Thalin komentáře u knih

Jen málo kdy se mi televizní zpracování líbí víc, než to knižní, ale tady tomu tak bylo. Knížka mě docela zklamala. Velmi jednoduše napsaná, tak moc, že jsem si k žádné z postav nevytvořila prakticky žádný vztah, což u seriálu neplatí. Jsem ráda, že se seriál knihou spíše jen inspiroval a skoro se jí nedrží. Některé postavy, které mám v seriálu ráda, jsem v knize moc nemusela. Taková Octavia mi ničím zajímavá nepřišla (Ještě, že v seriálu je úplně jiná) a linka s Glass mi připadala jen jako nudná romantická limonáda, která, kdyby tam nebyla, tak to děj nijak nepoznamená.

1 07.10.2019

Sice už nějaký ten rok nepatřím do věkové kategorie, které je tohle spíš určené, ale dobrou YA si vždycky ráda přečtu a mám i své oblíbené. Tohle ale mezi ně rozhodně nepatří a patřit nebude. Pozitivní je, že se to dobře čte, ale to je tak jediné plus, co jsem našla.

Neustále jsem si musela připomínat, že postavám je pod dvacet a vždycky, když mi to zase došlo, akorát mě to znechutilo. Čím jsem starší, tím víc jsem asi purytánská, protože mě holka zkoušená životem, co se živila stryptýzem a tak ví o životě všechno a na všechno má nějakou rádoby drsnou sarkastickou poznámku, prostě neohromila. Spíš naopak. Většina knížky na mě působila jen jako série trapných a "drsných" okamžiků, z kterých Ella vždycky nějak šikovně vybruslí a ještě stihne někoho urazit nebo být za drsnou frajerku.
O pětici bratrů ani nemluvě. Otravní fakani, vystupující s image a chováním bohatých, znuděných třicátníků, co už všechno zažili a každou holku ohnuli aspoň pětkrát. Přitom jsou to ještě puberťáci, což jen trapnost toho chování umocňovalo. Asi už tyhle knížky vážně nejsou pro mě.

5 24.02.2018

Oblíbená kniha mého dětství. Do teď si pamatuju pasáže a jak na mě atmosféra působila. Myslím, že zrovna tahle kniha odstartovala mou lásku k fantasy.

2 16.09.2017

První část knihy mě moc nebavila, ale potom se rozjelo. Celý začátek jsem uvažovala o tom, kdo může být pachatel, ale je fakt, že tahle varianta mě nenapadla a hodně se mi to líbilo, hlavně z psychologického hlediska. Amy je prostě dobře provedená a před lidmi ukrývaná, chytrá mrcha a takové postavy mě baví.

4 09.01.2017

Knihu jsem přečetla, abych zjistila, proč je takovým hitem. Ale nějak jsem na to nepřišla. Prvních několik desítek stran jsem vlastně doslova přetrpěla a hlavní postavy mi přišly spíš na ránu, hlavně Rachel. Příběh mi přijde průměrný a dost přeceňovaný a taky předvídatelný. A nebo jen nechápu styl "dívek, chlapců, staříků, whatever.." s kterými se v poslední době roztrhl pytel.

9 04.01.2017

Nesedlo mi to. Asi hodně dělalo i to, že to nebylo psáno přímo Rowlingovou. Čte se to dobře, to jo, ale chybí tomu spousta věcí. Že šlo o divadelní hru mi tolik nevadilo, až na momenty, kdy jsem si to v duchu představila. Nějaké kouzlení a scény mi prostě nešly dost dobře představit (po technické stránce), když se to má odehrávat na prknech jeviště. Harryho neustálé problémy, jestli je nebo není dobrý otec mi taky nesedli, byl mi najednou cizí. A neustálé skákání v čase taky ne, i když na tom byl děj v podstatě postavený. Některé pasáže se mi líbily, ale protože jsem, jako spousta jiných, na knížkách o Potterovi vyrostla, vidím prostě dost "chyb". Je to taková, pro mě lehce nepovedená odnož, kterou k ostatním knížkám nepočítám. Kdyby se to napsalo normálně a ne formou osekaného scénáře, mohla z toho být fajn knížka. Tady prostě chybí ty detaily a nějaká hloubka.

5 12.11.2016

Kniha má rozhodně zajímavý námět a způsoby popisů člověka vtáhnou a dokonale si je představí, od pachu trhu s rybami, až po vůně při výrobě parfémů. Ale trošku mi vadila samotná hlavní postava. Filmový Grenouille se mi zamlouval víc. Víc jsem ho dokázala chápat a sympatizovat s ním. Ale rozhodně se knize nedá upřít charakter a skvěle popsané situace a hlavně smysly. I když konec mě osobně spíš rozčaroval a moc se nelíbil.

