151 dní po evropských stezkách: Dobrodružství holky s bucket listem

Tentokrát nás Lůca zavádí na evropské stezky, kde nejen popisuje úchvatné přírodní scenérie, ale i osobní výzvy a emoce. Kniha je plná inspirace a motivace, aby člověk zvedl batoh a vyrazil na vlastní dobrodružství. Je to již třetí kniha co čtu a její Bucket list taky vlastním a vyplňuji.
Líbí se mi, jak Lůca dokázala zachytit všechny ty pocity – od krásy přírody po náročné okamžiky. A díky fotkám je celý zážitek ještě intenzivnější, protože si všechno lépe dokážete představit. V knize se objevují nejen známá místa, ale i méně prozkoumané stezky, aspoň pro mě jako je Lago di Garda (kde jsem byla) a Monte Baldo, kam bych se ráda vypravila. Lůca mě navíc naladila na myšlenku, že i české hory mají co nabídnout. Přemýšlím o nějaké trase na Šumavě a Lysou Horu bych rozhodně chtěla navštívit příští rok. Zároveň mě zaujala zmínka o hřebeni Malé Fatry, o kterém bych se ráda dozvěděla víc.
Celkově je to kniha, která není jen o stezkách, ale i o životních výzvách a přijetí toho, co nám osud připraví. Určitě mě kniha inspirovala k novým plánům a těším se, že se někdy na některou z těchto tras vydám.

Nemám ráda kopce, spaní ve stanu a pocení se, ale tato knížka mě nalákala si nějaké ty traily zkusit. Za takovou motivaci děkuji. Nakopne to i takového lenocha jako jsem já. Super.

Trailová část byla téměř výborná, čtivá a pobavila, byť mi ze zdrobnělin místy naskakovaly osypky a některé pasáže se stále opakovaly (odpor ke vstávání apod.). Nesedly mi však poslední kapitoly o rozchodu a výlet do Itálie. Hodně se mi líbí fotky.

Zábavná čtivá kniha plná Lucčina nadhledu a humoru.Pobaví, zlepší náladu.
Já vím, že je to hodně subjektivní,ale mně Lucčiny knihy fakt sednou.

Mám ráda hory a od autorky jsem už četla knihu o putování po Skandinávii, tak jsem zkusila další, ale tentokrát to nebylo úplně ono.
S Luckou se ztotožňuji v tom, že nerada chodím za deště a mlhy, protože mám taky ráda výhledy, obdivuju ji, že zvládá vícedenní treky, dokáže toho ujít tolik s těžkým batohem, nemyje se, často neví, kde bude spát. Ale na knize mi vadilo, že nebyla jen o horách, ale bylo v ní zbytečně moc osobních věcí a hlavně ten závěr s rozchodem se táhl. Chápu, že ji to vzalo a že napíše vše narovinu bez příkras, ale mohla to trošku zredukovat. No a pak sloh, s tím jsem hodně bojovala. Ale zase tím, že jsem četla nejdřív poslední knihu, vidím vývoj k lepšímu.

Četla jsem první knihu o Pacifické hřebenovce a výborně jsem se bavila. Tady už to bohužel nebylo ono. Lucky chvílemi drsný humor mi ani tak nevadí, naopak. Ale tahle kniha byla trochu moc ufňukaná. A proč je tam kapitola o tom, jak se s ní rozešel Tom a jak si jela léčit nervy s kamarádkou do Itálie, tak nějak nechápu vůbec.

(SPOILER) Chapu, ze se Lucky knihy nekterym lidem nelibi. Same zdrobneliny, stezovani si, sprosta slova a spatne napsane chyby..
Ale taky chapu ty lidi, ktere jeji knihy miluji! Pro jeji humor, uprimnost, svehlavost, popisy cest, z kterych je citit radost.. a pro Marvela!
Radim se do druhe skupiny. Ano, Lucka neni zadna velka spisovatelka. Ale umi zaujmout, rozesmat a primet ostatni, aby sbalili veci a vyrazili do prirody.. Nebo aby si plnili sve sny. Coz neni malo :)
V tehle knize jsem ocenila uprimnost. Popravde napsala, jak se citila. I pres smutny konec byla kniha zskoncena optimisticky, za coz klobouk dolu!

