ThomasRuhe komentáře u knih

Už nějakou dobu jsem si chtěl knihu znovu přečíst a čtenářská výzva mi k rozhodnutí pomohla. Asi nemá smysl něco o knize psát, je to jedna z nejznámějších a nejslavnějších detektivek v historii. Každý ji zná i když jí nečetl.
Čtením jsem si osvěžil paměť a příběh mě znovu bavil a zůstává stále legendárním...

Cesta není epický postapokalyptický román. McCarthy stvořil spíše komorní příběh otce se synem, kterak putují zpustošenou krajinou ve zničeném světě. Dovedným popisem vypravuje jejich každodenní útrapy v boji o přežití. Zcela v souladu s atmosférou, nedal McCarthy svým postavám jména, protože v takovém světě nemají jména žádný význam.
Zoufalství a beznaděj se zhmotňuje na každé stránce. Knihu mohu rozhodně doporučit k přečtení. 80%.

Vyšetřovaný případ se mi líbil a příběh je napsaný dobře. Nechybí vlastně nic podstatného, vrah je dost zvrácený, průběh vyšetřování je tajemný a děj má přiměřené napětí. Rozhodně hodnotím jako nadprůměrný thriller.

Další výborná kniha od Chrise Cartera. Používá svůj již klasický postup. Až bizarně brutální vraždy, detektivové se snaží ostošest, aby jim přišli na kloub. Tohle celé pak přinutí čtenáře kroutit hlavou a dumat nad tím, co za těmi vraždami vězí, proč zrovna takhle a proč právě ty lidi si pachatel zvolil.
Celý průběh děje se mi líbil a závěr taky nezklamal, takže hodnotím maximem možného.

Černá ozvěna je velmi dobrá detektivka. Výborné seznámení s Harry Boschem jakožto hlavní postavou. Samotné vyšetřování se mi líbilo od začátku do konce. Nechybí ani překvapení na závěr. Já sice tuto sérii nečtu chronologicky, ale jako startovací díl je to opravdu povedené s možností stát se pravidelným čtenářem těchto knih.

Kniha má obvyklé příběhové schéma. Reacher náhodou vystoupí z autobusu. Začne jednat v dobré víře, ovšem situace se rychle vyhrotí, on nepolevuje a pokračuje s vymáháním spravedlnosti až do úplného konce...
Starý dobrý Reacher, je nezastavitelný, každou situaci reacherovsky rozebírá a hodnotí, což mě vždy baví. Místy je akce trochu přehnaná, ale nad tím přivřu oko a dám Spravedlnosti 80%.

Námět knihy mě zaujal, a tak jsem byl zvědavý jak ho autor Leoš Kyša rozvine ve svém příběhu. Přiznávám, že mi při čtení ta samotná vražda nějak ustoupila do pozadí, mnohem více jsem se soutředil na vylíčenou atmosféru soužití Čechů a Němců v pohraničí, kde se děj odehrává.
Tohle nebylo špatné. Snad jen se závěrečnou třetinou nejsem úplně spokojený, tady se dění začíná trochu táhnout a moje zaujetí taky začalo ochabovat.
Přesto Sudetenland hodnotím jako dobrou knihu na určitě zajímavé téma.

Další super případ. Velmi povedený úvod, ve kterém se detektivové o vraždách dozvědí hodně nezvykle, z ukradeného deníku. Pak další překvapení, kdy vrah nikam nezaleze, ale chce deník zpátky. Fakt to byl tedy start !
Zbytek je pak Carterův vysoký thrillerový standard, který je smíchaný z brutality, napětí, odvahy, chytrosti a jiných ingrediencí jak detektivů tak samotného vraha...
V předešlých dílech si autor zdvihl laťku hodně vysoko, a zde ji úspešně znovu překonal.

Budu se opakovat, ale znovu velká spokojenost. Klasicky drsné, stále se něco děje, Carter do příběhu opět umístil nějaké originální prvky, čímž tento díl odlišil od ostatních v sérii, alespoň tak, jak to série umožňuje.
Proto dávám 85%.

Výborné, příběhem jsem profrčel velkou rychlostí. Znovu mne udivuje jak Carter dokáže do svých knih vložit nějaké originální aspekty, které jsem nikde nečetl, to při záplavě obdobných thrillerů nebude vůbec snadné.
Zde to je např. pravé zaměstnání manžela druhé oběti... jsem rád, že to Carter v knize velice účinně využil...
Navíc u mne opět dokázal probudit touhu číst co nejrychleji a zjistit kdo je vrahem...
Takže mi nezbývá, nežli knihu doporučit a dát jí maximum.

Kniha má bravurní nástup. Carter se s ničím nezdržuje a jde do toho naplno hned od první kapitoly. Napětí mě doslova přikovalo ke knížce. Pak následuje jízda jak na horský dráze až do konce. Naprostá bomba, takže maximální hodnocení i doporučení.