1 21.04.2016

Knížku jsem začala číst z nudy a bohužel ta nuda nepřešla. Nebyla to první knížka, co jsem od něj četla a čekala jsem víc. Aljaška mi vůbec nepřipadala skvělá a hodna obdivu, naopak mi začala už po pár stránkách být strašně nesympatická a tím pádem jsem ani nemohla nějak fandit Milesovi a jeho citům k ní. Asi jsem už z knížek odehrávajících se ve škole vyrostla.

1 07.03.2016

Knížku mi poprvé dal přečíst otec, už před mnoha lety a pořád patří k mým nejoblíbenějším.

1 07.03.2016

Knihu jsem poprvé četla, když mi bylo asi čtrnáct a pak znovu asi loni. Je zajímavé, jak ji s odstupem let vnímám jinak, ale ne špatně. i když jde o zpověď mladé holky, čte se to dobře a člověk si může jen domýšlet, jak co prožívala, i když to popsala. Je to pořád aktuální téma a nejspíš ještě dlouho bude. Ale je jedině dobře, že se podobné knížky pořád čtou, i kdyby si z toho mělo vzít ponaučení jen pár lidí.

5 07.03.2016

Přečetla jsem všechny díly série a líbily se mi. Mám ráda podobný pohled do života historických postav. Zvláštně takových, o kterých se toho tolik napovídalo, jako například právě o Marii. Popis života na takovém místě, v podstatě z pohledu dítěte, které bylo nuceno hodně rychle dospět.

1 07.03.2016

Dřív, než jsem četla knihu, jsem viděla film. A je to opravdu jedno z velmi mála děl, kde se mi víc líbil film, než kniha. Karel mi byl prostě jako postava silně nesympatický a když to tak u postavy mám, mám potom i problém dílo dočíst.

2 07.03.2016

Nedočetla jsem. Protože mě to nudilo. Kniha se snaží šokovat, ale tou věčnou snahou o co největší škálu prasáren, názvů pro vagínu nebo tělesných tekutin a rádoby neomaleností a bytím nad věcí hlavní postavy, je to celé jen nudné a trapné. Nešokovalo mě to. Ani neznechutilo. Jen jsem vrtěla hlavou nad tou rádoby snahou šokovat sexem a prasárnami a přístupem k nim. Ve finále mi to prostě přišlo o ničem a hloupé. Právem to je to tam, kde to je...

Odjakživa nerada kritiuju něco, co neznám a jen proto jsem si tuhle knížku přečetla. Ten ztracený čas, co jsem nad tím strávila mi už nikdo nevrátí, i když mi to netrvalo dlouho. Na knížce je jediná dobrá věc a to je ta, že se přečte rychle, protože je neskutečně primitivní, mozek se nemusí vůbec snažit. Neustále se opakující slova a fráze, věčné kousání do rtu a naprosto iritující gymnastické umění vnitřní bohyně, která umí jen metat salta dozadu. Do toho všeho neskutečná tupá a naivní Anna, která v životě nejspíš neviděla chlapa, ani žiletku, ale sotva ji pan úžasný odpaní, už prožívá orgasmy, jako na běžícím páse. Ani jedna postava mi nebyla vůbec ničím sympatická, nehledě na ty přehnané situace, věčná starost, aby Anna neumřela hlady a neustálá ukázka bohatství. Anna něco nemá? Nemožné, hned jí to koupíme a vezmeme na výlet vrtulníkem...
A pak kapitola sama o sobě bdsm. To mě, jakožto příznivce tohohle, dost urazilo. Charaktery se míjely rysy typickými pro tyto role. Už vidím dominanta, který se otravuje s někým, jako je Anna, s někým, kdo k tomu sám od sebe netíhne a ještě pak bulí, když dostane na zadek. Ne, ne a ještě jednou jedno veliké ne. Ke konci jsem už musela v podstatě přeskakovat, protože mi to vypalovalo díru do sítnice.Na další díly fakt nemám žaludek, přečetla jsem to, abych si udělala názor a nikdy víc.
Ale musím uznat jedno, je to masochismus, tohle přečíst a je s podivem, že jsem se do toho pustila, protože holduji spíš té druhé straně. A je teda pravda, že musím uznat autorce jedno. Chce to fakt talent popsat tolik stránek, takovýma sra*kama a ještě to roztahat na tři díly a oblbnout tolik lidí.