Platón

řecká, -427 - -347

Nová kniha Platón

Obálka knihy Euthyfrón, Obrana Sókrata, Kritón

Euthyfrón, Obrana Sókrata, Kritón

V dialogu Euthyfrón se Sókratés zamýšlí nad podstatou zbožnosti. Zbožnost nepředstavuje výlučně citový vztah člověka k božství, ale má mnohem širší význam: chov... detail knihy

Nové komentáře u knih Platón

Obálka knihy Faidros Faidros

Knihu jsem přečetl už asi víc jak 5x (z toho někdy i s řeckým originálem) a stále bych řekl, že je tam toho dost, k čemu bych se měl vrátit, abych z toho získal všechno. S Platónem sice ve spoustě věcí nesouhlasím, ale dílo samotné je tedy bezedně inspirující a například jeho alegorie o podstatě člověka jako spřežení s vozatajem, krotkým a bujarým koněm je geniální (i když s tím, v čem která ta část spočívá, opět nesouhlasím). Obecně bych řekl, že jednak je dialog svou strukturou jeden z nejtěžších, zamotaný, jedna teze se překrývá s druhou a různé řeči se jak doplňují, tak si navzájem odporují; a jednak bych také řekl, že hodně záleží, kdo jej čte, není hned jasné ani Platónovo, ani Sokratovo, ani to Lysidovo stanovisko, takže čtenář musí samostatně zaujmou to své , a podle toho k tomu pak bude samozřejmě přistupovat. Pokud tedy člověk čte knihy radši samostatně a sám si dělá názor, tak doporučuji. Pokud však chce číst něco, aby zjistil, co si myslí autor nebo ta která postava, pak to není úplně ideální, protože Lysidův názor je zamotaný v té strašné rétorice, kterou to podává, Platónův názor je dost potajnu skryt hlavně v těch všech alegoriích, a Sókratés sice krásně řeční, ale když to pak člověk srovná se vším ostatním, co se jej týká, tak si to úplně odporuje někdy . Mně to každopádně takto vyhovuje.... celý text
Afareus


Obálka knihy Parmenidés Parmenidés

Parmenides byla druhá filosofická kniha, kterou jsem kdy četl tehdá, a musím říct, že sice ve srovnání s ostatníma dialogama nebyl vůbec zábavný, ale až nudně abstraktní, což však uznávám, že bylo nutno, protože vdík této své vážnosti (a tomu, že dialog nevedl Sokrates) opravdu člověka něco naučí. Mě tedy jistě naučil právě tuto dialektickou metodu uvažování podle teze a antiteze a to ještě u toho vůbec nejlepšího příkladu (jedno vs. mnohost). Tedy když to člověk přetrpí, tak mu to dá velmi dobrý základ této dialektiky.... celý text
Afareus


Obálka knihy Sofistés Sofistés

Nejlepší Platónův dialog, kde se mistr finálně vypořádává se všemi svými filosofickými opnenty od Parmenida přes Hérakleita a materialisty, až k sofistům. Neuvěřitelně hutný dialog, ale pro pochopení platónské ontologie naprosto fundamentální.... celý text
pseudopseud



Obálka knihy Symposion Symposion

Zatím moje nejoblíbenější ze všech Platónů! Už když jsem to četl tehdá poprvé ve 13, vážně mě nadchla (první filosofická kniha, kterou jsem kdy četl, a nelituji toho). Kromě Agathonovy řeči jsou ostatní výborné, mně osobně se nejvíc líbí asi Pausaniova. Řeči se postupně vyvíjejí od těch 'nejtradičnějších' (kde je bůh Eros chválen pro praktickou prospěšnost jednotlivce i obce) po ty nejfilosofičtější (kde na konci u Sokrata slouží k poznání samotné ideje Krásna). Konec s opilým Alkibiadem považuji také za naprosto klíčový k porozumění podstaty Sokrata a jeho sofistikovaní; ukazuje podivně satyrskou a směšnou povahu a podstatu Sokrata, právě tento zvrat od tradičního pojetí touhy k tomuto sofistickému.... celý text
Afareus


Obálka knihy Gorgias Gorgias

Az prekvapivo dobrý a aspoň pre mňa osobne predtým uplne neznámy dialóg. V mnohom je v ňom jadro platonizmu.
LordByron