veverka@ořech komentáře u knih

Od Eleny Ferrante jsem přečetla celou neapolskou tetralogii (Geniální přítelkyně a další díly), ale do této knihy jsem se nedokázala dobře začíst a četbu si neužívala tak, jak její tetralogii. Sice jsem v této knize místy viděla rukopis staré známé E. Ferrante (či spíše překladatelky A. Flemrové) a cítila podobnou atmosféru jako v Geniální přítelkyni, přesto celé dílo hodnotím jako takové nemastné, neslané. Téma jako takové není špatné, ale jeho zpracování se mi vůbec nezamlouvalo. Obsahovalo sice pár zajímavých myšlenek, ale většina vnitřních monologů a bilancování hlavní hrdinky mi bylo naprosto lhostejné. Autorka v tomto díle čtenáře vůbec nevtáhla do děje, ničím ho neupoutala, aby u knihy setrval a hltal jednu stránku za druhou.

1 30.03.2020

Příjemná oddechovka. Čte se rychle a lehce. Deníková forma se mi líbila. Ocenila bych , kdyby se autorka o popisovaných tématech více rozepsala. Snad nejzajímavější část je ta, v níž popisuje práci v obchodě.

Velmi zajímavě zpracované téma česko-německých vztahů. Hodnotím kladně: čtivost knihy a nápad, včetně jeho zpracování.

5 29.03.2020

Na Houbařku jsem se těšila již dlouho, nezklamala. Při popisech sběru hub jsem měla chuť nazout si gumáky a vyrazit do lesa. (teď v listopadu už bych nic nenašla, ach jo).
Příběh Sáry/Sisi je velice silný. Autorka ho čtenářům odhaluje postupně, pomalu se noříme do jejího dětství a dozvídáme se, proč žije osamoceně uprostřed šumavských lesů.
Je dobře, že autorka zpracovala téma dětského zneužívání, k němuž v mnoha rodinách dochází. Popsala i to "zametání pod koberec". Popsala traumata, která si oběti nesou po celý život. Dobře, že toto téma přestává být takovým tabu.

O této knize jsem slyšela jednu velmi pozitivní recenzi, proto jsem se rozhodla si ji také přečíst. Román se čte dobře, děj má spád. Střídání osudů tří žen žijících v naprosto rozdílném prostředí mi nevadilo. Autorka románu se nás čtenáře snaží přimět k zamyšlení - nad svým životem, nad svými postoji, nad tím, co jsme schopni/y udělat pro to, abychom učinili/y ve svém životě změnu. Možná proto jsou příběhy žen až tak vyhrocené, tak přehnané...

4 19.11.2019

Poté, co jsem přečetla Dům číslo 6, dostala jsem chuť přečíst si u druhý román. Nezklamal. Řekla bych dokonce, že byl lepší než ten předchozí.
Autorka zůstala opět věrna ostravskému prostředí, tentokrát zavádí čtenáře do městské části Přívoz, který se nachází poměrně blízko centra města, ale žádný slušný občan ji nemá zájem příliš navštěvovat. Jen když potřebuje na vlak. Přívoz má zajímavou historii, jež autorka v románu zmiňuje. Zažil podobné dějinné zvraty jako brněnský Cejl a okolní ulice, což zajímavě popsala Kateřina Tučková ve svém románu Vyhnání Gerty Schnirch .
Vyhnání Gerty Schnirch a Děti hněvu nelze srovnávat, dějovou linkou si nejsou podobné. Podabají se však prostředím, do něhož je děj zasazen, a jeho pohnutým osudem.

1 31.10.2019

Kniha se líbila. Oceňuji především dobře vykreslené prostředí Ostravy, Je jasné, že autorka těžila ze svým osobních zážitků, že hodně za svůj život v Ostravě odpozorovala. Ty postavy opravdu typově do tohoto specifického prostředí zapadají.
Mrzela mne jedna věc - informace o knize napsané na zadní straně obálky. Proč je v ní spojler?! To by vydavatelství nemělo čtenářům dělat! Zvláště když se jedná o román s detektivní zápletkou. Někdy méně informací je více.

2 31.10.2019

Příjemné oddychové čtení. Detektivka, v níž se vraždí "normálně". Autorka se nelibuje v žádném "sado maso". V knize vystupuje docela hodně postav, proto jsem měla ze začátku po ruce papír a tužku, abych se v nich při čtení vyznala. Osobně se mi líbilo, že děj byl zasazen do prostředí Beskyd, které mám moc ráda.

7 04.10.2019

Pro ruskou literaturu mám slabost, (Dostojevskij, Tolstoj, Pasternak...) proto mě velmi potěšilo, že jsem objevila dalšího skvělého autora z této oblasti. Jachina píše výborně. Příběh je od začátku do konce čtivý. Vyzvihnu především krásně popsanou atmosféru (ať už muslimské vesnice, kde Zulejka žila, nebo transportu a pak pobytu na Sibiři) a také psychologické vykreslení postav. U Jachiny není nic černobílé, a to se mi na ni líbí.

6 25.08.2019

Na tuto knihu jsem narazila náhodou při návštěvě knihkupectví, kde ji nabízeli zdarma. Zalistovala jsem v ní a rozhodla se, že se ji vezmu. Po přečtení si říkám, jak to, že tato kniha zapadla? Potřebovala lepší reklamu, aby si ji lidé koupili? Škoda, že byla nabízena v podstatě jako "odpad".
Není to lehké čtení, ale čas s knihou mi krásně plynul a mnoho myšlenek ve mne stále doznívá. Je to zajímavý příběh o lásce a víře (nejen o víře v Boha) zasazený do prostředí pravoslavného Ruska v době středověku.

