zpevSusannah komentáře u knih

Vím, že se budu opět opakovat, ale ono to jinak ani nejde - TOHLE BYLA BOMBA! Bomba v oblasti krimi thrillerů, která je vždy od samé počáteční aktivace až po konečný výbuch zákeřná, bezchybná, děsivá... Její síla umí rozcupovat moje čtenářské srdce na tisíc kousků. Je to výbuch emocí tak, jak umí snad jen Chris Carter.
A že byla Zloba pojata trochu jinak? Nevadí. Naopak! Nová živá voda, ukázka toho že Chris nedopustí, aby se nádohou čtenář dostával stále do podobných vod. Chris nevykrádá sám sebe, jak tomu už tak někdy bývá u spisovatelů pouštících se do dlouhých sériích...
Prostě paráda!
Díky, díky, díky.

36 04.02.2021

(SPOILER) Ti druzí - zajímavý název knihy a děj rozhodně nezklamal.
Vše bylo krásně propletené a finále sem zapadlo jako poslední kostička do puzzle obrázku.
Jediné co mi teda vrtá v hlavě, je ten nadpřirozený prvek, který nás provází knihou od samého počátku... Proč? Ke zmatení čtenáře? Možná. Protože i já jsem stále čekala, že z toho nakonec vyleze něco malinko jiného.. Škoda.
Každopádně jsem se bavila znamenitě, neustále jsem byla napnutá jak ty kšandy během pátrání Gabea po své dceři, takže za mě zasloužené 4,5 hvězdy.

15 24.01.2021

Poslední aristokratka byla taková malá jednohubka. Jednohubka nevýrazné chuti. Sice tuto mdlou chuť sem tam protkalo jakési výraznější koření, které způsobilo pokřivený výraz na mém obličeji - říkejme tomu úsměv či úšklebek :-) - ale i tak si nejsem jistá, zda to stačilo...
Prostě to byla taková svačinka, kterou rozhodně nelze servírovat jako hlavní chod.

8 16.01.2021

Tak. A mám to za sebou... Uf! ... Mám teď z toho v hlavě plno myšlenek, které zcela nedokážu uspořádat do jednoduchého hodnocení.
Kniha byla často tíživá a chmurná jak uhelný prach. Osudy českých a polských lidí mi nedaly spát. Musela jsem číst a číst, přestože pan Osud se s nikým rozhodně nemazlil. Uštědřoval jednu ránu za druhou a štastné a hřejivé slunce života muselo bojovat o svou přítomnost v životech havířského lidu po celou délku příběhu.
Kniha je pokladnou dokonale vykreslených slov a obratů a rozhodně si zaslouží pozornost. Doporučuji každému, kdo se nebojí okusit drsnou slupku ztraceného města léta 1894-1921.

39 07.01.2021

První dvě třetiny knihy byly vážně povedené. Já se fakt normálně i bála. Přestože mi běhal mráz po zádech, musela jsem jen číst a číst. Jak krásně byla kniha rozjetá...!
Pak, bohužel, přišlo to obávané ALE...
Jako ten konec??!! Jako opravdu???
Já nevím, jaký pocit jste z toho měli vy, ale na mě toho bylo už vážně moc - přehnané, přeplácané a tak trochu ujeté. Místo strachu přišel smích a úšklebky.
Škoda, škoda...
Přesto strhávám jen jednu hvězdu, protože jsem se bavila téměř do poslední strany (ať už teda tím mrazivým strachem či nevěřícným smíchem).

14 08.12.2020

Skvělý! Úžasný! Brilantní! Geniální! Šílený! Drsný! Prostě stále sedím na zadku a nedokážu se zvednout!
Tahle celá série s Robertem Hunterem mě nepřestává udivovat a stále dokola si mě omotává kolem svého prstu. Neskutečně ujetí vrahové s geniální myslí, kteří umějí způsobit husí kůži, proti stejně lišáckému detektivovi. Co víc si milovník thrillerů může přát!
Jsem ráda, že jsem kdysi na tohoto spisovatele náhodou narazila a nechápu, jak mohl tak dlouho unikat mému zraku!
Zasloužených pět hvězd.

32 25.11.2020

Po delší době nový King... Bože! Jak já jsem se na něj těšila!...
A pocity po přečtení? Asi někde vzadu pociťuji malinkaté zklamání. Možná proto, že jsem čekala, že se z toho všeho vyklube něco trochu jiného. Ale ono ne...
Ale i přes tohoto malého hlodavého červíčka jsem ve finále s knihou spokojená. Kingova pisatelská kouzelná ruka opět stvořila skvělou atmosféru kolem každého podstatného prvku Ústavu, hrála si s psychikou a s atmosférou celého příběhu.
Kingovy unesené děti řadím do lepšího průměru autora.