Neni to cileny hejt, je to proste jen subjektivni vnimani teto knihy. Aaa zase uz ctu Lucii pardon coklofilku na cestach :-) a kdyz myslite ze ne, tak ano! Nekdy cist knizku bolí :-(… Nejak ani nevim proc. Zacatek je o lucce proc co jak se menila. Coz me proste nebavi. Lucka je presne ten typ cloveka co se pro neco nadchne a je to bozi skvele nejlepsi a pak najednou prask je po tom. Uz na jachtu nechodil ale zbylo po nem 40 jachtaru. Vsechny knizky od lucky bych hodnotil o hvezdicku vic, kdyby tam nebylo o lizani pejskem koule…Dekuji. Vite co je to obcese ? Kdyz jdete s batohem a na nem mate X plysaku huskyho :oD nene ted uz sem videl vsecko! Myslim ze behem cestovani mela tak 151 nejlepsich burgru na svete :o) ne opravdu nezajima…vykon na gynde a dekuju, ze jako,,spisovatelka,, vsem tento minizakrok tak znechutis ze tam holky nepujdu…gratuluju k nicemu! Splaskla co? Koule co? Liže co? Stranka 101 mi dokonale rekla ze tento autor pro me neni jak psi papaji exrementy, jak nekdo porad fnuka a jak nekdo ma jen totalne top lidi nebo totalne netop. Pribeh s nejahajkerkou a nadrzenejma coklama byl hrozny utrpeni…! Trpim pri slovnich spojeni jako drbat na kulickach a papani z jedny lzicky kdyz pejsek celej den papa kravince. Cim vice lucku ctu tim casteji pise jak vsechno dela pro sebe s ne pro ostatni, ale cim vic o tom mluvi tim vic je videt ze to dela aby byla zajimava a hlavne hezka fotka na instagramu. Obcas je Lucka vtipna a svoje s nadhledem a takova trochu jina, coz na ni ocenuju a je to jeden z duvodu proc jsem vsecky knizky precetl. Skoda, jen te ,,posledni,, casti kdy se rozesla s klukem. Bylo to smutne a bylo mi ji lito, ale tolik prostoru to v knize mit podle meho nemelo…fnukalkolend rozkladani rozchodu proc kdo co jak co je Tom zac apod. Tohle sem nepatri. Knizka neni nic svetoborneho, ale dala se docela hezky cist…az na ten konec. Prosim, priste si vydej knizku ,,muj bajecny rozchod,, a nevydavej zajemce o dobrodruzstvi z hor trailu a zazitku z hajkování na pospas nekolika desitkam strankam fnukani. Dekuji…kdyby toho nebylo tak by hodnoceni bylo lepsi. Jestli si myslite ze se treba dozvite neco o vybave apod, tak jste vedle. Kniha do rozchodu opravdu celkem jde, ale pak uz to bylo utrpeni docist...

Koupila jsem si všechny její knihy a vyrazila na přednášku do Plzně. Mám také psa a tak se mi tipy na treky se psem budou hodit. Je upovídaná, vtipná a stejně tak s jakou radostí vypráví, tak to přenáší i do knížek. Je to zatím první kniha, kterou jsem si od ní přečetla a už se těším i na další, až na ně někdy dojde řada. Lůca dokáže krásně popsat emoce. Co cítí, tu lásku nebo někdy smutek, jako by popisovala moje emoce, které nedokážu vyjádřit. Miluje svého psa jako já miluji toho svého. U této knížky jsem plakala i se smála a kdo tohle dokáže v lidech čtením probudit si zaslouží palec nahoru. Její knížky budou mít místo v mojí knihovničce a nikomu je nedám

svéhlavé, pěkně se to četlo pohladí po duši, Stezka Českem byla pro mě o trochu lepší, měla více řád a lepší popis trailů, ale toto je také celkem inspirativní, hlavně asi ale background za tím...

Tak tahle holka od nás ze Severní Moravy mě děsně baví. Je velice inspirativní a má svůj styl psaní svých příběhů po cestách. Ač závěr knihy byl hodně emotivní, a dost si vylévá city z osobního života, což mi k této krásce moc neštymuje, páč by si zasloužila jen to nejlepší. Úplná světice a milovnice zvířat (hlavně svého nejvěrnějšího psa Marvela. Těším se na další a další její knihy. Lůco jsi boží.

