Výchova dívek v Čechách

2 17. října

Příběh mi připadal zmatený a nelogický, Oskar nedůvěryhodný a nepochopitelný.

1 11. října

Typický Viewegh. Jeho postřehy o každodenním životě lidí jsou brilantní, v tom trochu připomíná Čapkovy či Nerudovy povídky. Jakožto vystudované literátce ve mně vyvolaly četné odkazy na literární vědce a další autory příjemnou nostalgii. Pro Viewegha typické je i silné promítání autora, metafikce, boření čtvrté stěny. Vypravěčovy činy mě však silně popuzovaly, obzvláště když byly prokládány něžnými výlevy lásky k dceři.

03. října

Kniha byla pro mě takovým průměrem. Začalo to být zajímavější až v půlce knihy.

17. září

Trochu zklamání. Rozhodně to není špatná kniha, ale řekla bych, že samotná zápletka - tedy vztah učitele a mladé slečny (popř. milostný trojúhelník) - mohla být více rozvinuta. Všechno se pro mě odehrálo strašně rychle a než jsem si to stačila uvědomit, tak byl konec (který jsem víceméně očekávala). I tak se mi však pořád líbí Vieweghův styl psaní. Je to rozhodně oddechová četba okořeněná humorem a ironií. Dám mu ještě šanci.

23. srpna

Přečetla jsem před několika lety a hodlám se do ní brzy začíst znovu abych si ji oživila v paměti :-)

2 02. srpna

S Vieweghem a jeho tvorbou mám problém, protože v ní na můj vkus až moc odráží svůj život, zároveň ale upozorňuje, že se jedná o fikci. Takže co, říkám si při čtení téhle knihy, choval se ke své dceři a manželce vážně tak pitomě, byl to takový osel a nechal sebou smýkat a pro peníze se v podstatě stavěl na hlavu, nebo je to fiktivní postava, která jen vykazuje až moc podobných prvků ze života Michala Viewegha?
Knihu jsem si chtěla přečíst proto, že ji mám už dlouho doma a splňovala úkol výzvy na Databázi knih (kniha, jejíž obálka se vám nelíbí). Mám to vydání s Aňou Geislerovou coby filmovou představitelkou Beáty. Na mi nebyla sympatická ani v knize, ani ve filmu a na té obálce už vůbec ne.
Hodně mi tu vadilo naprosté nadužívání citátů a výroků jiných autorů, ať už spisovatelů nebo někoho dost náhodného. Rušilo mě to. Vieweghův styl je pro mě takový obtížný, protože mě pořád rozčiluje - třeba když v každém odstavci kurzívou zdůrazní několik slov a já často nechápu, proč vlastně. Ale možná se to tak v devadesátých letech dělalo.

Zajímavý byl ale vhled do chodu českého školství na začátku devadesátek, kdy na jednu stranu uplynulo teprve pár let od pádu komunismu, na druhou už se učila angličtina a obyvatelstvo se "přibližovalo" k západu. Zcela nepochopitelný pro mě byl vypravěčův románek s Beátou, jeho otravná "moudrost", které ale nasazoval korunu svým hloupým jednáním. Možná to mělo působit autenticky, jakože i muži mají vnitřní démony a starají se o to, jak na ně ostatní pohlíží, ale... no, zkrátka bych to snesla sepsané jinou formou.

V neposlední řadě nemám Viewegha ráda jako člověka za jeho vystupování a chování vůči svým čtenářům či kritikům. A protože je mi jasné, že každá jeho kniha obsahuje až moc jeho, že si nedokáže stvořit nový příběh, nové postavy a odprostit se od sebe, nejspíš si od něj už nikdy nic dalšího nepřečtu. Překvapuje mě, že filmy, které podle jeho knih byly natočené, bývají často vážně dobré.

2 29. července

Zdaleka ne tak dobrá jako Báječná léta, film také šel, ale nic, k čemu by se člověk měl chuť po čase vrátit.