přečtené 1547
S prominutím řečeno
2023,
Michael Žantovský
Mohla bych podepsat komentář uživatele witiko. Jelikož mi knížku půjčil kamarád jako něco, co stojí za přečtení ale nic víc mi k ní neřekl a anotaci jsem nečetla, chápu i jistá zklamání některých uživatelů. Kdo čekal „seriozní" memoáry nebo politoligický či podobný text, nutně byl překvapen a mohl být i zklamán. Já jsem po přečtení první kapitoly navštívila stránku Palmknih a knížku jsem si koupila do čtečky, To asi hodně vypovídá. Mně to vysloveně sedlo, takový humor rozhodně můžu. A napadlo mě, že člověk si tuhle knížku asi užije tím víc, čím víc o politice, diplomacii ale taky celebritách z oblasti kultuty ví. Vím, že mi určitě nedošlo všechno a hlavně u těch celebrit jsem neznala všechna zmiňovaná jména, ale i tak to stačilo. A pozor, humor a odlehčený tón a nadsázka nijak nesnižují to, že základem jsou skutečné autorovy zážitky.... celý text
Muži ve zbrani
1997,
Terry Pratchett
Knížky o Hlídce se asi postupně stávají mými nejoblíbenějšími ze Zeměplochy . Pratchett dokáže pobavit, ale tady bylo i trochu smutku. A hlavně, v zábavném příběhu se objevují i docela závažné problémy, které se týkají nejen Ankh-Morporku, ale existují i u nás na Zemi kulaté (vím, spíš šišaté) , třeba rasová a etnická nesnášenlivost. Skvělé jsou postavy hlavně Karotky, Elania, Vetinariho. Zkrátka doporučuji.... celý text
Pohádka
2023,
Stephen King
King je zkrátka pan spisovatel. Pohádka není horor, což mi nevadí, naopak. Vím že King je mistr hororu, ale já mám nejradši právě ty jeho knížky, které nejsou klasické horory, King odkazuje nejen na pohádky, ale je tam třeba zmínka o Hvězdných válkách a najde se i něco jako Hunger Games. Nic z toho ale neznamená, že ta knížka není originální. Zkrátka je to zajímavé čtení.... celý text
Malý život
2017,
Hanya Yanagihara
Osudy čtyř přátel během několika desetiletí, zajímavé téma a dobře napsané. Pravda, závratně úspěšné kariéry všech čtyř hrdinů jsou až neuvěřitelné. To ale nevadí a asi je to záměr. Je zajímavé, že vlastně ani jeden z hrdinů nevyhovuje beze zbytku představě „ heterosexuální muž s tradiční rodinou“, jen jeden se jí hodně blíží. Nejpůsobivější je asi to, co prožil Jude. Na jednu stranu se až nechce věřit, co s takovým startem v životě dokázal. To, že ho traumata z dětství poznamenala ovšem uvěřitelné je. I to, že obviňoval i sebe. Nevím, jestli je možné, aby dítě takhle dlouho „uniklo“ systému. Dlouhé a „tlusté" knihy mi nevadí, ale tady se přidávám k názoru, že tahle knížka by mohla být kratší.... celý text
Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950
2023,
Štěpán Javůrek
Tahle knížka, stojí za přečtení. Je tady krásně popsáno, jak se v některých obdobích daří lidem jako Tomeček. Takoví lidé existují vždy a všude, ale zdravá společnost je udrží na uzdě. Líbilo se mi, že tam jsou kromě jasného padoucha Tomečka různé typy lidí. Ti, co možná v jádru nejsou špatní a v jiných dobách by to byli celkem normální lidé, ale uvěřili, že v zájmu „obecného blaha a kolektivu“ platí, že když se kácí les, lítají třísky. Někdo využil dobu k budování skvělé kariéry, někdo se jen bál. A pak je tady ta většina, Lidé, co nejsou žádní hrdinové a snaží se starat o své a v pohnutých dobách raději „drží hubu a krok“. A to nahrává skutečnému zlu. Je tam popsáno, jak někteří lidé nejdřív opravdu věřili, že komunisté vybudují lepší a spravedlivější společnost, Stalinské zločiny možná neznali nebo je brali jako selhání jedinců. A pak jsou tu ti stateční, kteří hned pochopili, co nástup komunistů znamená. A snažili se nepodlehnout nátlaku a také to patřičně odnesli. Je to román a některé věci beru jako ilustraci doby. Vím, jakou roli hráli sovětští poradci, ale pochybuju, že se zabývali obcemi v pohraničí jako Brod nebo Skláře, no možná i tam zajeli. Nevím, jestli akční výbory takhle řešili i dělníky, možná i u nich docházelo k přesunům nespolehlivých na podřadnější práce. To není kritika, jen zamyšlení. U tohoto dílu se mi občas hrnuly do očí slzy, ale první se mi líbil o trochu víc. Ne vždycky mi sednul autorův styl.... celý text
Sudetský dům: Jaro - léto 1945
2022,
Štěpán Javůrek
Tak tohle se mi moc líbilo. Je to působivý příběh dvou obyčejných rodin, odehrává se hlavně v pohraničí v pohnutých časech těsně po konci války v Evropě. Kdo je „dobrý“ a kdo „zlý“ nezávisí na národnosti, je to vždy o konkrétním člověku. To oceňuji, protože příběhy ze Sudet byly často nejdřív o hodných Češích a zlých Němcích a pak zase naopak. A v každém z nás je asi trochu dobra i trochu zla. Dá se pochopit, že Němci naletěli Hitlerovi. Dá se pochopit, že Češi po válce nenáviděli vše německé. Hlavním hrdinům téhle knížky došlo, že národnost není to hlavní, až když osobně poznali, že i Češi i Němci jsou zkrátka lidi. Jenže taky existují Tomečkové. Ti se objevují ve všech dobách a národech, některé doby a okolnosti jim ale zvlášť svědčí. A jak těžké je některé věci pochopit, je vidět třeba z tohodle ne zcela doslovného citátu: " My Němci máme nosit N? Copak jsme Židé?" Kéž bychom se dokázali z historie poučit, nenaletět slibům křiklounů, nenechat šířit nenávist a dokonce násilí, odmítnout princip kolektivní viny.... celý text
Kniha, kterou posypal hvězdný prach
2023,
Nora Eckhardtová
Příjemné překvapení. Je to originální, zábavné, čtivé, chytré, dobře napsané. Co víc může čtenář chtít. I to, jak autorka "vstupuje" do příběhu se mi docela líbilo. Něco bylo předvídatelné, něco překvapivé, to byl asi autorčin záměr. Zkrátka čtení jsem si užila.... celý text