16 11.11.2020

Tak tohle nebyl úplně klasický příběh z oddělení Q... Nemůžu se zcela rozhodnout, zda mi to vadilo, či nevadilo. Na jednu stranu jsem ráda, že nám Asad odhalil konečně svůj velký tajem, na druhou stranu musím přiznat, že téma kolem uprchlíků bývá pro mě malinko takové už ohrané.
Naštěstí kniha byla krásně čtivá, 528 stran uběhlo jako nic a pro tentokrát dokonce i přivřu oči nad tím, že tu chyběl typický detektivní příběh s nějakým pikatním padouchem.
Tak snad příště se už dočkám.
Dnes za čtyři hvězdy, pane Olsen. :-)

23 21.10.2020

Tento příběh mě opravdu lapnul do svých spárů. Neskutečný příběh vycházející z archivních zpráv a z usilovného pátrání Dory po historii tzv. bohyň z Bílých Karpat.
Byly chvíle, kdy mi běhal mráz po zádech. Člověk se zde setkal s lidskou zlobou, falší a zákeřností. Možná to bylo tou dobou, možná se s tím někteří lidé prostě narodí... Kdo ví.
Každopádně kniha je čtivá, magická.
Jsem ráda, že jsem mohla na chvíli proniknout do tohoto světa a poznat život "bohyní" tamějšího místa v kopcích nezasaženého moderním světem.

38 02.10.2020

Tak já asi nevím... Mám z toho malinko rozporuplné pocity. Zhruba první polovina knihy byla příjemně zajímaná - od početí Garpa až po jeho dospívání. Pak jsem se ale náhle začala topit v nudných a zbytečných pasážích, v dlouhých feministických sporech, v pocitech vyhoření... A protože se topící člověk usilovně potřebuje nadechnout, začala jsem polehoučku přeskakovat některé odstavce a tím ztrácet pozornost.
Ve finále je pro mě tedy kniha tak padesát na padesát (50% příjemného čtenářského prožitku ku 50% zklamání).
Promiň, Irvingu, máš lepší knihy.

10 16.09.2020

Chris Carter mě zatím nikdy nezklamal a ani dnes tomu nebude jinak.
Sochař smrti byl sadistický a brutální génius, který knihu pozvedl na zcela jiný level. Stal se z toho jedním slovem MASAKR!
Já nevím jak vy, ale já jsem jen žasla, co tento italský autor dokáže napsat. Jak šílenou má představivost a s jakou lehkostí dokáže tyto myšlenky poslat na papír. Může člověk, který dokáže toto vymyslet, být duševně normální? ... Kdo ví.. Každopádně já děkuju za Vaši "možná vyšinutou" mysl, pane Carter, protože já Vám to všechno žeru a stále se toho nemůžu nabažit :-).

21 11.08.2020

Hurááá, konečně jsem se dočkala! Konečně mi přistála tato kniha v rukou (a že to byl od kamarádky parádní nadhoz :-D)!
Stejnak tak jako u prvního dílu, tak i u Páté oběti jsem měla pocit, že celou knihu čtu na jeden nádech. Na jeden pořádně hluboký nádech... Napětím a genialitou toho thrilleru jsem se bála vydechnout. A protože pocit z dočtené knihy po poslední stránce nenastal (tohle je zrada pane Barker!), budu ten dech zadržovat na protest i nadále, dokud nedostanu díl třetí, protože takhle se kniha neukončuje. Ne! Ne! Ne!

23 20.07.2020

Zpočátku jsem byla malinko zklamaná, než jsem pochopila, o co tady vlastně jde ...
Když se člověk ale odpoutá od svých prvních očekávání, spatří jinou a ne zase tak špatnou pointu celého příběhu.
Úniková hra nám ukazuje, co s lidmi dokážou peníze, jak daleko za hranice morálky nás zavedou.
Bohužel, musím ale na férovku říct, že celý příběh se dá snadno prokouknout a tím celá kniha ztrácí takové, jakési "TO". TO, co nás dokáže vystřelit z trenek a nedovolí na knihu hned jen tak zapomenout.
Za mě je to spíše taková průměrná oddychovka na cesty.

9 02.07.2020

Já si tančím, já se vznáším! Moje thrillerové srdce dostává jednu dávku adrenalinu za druhou (snad to vydrží :-D). Od Dvojitého kříže po Nočního lovce zažívám nepopsatelné nadšení z toho, že jsem tohoto spisovatele objevila (a že mi to teda trvalo).
Noční lovec mi opět přinesl všechno to, co potřebuju - propracovaný motiv a psychologii vraha, děsivou atmosféru prostupující závěrem knihy a samozřejmě dva hlavní sympoše, Huntera a Garciu.
Vážně je Carter tak dobrý ve všech svých knihách? Pokud ano, tak mě tedy čeká ještě pořádná jízda. Už se nemůžu dočkat!

