Efeméra
přečtené 609
Spící Beatrice
2020,
Júlia Matulová
Spící Beatrice je prostě takové milé počtení. Ačkoliv se příběh odehrává ve světě, který je sužován nebezpečným virem, kdy po nakažení lidé znenadání upadají do kómatu, ve skutečnosti se jedná spíš o romanci. Což je, přiznám se, trošku škoda. Náplní děje je především vztah hlavních hrdinů, všechno ostatní slouží hlavně jako zajímavá kulisa. Vzhledem k tomu, co se teď po celém světě děje, by bylo větší zaměření se na nemoc ještě zajímavější než obyčejně. Prvků z Šípkové Růženky, na niž je Spící Beatrice vlastně retelling, tu není mnoho, ale každý mě potěšil. Na prvotinu je román opravdu krásně napsán, přesto si myslím, že bude bavit spíš mladší čtenáře. Tempo příběhu bylo celou dobu tak akorát, škoda, že konec autorka tak uspěchala. Ty zásadní zvraty a události potom na čtenáře neměly takový účinek. Na vedlejší postavy se sice kvůli rozsahu soustředila méně, přesto jsem si jich řadu oblíbila. Za mě takový lehký nadprůměr.... celý text
Zaslíbená
2020,
Kiera Cass
Já věděla, že nemám předbíhat, když jsem na začátku roku říkala, že nejhorší knihu letoška mám za sebou. Zápletku tu určitě nehledejte. Jde tady jen o to, co je řečeno v anotaci. Autorčino rozložení příběhu jsem vlastně vůbec nepochopila. Většinu knihy se musíte prokousávat tím, jak si Hollis užívá pozornosti krále; jak přijímá jeho dary, květiny, nosí drahé šperky a podobně, ačkoliv to v závěru není nijak podstatné. Ve skutečnosti totiž její srdce získá přistěhovalec ze sousední země Silas, o kterém v jednu chvíli Hollis říká, že ho nezná a v další se s ním líbá. A tak když konečně přijde na to podstatné, věnuje tomu autorka pár posledních desítek stran. V celém příběhu najdete jen dvě postavy, které mají nějaké pozadí a minulost. Ty hlavní to bohužel nejsou. Chování Hollis je podivnou kombinací dvanáctiletého dítěte a splachovacího člověka, který se neurazí, ani když mu blízký člověk řekne ty nejhorší věci, a velkoryse to přejde, což je zase s chováním dvanáctiletého dítěte v rozporu. Upřímně si nejsem jistá, zda je takový kontrast vůbec možný. A taky je hloupá. Nevzdělaná, protože byla příliš líná do toho investovat nějakou energii. Na druhou stranu nepůsobila nesympaticky, jak jsem se před čtením bála. Vlastně byla docela laskavá a vlídná. A pak je tu závěrečná část příběhu, kde se autorka pokouší čtenáře šokovat. Jen kdyby to proboha vůbec dávalo smysl a nebylo to celé divné a nelogické. Pocity a chování postav tu byly tak špatně a nevěrohodně napsány, až si říkám, jestli si autorka nechystala půdu pro zvrat ve druhém díle. I v takovém případě by to však bylo špatně. Na románu mě nebavila jedna jediná věc. Myslím, že jsem ještě nikdy nezažila takový pocit, kdy bych si tak moc celá rozčilená přála, aby byl konec a já mohla jít dělat něco jiného. Tohle bylo zaručeně nejdelších 272 stran v mém životě a nezachránil to ani docela pěkný jazyk. Nemůžu uvěřit, že je tohle nejnovější věc z pera autorky Selekce.... celý text
Sucho
2019,
Neal Shusterman
Ačkoliv se mi teď do Sucha moc nechtělo, musím říct, že to nakonec byla docela dobrá knížka. Hlavních hrdinů je tu rovnou několik a autoři ještě více pohled na celou situaci, kdy v Jižní Kalifornii dojde voda, rozšiřují vyprávěním různých momentek dalších osob. A všechno je přitom vzájemně propletené. Jako čtenář tedy sledujete nejen osud party teenagerů, ale situaci okolo Bezvodí jako komplexní celek. Musím říct, že tohle se mi moc líbilo. Navíc je román hrozně čtivý a rychle ubývá pod rukama. Autorům muselo dát neskutečnou práci celou potenciální situaci zpracovat, byli při psaní nesmírně kreativní. Nespočetněkrát jsem měla pocit, že voda opravdu definitivně došla. Dokonce se mi líbil i konec příběhu, vůbec mi nepřipadal uspěchaný. Největší výtku mám k hlavním postavám, které byly (jiné méně, jiné více) občas neskutečně hloupé. Počínaje Alyssou, kterou všichni uznávali jako tu rozumnou a vůdčí, což mě rozčilovalo ještě víc. Její bratr nebyl o moc lepší (Z té scény s čistícím prostředkem a vanou mám tmu před očima ještě teď, když si na to vzpomenu. Ale dobře, jemu bylo na rozdíl od jeho sestry alespoň pouhých deset let.). Z postav mě nejvíc oslovila Jacqui. Ať tak, či onak, Sucho k přečtení určitě doporučuji. Jen musíte mít občas pevné nervy.... celý text
Město zrady
2020,
Martina Čekalová
Ještě teď si vzpomínám, jak jsem loni po dočtení Města duší knížkou zmateně listovala a hledala chybějící stránky. Jenže tam žádné nebyly, nikam nevypadly. Takhle napínavě to prostě skončilo. Takže když se mi teď naskytla možnost si přečíst druhý díl, ihned jsem se toho chopila. Město zrady je poměrně útlá knížka a s tím se pojí její klady i zápory. Zhltnete ji jako malinu, konečně se dozvíte, jak to s Raven žijící ve světě, kde lidské duše mají zvířecí podobu a jsou všem na očích, dopadne, ale na druhou stranu nesmíte čekat žádný složitější děj nebo rozvláčné popisy. Ačkoliv jsem se konečně vyznala v Raveniných bratrancích, jediného pořádného rozvoje se dočkáme jen u hlavní hrdinky. Nejpovedenější moment je určitě na konci knihy, kde si Raven musí vybrat mezi dvěma zly. Protože svět není černobílý. Popravdě jsem sama měla problém se rozhodnout. Přesto mě dvojka bavila asi o trošičku méně než jednička. Knížku bych určitě doporučila spíš mladším young adult čtenářům.... celý text