Pavel Kohout

Miluju styl psaní Pavla Kohouta. Knihy, které jsem četla, jsou perfektně čtivé, zajímavé. Vím, jakým prošel vývojem ve svém životě od zarytého komunisty oslavujícího Stalina v budovatelských básních, až po odpůrce komunismu a pronásledovaného člověka po okupaci SSSR. Každopádně mi dal nový pohled na celou komunistickou éru i na lidi, kteří v ní museli žít. Děkuji za to, že mě obohatil a určitě ještě obohatí. A za to, že nevidím svět pořád tak černobíle.

Ten P. K. má prostě psací Talent s velkým T. K čemu všemu ho v životě použil a zda to bylo dobré či zlé už nemůžu hodnotit, protože nechodím v jeho botách. Další takový borec (ač ho znám jen v překladech) je Stephen King - myslím, že právě tito dva mají ten úžasný dar stvořit z tisíců písmen na papíře naprosto živého člověka s konkrétními vlastnostmi a vy začnete věřit, že někdo takový po světě opravdu chodí nebo chodil:-)
Určitě chválím za pěknou češtinu a protože toho napsal celkem dost, mám ještě co dělat, protože nepřečteného je mnohem víc než přečteného.

Nevím, jestli stojí otázka tak, jestli panu Kohoutovi odpustit, nebo ne...spíše se seznámit s tím, co psal...Jako příklad bych uvedl jeho oslavnou elegii na Stalina, nazvanou "Slovo k bratrům v těžkých dnech"...komentář k tomuto výtvoru jsem uvedl zde v sekci Pavel Kohout-povídky...kdo si uvedenou skladbu vyhledá a přečte, jistě si nějaký ten obrázek o autorovi udělá...Nalim 13555

Také si pana Pavla Kohouta nesmírně vážím a ctím. Kde je zakopaný pes, jsem četla několikrát a nemám ve zvyku číst nějakou knihu dvakrát, byt je sebelepší. Držím Vám palce, pane Kohoute. Ať se Vám daří.

Pana Kohouta jsem si vždycky vážila a vážím. Četla jsem jeho všechny knihy a snažila se vidět i hry v divadlech. Teď už se moc těším na Hašlera..., který má těsně před premiérou. Nikdy nezapomenu na první setkání "na živo" - začátkem 90.let na Vinohradech na hře Ubohý vrah. Samotná hra byl obrovský zážitek, herecký koncert a všechno ještě umocněné přítomností PK a jeho manželky. Proto jsem byla včera dost zklamaná a rozčarovaná, když v besedě přiznal, koho volil v přímé presidentské volbě.... Inu, nikdo nejsme dokonalý... Tak pane Kohoute, hodně zdraví a sil do další tvorby!

PK je moje srdeční záležitost. Je zajímavé sledovat vývoj autora od komunisticky zaslepeného pitomce až po rozvážného přemýšlivého a navíc i vtipného spisovatele.