Tenhle díl mě opravdu bavil. Tři řešené případy, každý úplně jiný, gradující v samotném závěru. Mnoho mcbainovsky vtipných dialogů, které odlehčují závažnost jednotlivých případů. Prostě kompletní balíček, který do svých knih McBain vkládá. Mohu doporučit...

Coleův Hadrový panák byl hodně čtený a probíraný, takže i já jsem byl na tuhle knihu zvědavý. Nebyla špatná, ale detektiv Fawkes se mi moc nelíbil a při řešení případu bylo překvapivé, že některé důležité otázky policajti vůbec neprobírají.
Coleovu knihu srovnávám s thrillery Chrise Cartera, z toho vychází Hadrový panák jako poražený. Výsledná úroveň je 70%.

K přečtení Jericha mě přiměla lákavá zápletka, kdy u malého města havaruje kamion převážející smrtelně nebezpečnou látku, která pak unikne. Poté Ch.Hyde zručně rozvíjí příběh obyvatel městečka, přitom ladění románu je spíše pesimistické, což je vzhledem k okolnostem reálné. Musím říct, že se mi kniha líbila a budoucím čtenářům ji mohu doporučit.

Vždy se mi líbilo jak Francis dovede popsat atmosféru na závodišti. Sychravé podzimní počasí, hemžení v paddocku, lidi od tisku, jezdce, diváky, bookmakery, majitele i trenéry. Pak v několika větách vylíčí průběh dostihu, že to čtenář doslova vidí. Detektivní zápletka je také povedená. Mladý jezdec Rob Finn začíná mít úspěch a stoupá na žebříčku žokejů. Stává se z něho hvězda. A najednou konec. Ať se snaží sebevíc jeho výsledky jsou stále horší. Ztrácí důvěru majitelů i trenérů, ale hlavně víru ve vlastní schopnosti. Vůbec to nechápe, začíná si myslet, že předchozí úspěchy byly jen náhoda.
Zápletka se povedla a konečné rozuzlení je taky výborné. Nervy patří k mé oblíbené silné trojce, ještě s Reflexem a Smrtí favorita.

Nežli jsem Jednotku začal číst, tak jsem o ní slyšel samé superlativy. Zaslouží si to ? Ano a právem.
Skoro nevím co vyzdvihnout dřív, protože je toho spousta.
Určitě styl jakým je kniha napsaná, dialogy, popis, děj perfektně sedí. Dále hlavní postavy, Malone a jeho tým, žádní stoprocentní správňáci, ale zkorumpovaní policajti, kteří se s nikým nemazlí v ulicích co se s nikým nemazlí.
A přesto se ze všech sil snaží pomáhat čistit ulice a chránit nevinné spoluobčany. A že to dělají drsně a příjdou si při tom k nějakým penězům? Tak ať, stejně všichni nahoře taky kradou, tak co by si trochu nevzali i oni, když jsou v první linii.
Winslowova kniha rozhodně nemíří ke šťastnému konci, a on se skutečně překonal způsobem jakým ztvárnil tento příběh, a jediné co mohu dodat, je, že stojí za přečtení a můžu tento román čtenářům doporučit.

Hned začátek je chytlavý nesmyslnou vraždou, které je Winter přímým svědkem. Následné zkoumání šest let starého případu vražd a hledání souvislostí se záhadnou vražedkyní je dobře propracované. Duševní souboj Wintera a Amelie je hlavním tahounem zápletky. Ani závěr nic nepokazil, takže celá kniha mě bavila a Oběť hodnotím 4/5.

Námět je zajímavý. Určitě se najde několik knih, které se Říši podobají. Přesto se mi zdálo, že si Roman Bureš ukousl velké sousto, když chtěl obsáhnout tak široké téma jako je zásadní změna dějin. Vyřešil to rozdělením knihy na dvě části, a tam se soustředil na úzký okruh lidí a jejich životů. V první je to Alexandr, který žije za Zdí v roce 1979. Ve druhé je pak příběh vyprávěn z pohledu jeho otce Martina Neumanna a to mezi roky 1958 až 1963. Tím jak společnost funguje se autor zabýval spíše okrajově a to hlavně ve vztahu k hlavním postavám. Tento styl je zvolený dobře a příběh je pochmurný, čemuž se dá rozhodně uvěřit, kdyby 2. sv. válka takhle dopadla...
Říše se četla dobře a hodnocení vidím tak na 70%.

Další velmi zdařile sepsaný příběh s Parkerem. Tentokrát se ujímá případu ve kterém se podívá na zoubek izolované komunitě lidí žijících na území nazývané Puklina. Znovu ho doprovázejí Angel s Louisem, takže o zábavu je postaráno...
Příběhu opět nechybí temný podtón s trochou nadpřirozena, což mě baví.
Za mne tedy spokojenost a hodnotím 4/5.

Začátek byl slibný, ale pozdější průběh mě moc nenadchnul, spíše štval, a pak jsem čekal v závěru pořádnou tvrdou vendetu, jenže konec byl slabý čajíček... takhle je to maximálně za 3 hvězdy.