27 19.06.2020

Ať chci, nebo ne, musím se zeptat - proč tolik negativních reakcí vzbuzuje tato kniha? Četla jsem pomalu, analyzovala každou myšlenku, každé slovo.. A nic! Absolutně nic špatného jsem neobjevila... Naopak!
Po těžším začátku (proto čtyři hvězdy), kdy si člověk musí zvyknout občas na rychle přeskakující myšlenky mezi časovými rovinami, jsem objevila příběh ženy. Ženy jejíž životní džbán tolerance, mlčení, potlačované bolesti, strachu, neopětované lásky a pochopení jednoduše přetekl..
Ženy, která musela po všech těch letech utéct a pokusit se nalézt alespoň střípek chybějící rovnováhy (ať už některé její činy na cestě hledání sebe samé byly jakkoliv zvláštní).
Kniha ve mně vyvolala prapodivné pocity úzkosti a strachu. Je jakýmsi strašákem... Ukázkou nevyzpytatelnosti některých rozhodnutí a "dobrých úmyslů"...
Někdy se může zdát, že jedinou záchranou před propastí je pocítit bolest. Protože když cítíš bolest, tak žiješ...
Někdy stačí prostě jen fouknout do pěny...

17 06.06.2020

Aaaaaach, já si prostě chrochtám!
Nemůžu si pomoct, ale z téhle nově objevené krimi série jsem zatím nadšená. Nic tomu nechybí - sympatická detektivní dvojice (tentokrát bez sebedestrukce, chlastu a prášků na nervy), dobře promyšlená a ještě lépe naservírovaná zápletka a samozřejmě originální provedení vražd (asi pro někoho budu vyznívat jako psychicky labilní jedinec, ale ono to bylo vážně fascinující...).
Už teď se těším na další krimi chuťovku v podání šéfkuchaře Chrise Cartera.

32 04.06.2020

To by mě zajímalo, kdo mi Chrise Cartera zatajil! Jak je možné, že jsem ho objevila až teď??!
Protože tohle (TOHLE!) byla fakt parádní jízda, dámy a pánové. Počínaje touto knihou mám oblíbenou novou detektivní dvojici a jsem ráda za toto (pro mě) nové osvěžení.
Dvojitý kříž má jednoduše koule!
Dvojitý kříž má grády!
Dvojitý kříž si jde tvrdě za svým, svého čtenáře okamžitě lapí a pustí ho ze svých drápů až zcela vysosaného "umem" bestiálního vraha.
Po dlouhé době spokojenost a má lehce zvrácená thrillerová dušička opět dostala potřebnou dávku energie.
Pět hvězd zaslouženě a okamžitě se vrhám na další díl.

31 21.05.2020

Musím uznat, že zase tak špatné to nebylo. Asi by mě popravdě ani nikdy nenapadlo, že téma počítačových her může mou osobu tolik zaujmout.
Ursula Poznanski prostě uměla perfektně popsat tento fantasy svět - Erebos. Moje představivost díky tomu pracovala na plné obrátky a já si dokázala vše řádně vychutnat. Navíc propojení s realitou bylo velmi chytrým tahem. Člověk jen dychtivě očekával, co se z toho všeho ve finále vylíhne. A že to byla pořádná slepice :-D.
Proto se teď musím zeptat - proč mi tato kniha ležela netknutě asi tak 8 let v zásuvce? Nechápačka :-D

12 12.05.2020

Já nevím, tentokrát mě tohle téma kolem "diamantů" moc nebralo.. Nedokázala jsem se pořádně začíst a ke konci jsem se dokonce přistihla, že přeskakuji některé řádky se zbytečným popisem...
Za mě tentokrát zbytečně zdlouhavé, překombinované a takové celé podivné, dokonce místy předvídatelné. Bohužel..
Skoro mi jde proti srsti, že tohle slovo ve spojením s Deaverem použiji, ale je to tak - knihu Ostrý řez charakterizuje prostě a jednoduše jen jedno slovo - NUDA.

5 05.05.2020

Knihu jsem slupla jako malinu. Byla příjemně ozvěžující a šťavnatá! I když malinko jsem měla zpočatku obavy, že pocítím spíše trpkost a jen se budu neovladatelně ušklebovat :-D.
Naštěstí první případ Kate Marshallové měl nakonec vše, co se od fajnového thrilleru očekává - čtivost, napětí, tak akorát zvrácené vraždy, zajímavé postavy ...
Opravdu jsem moc zvědavá, s čím přijde dál náš milý Robert Bryndza.

15 23.04.2020