Pavel Kohout

Nevím, jestli stojí otázka tak, jestli panu Kohoutovi odpustit, nebo ne...spíše se seznámit s tím, co psal...Jako příklad bych uvedl jeho oslavnou elegii na Stalina, nazvanou "Slovo k bratrům v těžkých dnech"...komentář k tomuto výtvoru jsem uvedl zde v sekci Pavel Kohout-povídky...kdo si uvedenou skladbu vyhledá a přečte, jistě si nějaký ten obrázek o autorovi udělá...Nalim 13555

Také si pana Pavla Kohouta nesmírně vážím a ctím. Kde je zakopaný pes, jsem četla několikrát a nemám ve zvyku číst nějakou knihu dvakrát, byt je sebelepší. Držím Vám palce, pane Kohoute. Ať se Vám daří.

Pana Kohouta jsem si vždycky vážila a vážím. Četla jsem jeho všechny knihy a snažila se vidět i hry v divadlech. Teď už se moc těším na Hašlera..., který má těsně před premiérou. Nikdy nezapomenu na první setkání "na živo" - začátkem 90.let na Vinohradech na hře Ubohý vrah. Samotná hra byl obrovský zážitek, herecký koncert a všechno ještě umocněné přítomností PK a jeho manželky. Proto jsem byla včera dost zklamaná a rozčarovaná, když v besedě přiznal, koho volil v přímé presidentské volbě.... Inu, nikdo nejsme dokonalý... Tak pane Kohoute, hodně zdraví a sil do další tvorby!

PK je moje srdeční záležitost. Je zajímavé sledovat vývoj autora od komunisticky zaslepeného pitomce až po rozvážného přemýšlivého a navíc i vtipného spisovatele.