• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Druhá strana řeky - Nora Eckhardtová

Co řeka schvátí, to už nenavrátí… Nebo ano? Magický román s detektivní zápletkou. U řeky Černé se dějí prazvláštní věci. Adamův otec se nevrátí z práce domů, p... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Nora Eckhardtová

Druhá strana řeky

„Moje druhá kniha této autorky pro mě byla trochu zklamáním – nějak mi nesedly ty jednotlivé linky příběhu; těšila jsem se na voraře, jenže ti moc prostoru nedostali, to už spíše Lota. Záhady byly vyřešeny – nikoli všechny, ale možná jsem nedovtipná – způsobem, který mi moc nekonvenoval, jako příklad uvedu Adamova tátu. Takže za mě tohle byla méně čtivá kniha, ale jsem ráda, že jsem se k ní dostala. Třeba už jen kvůli následujícímu odstavci – nevím jak vy, ale já jsem netušila, proč si máme něco přát, když padá hvězda: „Ve skutečnosti je to ale tuším proto, že ve starým Řecku lidé věřili, že Bohové se nachází někde vejš, ještě nad tím naším nebem, v nějaký další sféře – a když padá hvězda, víš, že otevřeli bránu do našeho nebe a koukají se na nás. Proto si právě v tu chvíli můžeš něco přát – uslyší tě.““... celý text
— broskev28

---

Druhá strana řeky

„Kniha mě zaujala anotací a velmi rychle jsem se do ní začetla. Autorka píše čtivě, nešetří invencí a udržuje čtenáře v napětí, takže přečtete velmi rychle … a s koncem knihy následuje lehká nespokojenost a zklamání. Hlavní postavy jsou taková sluníčka a jejich vztah tak cukrkandlový, až to irituje, některé linie příběhu překombinované, motivy konání postav za vlasy přitažené. Prostě pokud si chcete knihu užít, čtěte jako pohádku a moc nad tím nedumejte.“... celý text
— Ivana252

---

Druhá strana řeky

„“Život je přece příliš krátký na jízdu v zajatých kolejích, je tolik věcí, které může poznat, vytvořit, okusit. Jakub a parta lidí, kteří plaví na vorech dřevo a především jeho snoubenka Lota jsou těmi hlavními v první dějové a časové lince. A pak současnost a Judita s Jakubem, kterému se ztratil otec. Spojnicí je řeka Černá, která jakoby v sobě něco skrývala. Anebo je možná zkouší, co vydrží. Nebo se na ně zlobí? Něco po nich chce? V obou příbězích to některé táhne na druhý břeh - je to tam jiné a dějí se tam zvláštní věci. Můžou se dva zmiňované příběhy protnout? Chvílemi je to čtení plné dobrodružství a napětí, jindy je to o lásce a vztazích a také o čarovné moci živé vody a tajemství. Je to přesně tak, jak je uvedeno v anotaci - “vyprávění plyne jako řeka, skáče z jednoho břehu na druhý. O trochu víc mě bavila linka z minulosti - měla jsem pocit, že se tam toho víc děje. A asi i tím, že se mi líbila Lota a její činorodost. Ale na druhou stranu má druhá linka hezký konec. Oproti první autorčině knize se mi zdála tato taková ponurejší a temnější, ale i tak přináší skvělý čtenářský zážitek. A jedna zajímavost - k této knize vytvořila autorka také kolekci krásných šperků, ve které propojuje tvorbu šperkařky a spisovatelky.“... celý text
— hanka_reading

---

---

Druhá strana řeky

„Je to jako včera, co jsem od autorky Nory Eckhardtové přečetla knihu s názvem "Kniha, kterou posypal hvězdný prach". A do dnes si pamatuji, jak jsem byla příběhem nadšená a jak moc mě jej bavilo číst. Proto, když mi autorka nabídka její novou knihu, neváhala jsem ani chviličku! A příběh mě opět nadchl. Přijde mi, že autorka umí psát takové pohádkové čtení pro dospělé. Oproti hvězdnému prachu byl tento příběh o dost temnější. Bavilo mě střídání časových linek a různorodé postavy. Velmi rychle mě příběh pohltil a dá se říct, že jsem jej přečetla na dva zátahy. Až tak to bylo dobré. Atmosféra se postupně stupňovala a já musela otáčet stránku za stránkou. Jsem opravdu ráda, že mě tato novinka od autorky neminula. Umí opravdu skvěle vyprávět a dokáže si čtenáře získat. Těším se na další autorčinu knihu! Laťka stále stoupá, takže je určitě na co se těšit. Pokud hledáte zajímavou a nevšední detektivní zápletku, tak se rozhodně nebojte sáhnout po této knize! Věřím, že budete nadšeni!“... celý text
— Jane2016

---

Druhá strana řeky

„Celým příběhem se vine řeka Černá, která může být jen řekou, ale také něčím víc. Potkáme ji už v minulosti, kdy Jakub s Lotou prožívají své šťastné i tragické dny. V současnosti nás pak provází příběhem Adama, jehož otec jednoho dne prostě zmizí a začnou se dít další podivné věci. A pak tu máme ještě jeden zvláštní nápoj…. Autorku jsem objevila s její předchozí knihou – Kniha, kterou posypal hvězdný prach. Po jejím dočtení mi bylo jasné, že budu v budoucnu potřebovat i všechny další knihy, které autorka napíše. Druhá strana řeky mě okamžitě nalákala svou obálkou i anotací a já se pustila do čtení. Od prvních řádků je jasné, že má autorka vypravěčský talent. Píše tak poutavě, že čtenáře chytí a už nepustí, dokud se nedostane na poslední stránku. Zvláštně a nečekaně se tu proplétají minulost se současností a celkově to má nečekaný vývoj. Místy to je temné, tajemné s až hororovým nádechem. Jindy můžete potkat i trochu romantiky a historie. Úplně mě nebavila linka ze současnosti, historická se mi líbila rozhodně více a tu současnou bych v knize ani nepotřebovala Ale i tak jsem si samotný příběh, hlavně pak to, jak je napsaný, moc užívala.“... celý text
— eva3992