BlackJeffy
přečtené 177
Znamenitá mrtvola
2022,
Agustina Bazterrica
Zvířata jsou nebezpečná, přenáší nebezpečný virus, který údajně zabíjí. Musejí být vyhubena! Jak ale nahradit produkci masa? A jak vyřešit problém s přelidněním planety? Lidmi! Lidmi, kterým za žádných okolností nebudeme říkat lidi, protože krutá realita je na rozdíl od lidského masa nestravitelná. Kniha s obrovským potenciálem, který nebyl ani ze třetiny využit. Příběh, je naprosto plochý, po pár přečtených stránkách vám dojde, kam se bude příběh dál vyvíjet, a jak kniha asi skončí. Celé je to plytké, nepromyšlené, nepropracované a krom toho, že lidi jsou tak strašně zvrácení, že požírají sami sebe, nevěříte pořádně ničemu, protože nic nemá hloubku. Dvě hvězdičky za námět a možnosti toho, že si někteří čtenáři možná uvědomí, co obnáší problematika velkochovu zvířat, a co se vlastně děje s masem, co si dávají na talíř.... celý text
Nářek čarodějnice
2022,
Bartosz Sztybor
Tohle je asi nejslabší komiks Zaklínače, jaký doposud vyšel. Ilustrace příšerně tmavé, v určitých částech až nepovedené a příběh místy hodně zmatený. Celé je to takové chaotické. Za mě veliká škoda zpracování.... celý text
Moje Pacifická hřebenovka
2019,
Monika Benešová
Monice moc držím palce, aby se jí podařilo zvítězit nad všemi démony (nejen těmi zdravotními). Kniha se četla moc příjemně, kdo však čeká cestopis nebo nějaké důležité informace o PCT, ten bude zklamaný. Tady totiž není Pacifická hřebenovka až tak důležitá, důležitá je tu MONIKA NA Pacifické hřebenovce. :)... celý text
Normální lidi
2020,
Sally Rooney
Možná je chyba v tom, že jsem prvně viděla seriál, možná mi kniha prostě jen nesedla (třeba i tou naprostou absencí uvozovek). Za mě však knižní zpracování dostává tři hvězdičky, víc určitě ne. Moc se mi líbí myšlenka příběhu, v určitých situacích jsem se s Mariannou dokázala ztotožnit, kdo z dnešních "mladých" nezažil ani jeden naprosto toxickej vztah, ať hodí kamenem. A přesto se většina z nás cítila lapená v pavučině, přesto jsme měli tendence se k tomu vracet a vracet a vracet. Zas a znova ubližovat a nechávat si ubližovat, až nakonec muselo přijít prozření a vyslovení toho opravdu posledního, definitivního konce. Je to těžké téma, protože je součástí každodenního života, protože není přitažené za vlasy, protože se skutečně odehrává v našich životech i v životech lidí okolo nás. Je to obrovská škála odstínů šedé, kterou se musíme prokousat, a která v nás nadobro nechává stopy.... celý text
Sněžím
2013,
Pavel Kohout
Kdybych na knihu nemusela napsat interpretaci literárního díla potřebnou k udělení zápočtu, patřila by k malému množství knih, které jsem nedočetla. Hlavní hrdince mám od první stránky chuť dát pěstí. Tahle chuť po celou dobu četby akorát sílí, rozhodně neustupuje. Absence stylistiky a základních pravopisných pravidel mě příšerně rozčilovala, neustálé závorky s myšlenkami jsem po prvních 50 stranách knihy přestala číst. Postavy podivné, hlavní hrdinka je naprostou definicí pokrytce, zoufalky a šílené ženské. Jediná sympatická mi byla Gábina, kdybych měla matku, které je přednější soulož před dítětem, taky bych dělala všechno proto, abych nemusela být doma.... celý text
No a já
2011,
Delphine de Vigan
Strašně dlouhou dobu jsem přemýšlela o tom, co k téhle knize napsat. Je to téměř půl roku, co jsem ji přečetla v průběhu jednoho večera, což nereflektuje pouze délku příběhu, ale i jeho čtivost. Půl roku od dočtení a já sama sebe občas přistihnu, jak o příběhu mladičké Lou a její podivné kamarádky přemýšlím. Delphine de Vigan je má krevní skupina už jenom proto, že nevnímá svět jako rozkvetlou japonskou zahradu. Zároveň ho však nevnímá ani černobíle. Její knihy jsou povětšinou velmi ponuré, zasahují bolavá místa, nebo v člověku vyvolávají podivný, tíživý pocit. Tato kniha je tomu naprosto zřejmým důkazem. No a já je famózní a pro svůj příběh velmi těžká četba, která si zaslouží daleko víc pozornosti.... celý text