Tohle se nepovedlo, cestopis nečekejte, asi se kniha měla jmenovat spíše 151 stezek po krajinách mého vztahu a hlavy. Výšlapy splývaly (samé hop na vrchol, foto na instáč, hlavně ať je výhled a nedejbože když jdeme jenom lesem či v mlze). Neustále opakování a literárně - vím, že Lucka není žádný Shakespeare, jak sama uvádí, ale tohle je dno. Jsem moc ráda, že v její (prozatím) poslední knize o Skandinávii je tato stránka (vlastně všechny stránky) mnohem lepší a vyspělejší.
A co se mi líbilo? Její lidskost a otevřenost, protože s tímto jít na trh...

Knihu jsem přečetla jedním dechem. Nemohla jsem se odtrhnout. Luci, přeji Ti z celého srdce, abys byla šťastná!

Oversharing. Zahleděnost do vlastního života. Nevím. Ale tohle fakt není můj šálek kávy. Místo cestovatelského vyprávění čtete podrobnosti ze života někoho, koho ani neznáte. Od ranního hovna po dramatický rozchod. Od dětství až po divoký večírky na vejšce. Je to neskutečná nuda. A jen proto, že má někdo super marketing, ještě neznamená, že má co nabídnout. Cestuje kdekdo. Jenom ne každej to věší na sítě... Jak říkám. Oversharing každýho ho...

Lucku znám, je to super holčina. První knihu jsem dosud nedočetla, snad se k ní zase vrátím. Tahle mě zaujala mnohem více, byla psána čtivěji a přišla mi svižnější, vtipnější. Přeci jen - psát každý den z PCT i když je občas ten den nudný bylo zbytečné. Tady vše hezky odsýpá. 3/4 knihy jsou perfektní čtení, kdy mi tekly slzy od smíchu, ale konec, no co si budeme. Zapojení lásky do takového příběhu je za mě nic moc. Chápu, že to čtenáři s autorkou procítí a lépe ji poznají, ale mě to nic moc nedalo a přišlo mi to omleté mnohokrát dokola.

Lucie Kutrová je česká cestovatelka, zdolala Pacifickou hřebenovku a několik dalších trailů v Česku i zahraničí. Právě o jejích tipech na Evropské traily je tato její druhá kniha.

Od prvních stran je text svižný a vtipný. Lucka vše popisuje s vtipem a humorem ji vlastním a zároveň svými výšlapy na hory, cestováním a životními lekcemi, kterými si prošla inspiruje čtenáře v každém řádku. Máte chuť vyrazit na hory taky. Hned teď! A když ne na hory, tak aspoň na dlouhou procházku, třeba právě s vašim čtyřnohým parťákem stejně jako ona. Čímž se dostáváme k Marvelovi.

Marvel je ten chlupatý husky, který věrně doprovází Lucku na jejích cestách. Je s ní při výšlapech na vrcholy, zdolává jeden kopec za druhým, pár denní výlety a je její oporou i v těch těžších nelehkých chvílích, které si pro nás život připraví, aniž bychom s tím počítali.

151 dní po evropských stezkách v sobě skrývá několik tipů na traily právě tady u nás v Evropě, v sousedním zemích, ale i u nás doma v Česku pár hodin od domu. Každý nový trail je uveden odstavcem s přípravami, pak popisem co se každý den dělo a nakonec je i prakticky shrnuto kolik takový třeba týdenní trail Lucku s její společníky stál a je to dostupnější dovolená, než bychom si třeba mysleli. Navíc v krásné přírodě. A ty výhledy na fotkách, které v knize jsou, to je prostě čirá nádhera.

Velmi inspirativní slečna s chlupatým parťákem Marvelem, kteří vám díky této knize vykouzlí nejeden úsměv na tváři, nabídnou vám i pár věcí k přemýšlení a hlavně vás namotivují zvednou zadek a vyrazit ven!

Slečna Kutrová bude bezpochyby skvělý člověk, ač o sobě téměř 24/7 pochybuje. Jsem nekritická, uznávám, ale z autorky a jejího textu sálá taková lidskost, taková pokora ke všemu, co v životě třeba i nečekaně nastane, že mě to až dojímá.

I tato druhá kniha se mě líbila. Lucka píše poutavě, nechybí humor i bolest a všechno to do sebe zapadá. Po přečtení mám chuť taky vyrazit na nějaký dlouhý pěší výlet.

Super kniha, super holka, super inspirace. Kniha se četla jedním dechem, Lucka se tam svěřuje i s bolestivou stránkou rozchodu, kde se taky někdo najde. A její přednášky jsou super, navíc podporuje útulky, za mě top :D