5 17.07.2019

Příjemná oddechovka. Podle obálky kniha vypadá, jakože půjde o prvoplánovou romantiku, ale opak je pravdou. Romantika a láska sice zaujímají v románu hodně prostoru, ale ne všechen. Ten příběh napříč generacemi je zajímavý a silný, navíc čtivý.

Domnívám se, že Alena Mornštajnová může zpracovat jakékoliv téma a dopadne to skvěle!!

12 03.05.2019

Svědci Jehovovi - jistě každému z nás aspoň jednou zaklepali na dveře a chtěli s námi povídat o svých "pravdách". Snažili se nás přizvat do svého společenství...
Jaké to však je, když někdo v tomto společenství vyrůstá, je těmito dogmaty krmem od útlého mládí. Od malička je veden svou matkou "k pravdě" a sleduje, že ostatní lidé (otec, kamarádi) žijí jinak, vyznávají jiné hodnoty. Hlavní hrdina Honza ve svém nitru neustále zápasí, prožívá jednu frustraci za druhou, klade si mnoho otázek a marně hledá na ně uspokojivou odpověď.
Autor se v tomto románu vypsal ze svého dětství, ze svého hledání své osobní cesty.
Kniha se čte velmi dobře, často až se zatajeným dechem sledujeme, jak se popisované situace nakonec rozuzlí. Kniha je kompozičně sestavena z mnoha obrazů, není to souvislý děj, ale obrazy postupného Honzova zrání, obraz mnoha aspektů nestandardní výchovy, který je rovněž doplňován zdůvodněním, proč se to či ono musí zrovna takto dělat. Kdyby někdo nevěděl o tomto společenství vůbec nic, tak v této knize nalezne vysvětlení, proč svědci Jehovovi odmítají slavit Vánoce, narozeniny apod.

2 14.01.2019

Nádherná kniha. Jsem ráda, že někdo popsal rok 1918 a vznik republiky, který si letos připomínáme, z trochu jiného úhlu. Není to jen radost z naplnění snů a ideálů. Je to také bolest, kterou přinesla válka. Bolest ze ztráty lidských životů, bolest z odloučení, Zrod nové republiky má trpkou pachuť.
Autorka na příkladě jedné rodiny velmi pěkně vykreslila odlišné prožívání tohoto přerodu. Anna - prožívá válku v zázemí, Vojta bojuje ve jménu ideálů a vlastenectví. Po shledání nejsou stejní, nic není jak bylo dříve.

9 15.12.2018

Další výborné čtení. Autorka svým vyprávěním ani na chvíli nenudí. V tomto díle (ještě zřetejněji než v předchozích dvou) je patrná rozdílnost mezi severní a jižní Itálií. Dějiny národa se nenuceně proplétají s osudy hlavních postav. Výsledkem je skutečně zajímavý a plastický obraz.

6 02.05.2018

Jedním slovem: výborné! Příjemné čtení, v něčem o malinko lepší než první díl. Autorka/autor (ať už je to kdokoliv) si umí čtenáře získat svým nepodbízivým vyprávěním. Velké díky paní překladatelce za krásný převod do češtiny :-)

4 18.04.2018

Zajímavý portrét Hany Benešové - od dětství až do smrti. Apolitický, velmi plastický, ve snaze podat co možná nejvíce objektivní pohled na Hanin život. Je vidět, že autor knihy strávil psaním mnoho, mnoho času. Výsledek skutečně stojí za to.

4 13.03.2018

Tuto knihu jsem si v knihovně vybrala podle obálky a musím říct, že ani obsah nezklamal. Román má všechno, co by měl mít - napětí, dobrodružství, lásku. Je sice pravda, že u mnoha záplatek jsem dopředu věděla, jak je autor rozuzlí, ale i tak se kniha četla velmi dobře.
Autor dává čtenářům nahlédnout do stavu lékařství kolem roku 1500, kdy ještě mnoho pro nás samozřejmých jevů, bylo tehdy neznámých, kromě toho se lékaři potýkali se zákazy ze strany církevních hodnostářů.
Také bych chtěla zmínit práci překladatele - myslím, že musel při své práci narazit na nejeden překladatelský oříšek.

4 02.03.2018

Na tento román jsem se chystala opravdu dlouho...Pamatuji si, že když u nás poprvé vyšel jeho překlad, tak se o něm v novinách hodně psalo. Jedni ho chválili, jiní naopak kritizovali, dočetla jsem se také, že potomci původních majitelů tento román odsoudili. Velmi je pobouřil. Po přečtení už chápu proč. Přesto musím uznat, že jde o velmi čtivé dílo, díky němuž se budu dívat na vilu jinýma očima.

5 13.02.2018

Krásná knížka pro malé čtenáře - předškoláky. Oceňuji především grafické zpracování. Poté, co si děti přečtou jednotlivé příběhy s dospělými, tak si mohou sami listovat, prohlížet obrázky. Co mě překvapilo, byla nevhodně zvolená slova u posledního příběhu. Nevím, proč by malá myška měla zařvat na psa "ty prase!". Myslím, že autorka mohla myščin hněv vyjádřit jiným způsobem. Přece jenom - jedná se o knihu určenou pro malé děti, nekažme jim mluvu hned v raném dětství.

3 01.02.2018