zpevSusannah komentáře u knih

No sakra, jak mi tato kniha mohla tak dlouho ležet kdesi v temné hloubce police? Taková chyba!
Ani chvíli jsem se nenudila a nalezla jsem tu všechno, co správný thriller má mít - napětí, mrazení, postupná gradace příběhu a parádní závěr (až mi čelist poklesla a oči povylezly z důlku překvapením).
K pěti hvězdičkám přidávám krátký potlesk a zase někdy, pane Hart :-).

10 13.04.2020

Když nad tím tak přemyšlím, tak zase tolik zlé to nebylo :-).
Jasný, taky tu vidím vykrádání Řbitova zvířátek... a neříkám, že mě to jako skalního fanouška Kinga mírně nerozčiluje... ale když přivřu jedno oko a druhým mírně zamžourám, tak vidím celkem napínavý a lehce mrazivý příběh, který dokáže dobře zabavit. Což je asi hlavním cílem této knihy (a ještě k tomu v této nelehké době)...
Dávám průměrné tři hvězdičky a příště o trochu lépe, paní Tudor!

8 31.03.2020

Peter May dokáže naprosto barvitě popsat krajinu, ve které se příběh odehrává. Dokáže navodit ponurou a temnou atmosféru tak, že vyprávěný příběh tím pozvedne o úroveň výše. Zde ovšem pociťuji menší skřípání a drhnutí...
Kniha začala naprosto perfektně - vyplavený muž na pláži, který si nic nepamatuje a který si nedokáže vzpomenout ani na to, kdo je, jak se jmenuje a odkud pochází. Jediný, co cítí, je neskutečně hryzavý pocit, že provedl něco zlého. Noo, netvrďte mi, že toto nezavání skvělou detektivní zápletkou? :-)
Jenže ejhle! Mám pocit, že jsem právě schroustala úplně tuctový příběh. Vhodný tak na obrazovky TV Nova. Taková škoda!
Účel ale kniha splnila - zabavit se v době karantén a uvěznění ve svých vlastních bytech.. Dávám tedy tři hvězdy a příště lépe, pane May.

5 23.03.2020

Tohle je zase náš starý, dobrý King!
Outsider je knihou, kterou jsem si náramně užila a to až do poslední tečky. Dočkala jsem se zde skvělého dua jménem detektivka - nadpřirozeno. Tento "pár" v Kingově podání nikdy nezklame a jednoznačně zapůsobil na mě tak, že jsem nedokázala knihu odložit. Musela jsem ji tahat všude :-).
A bonus navíc - opětovné setkání s Holly. Jak mi ta holka chyběla! :-)
Dávám pět kvalitních hvězd, váhajícím lidem doporučuji a se spokojeným úsměvem ukládám knihu do mé knihovny k zaslouženému spánku.

10 13.03.2020

Mno, co si budeme povídat... Bylo to slabší. Neeee že ne.
Vždy, když vezmu do ruky knihu od Deavera, tak se těším, jak pozván dalšího geniálního vraha s dokonale promyšleným "loveckým" plánem. A tentokrát mi tu, bohužel, něco chybělo... Nějaké to pikatnější koření, které nás nutí mít nevěřícně vykulený oči a zatajený dech.. Něco, co v nás vyvolá pocit dychtivosti dál a dál otáčet stránku za stránkou.
Škoda. Tentokrát to byla spíš nemocniční strava - bez výraznější chuti a zápachu.
Holt pokaždé není posvícení.

6 02.03.2020

Skvěle vybrané prostředí pro kriminální zápletku, celkem zdařilé nahlédnutí do myslí duševně nemocných lidí. Co se týká samotné dějové linie nejsem si s pozitivním hodnocením zcela jistá. Celé to bylo takové utahané, romantické vstupy rušivé a nepotřebné, závěr celkem průhledný a na zadek jsem si z toho rozhodně nesedla... Škoda!
Za mě je to spíše taková oddychovka na zpříjemnění nudné cesty metrem.

4 12.02.2020

Tak tomu říkám parádní překvápko! Vůbec jsem nečekala, že tato kniha bude taková a že mě natolik chytne. Když mi ji kamarádka nadšeně podávala do ruky se slovy "To si prostě MUSÍŠ přečíst", usmála jsem se a řekla si proč ne, J.D. Barker je pro mě spisovatel zcela neznámý, tak si aspoň rozšířím obzor... A ono ejhle!
To bylo něco! Zápletka perfektní, Opičí vrah tak akorát ujetý, Sam Porter sympatický a závěr? Škoda mluvit. To se prostě MUSÍ zažít!
Doporučuji a doufám, že kamarádka se stejně lišáckým úsměvem přede mě někdy položí i díl následující :-).

31 29.01.2020

Zajímavá kniha.
King zde skvěle vykresluje měnící se psychiku jednotlivých hrdinů. Od nadšených slov plných vítězství, odhodlání a síly až po naprostý propad do absolutní temnoty, ze které byl jen jeden možný únik - zastavit se.
Občas jsem měla sama pocit, že cítím puchýře na nohou a s každým výstřelem jsem malinko přivřela oči...
Kniha je nadčasová, přestože světlo světa spatřila už v roce 1979.
Jen škoda toho konce. Byl na mě moc rychlý a tak nějak nedotáhnutý. Knihu jsem zavírala se zmatenými a zklamanými pocity, že jsem se nedozvěděla víc. Možná jsem i těch pár posledních vět ani nepochopila... Teď fakt nevím.
Každopádně čtyři hvězdy jsou absolutně zasloužené!

12 16.01.2020

Nemůžu si pomoci, ale tentokrát mi tato kniha přišla dost předvídatelná... Průměrné čtení, průměrná zápletka, průměrný čtenářský zážitek. Což mě docela překvapilo, protože použití slova "průměrnost" při hodnocení knih s naší oblíbenou Erikou Fosterovou je dost neobvyklé slovo. Ano jistě, závěr měl nějaké to ostřejší koření navíc, které člověka nakoplo, ale přesto...
Omlovám se, ale dnes to bude za tři, pane Bryndzo.

10 03.01.2020

Miluju knihy od Nesbo a k tomu všemu mám slabost pro Harryho Holea. Dohromady jsou silnou dvojicí ve světě detektivních thrillerů. Proto nemůžu jinak a musím dát plný počet hvězd.
Samozřejmě, občas mi připadá, že zápletka už malinko tahá za vlasy tím, jak je pořádně zauzlovaná, a že se Harry stává malinko jistým supermužem, který dokáže vždy porazit jakéhokoliv démona a opět povstat.... Ale což. Tak to přece máme rádi. Na to se přece třeseme od první otočené stránky :-).
Parádní jízda! Na 100% potřebuju další dávku této drogy a to hneeeeeed!

25 13.12.2019

Já nevím, čtu tady celkem dost kritiky, ale mně se kniha líbila...
700 stran? Proč ne, když Rowlingová dokonale ovládá zásadní kouzlo jménem Čtivost.
Moc postav? Ale prosím vás, vždyť tak to má Joanne vždycky, jinak to snad ani neumí. Obyčejná záplatka? A není to náhodou občas příjemná změna po všech těch heroických výkonech v detektivkách ze severu?
Sečteno a podtrženo - já se bavila znamenitě, knihu jsem si náležiště vychutnala do posledního písmene a doufám, že se někdy dočkáme dalšího dílu.

20 26.11.2019

A zase - mnoho zbytečných jmen, mnoho zbytečné omáčky a k tomu ta latina! Jasně, svým způsobem tyhle všechny ingredience, pokud jsou řádně zamíchané, dávají této trilogii to zvláštní kouzlo, ale...
Myslím si, že kdyby místo tří knih byly dvě, a kdyby se ubralo všech těch okrasných příloh, tak z toho máme parádní příběh o hrdinovi jménem Reynevam, který má to "štěstí" na sebe lepit jeden průšvih za druhým. Mno, škoda...
Každopádně za přečtení to rozhodně stálo. Ovšem nutno na závěr musím tiše podotknout, Zaklínač je Zaklínač, pane Sapkowski :-).
Ámen.

5 30.10.2019

Reynevan a jeho zběsilá jízda životem pokračuje... Je to stále on, ale přesto tak nějak dospělejší a vyrýsovanější životem. Inu rok 1427 z člověkem udělá mnohé.
Druhý díl je stejně povedený jako ten první. Latinská slovíčka se ztenčila, jména všech možných biskupů, rytířů, králů, husitů, sirotků zase naopak přibyla. Aby se v tom čert vyznal :-D.
Jsem zvědavá, jak tohle všechno dopadne. Co ještě pan Sapkowski přimíchal do pohárů života pro Samsona, Šarleje a samozřejmě Reinmara a jeho milovanou Juttu? To se záhy pozná - Lux Perpetua přichází.

5 11.10.2019

Není to Zaklínač a přesto to má ty správné koule - humorné scénky, akce a neustálé očekávání co zase ten Reynevan provede :-). Zcela jsem si tohoto "nešiku" se svým malým "klanem" ochranitelů zamilovala.
Narrenturm je prostě dobrodružný fantazy příběh, který v tomto stylu umí napsat snad jen pan Sapkowski.
Taaaakže, Boží bojovníci, jedeme dál a to přímo do Čech!

14 23.09.2019

Po knize jsem sáhla, když jsem narazila na rozhovor s Václavem Marhoulem. Celý ten znovuzrozený "rozruch" kolem Nabarveného ptáčete, plus skoro až zhnusené komentáře zde na databázi, mě přesvědčily, že si to potřebuju přečíst a udělat si o tom všem svůj vlastní obrázek. A že to byl obrázek dost šílený...
Celá kniha od začátku až do konce je podbarvená jakousi šedivostí a chladem. Co kapitola to ukázka primitivní lidské zkaženosti, hlouposti, zvrhlosti a nekonečného strachu. Chlapec s černými vlasy a černýma očima zažívá a hlavně přežívá neskutečné věci. Občas jsem jen nevěřícně kroutila hlavou. Ale chápu tu symboliku, co tím chtěl Kosinski říct. Protože jak nejlépe lidem otevřít oči - šokovat je.

9 02.09.2019

Zajímavá duchařinka. Byly chvíle, kdy jsem měla pocit, že mi kniha ožije v rukách... V průběhu celého čtení mnou procházel tíživý pocit, pocit blízký strachu.
Musím říct, že mě Duch domu Ashburnů celkem překvapil. Nic zvláštního jsem od toho nečekala a možná o to lepší jsem z toho měla čtenářský zážitek.
Ale ten konec?! Poslední strana knihy? Nevím jak vám, ale mně to už přišlo docela komické. Omlouvám se tedy Darcy, ale za tohle ti opravdu musím strhnout hvězdu z celkového hodnocení. Smát se u hororu? To fakt nechceš :-D.

12 22.08.2019

Alena Mornštajnová zase nezklamala. Miluji její příběhy plné lidskosti, komplikovanosti a osudů. Kniha je jak horská dráha - nikdy člověk nemůže tušit, co mu přinese další hodina života. A o tom to je. To je to kouzlo, co spisovatelka vždycky dokáže vdechnout svým knihám.
Děkuju za to.

20 10.08.2019

Kniha je neskutečně čtivá, člověk ji zhltne a ani neví, jak se to stalo.
Malinko mě ale zarážejí některé situace, které Lale zažil. Byl to takový silný kontrast pozitivního myšlení na pozadí děsu a hrůzy holocaustu... Člověku se pak ani nechce věřit, že byl příběh napsaný podle reálné vzpovědi. Možná to tak lidé jen prostě mají - snaží se hrůzostrašné vzpomínky zaobalit do mírnějšího obalu krutosti a raději vzpomínat na lásku a dobré skutky. Ať tak či onak, kniha stojí za přečtení. Vkládá další dílek do skládačky zla, které ve mně bude vždy vyvolávat pocit bolesti a strachu...

15 05.08.2019

656 stran? Zbytečné...
Případy Lincolna Rhyma mě chytily za srdce od první knihy a obliba této série je stále stejná jako na úplném začátku. Přesto přese všechno však musím podotknout, že Ocelový polibek patří mezi ty méně silné kousky. Zbytečně moc stran a zbytečné omáčky okolo. A přitom takové zajímavé jádro příběhu tu je. Škoda, škoda, škoda...

4 24.07.2019

Tak to byl fajnový "zápisníček" do kabelky na cesty. Vždyť i můj diář je větší :-D.
Co ale kniha ztrácí na rozměrech, to dohání obsahově.
Životní lehkosti a těžkosti čtyř dospěláků, kteří si musí dokázat, že mají ještě "koule" na svým místě, i když už jim není nějakou tu dobu dvacet...
Hartl jednoduše do příběhu opět zakomponoval vtip, slova k zamyšlení a obyčejnost lidského bytí. Krásná práce! :-)

18 02.07.2019