Spalovač mrtvol

7 05. března

Jsem ráda, že jsem se k tomuto skvostu české literatury dostala až ve svých dvaceti letech. Příběh dokonce předčil mé očekávání, kniha byla skvěle napsaná, rychle se četla. O ději jsem před čtením nic moc nevěděla, možná proto jsem z něj natolik uchvácená. Fuks popsal dokonale psychicky narušeného člověka, který se nechává ovlivnit nově přicházející ideologií. Líčí ho takovým způsobem, který vás dokáže lehce vtáhnout do děje, přitom důležité momenty (vraždění vlastní rodiny) dokáže popsat v jedné větě. Těším se, až zhlédnu film.

2 28. února

Chvíli mi trvalo zvyknout si na styl knihy, stále dokola se opakující informace, věty. Když jsem si ale zvykla, už se mi četlo dobře a styl se mi začal líbit.
Nebudu se pouštět do rozboru, který stejně neumím:) ale z mého pohledu je předválečná doba a ideologie v příběhu vedlejší. Kopfrkingl byl psychicky narušený již před tím, kdyby ho nepostrčil jeho přítel, mohl být spouštěč cokoliv jiného.
Na konci knihy mi také chybělo více děje nebo vysvětlení např. jak ostatní zjistili, že je blázen, co se stalo s jeho dcerou?

4 25. února

(+ SPOILER) V novele Spalovač mrtvol se Ladislav Fuks vrátil k židovské tematice, nicméně oproti předchozím dílům se původcem zla a utrpení stává hlavní hrdina, který ve vidině moci a bohatství zavrhuje morálku a stává se vraždící bestií. Jeho ambicióznost si však vybere svoji daň a pan Kopfrkingl ve chvíli, kdy má vše, co si vysnil, zešílí.
Hlavní postava, Karel Kopfrkingl, je pracovníkem krematoria a zdá se být až posedlý smrtí a vším, co s ní souvisí. Jeho postoje formují jeho dvě nejoblíbenější knihy - žlutá kniha o Tibetu, v níž nalézá myšlenku o utrpení jako zlu, které je potřeba odstraňovat, a ve které nachází myšlenku převtělování duší, druhou je zákon o kremaci, který představuje dokonalý řád běhu věcí. Proměna naoko spořádaného pana Kopfrkingla se odehrává pod vlivem přítele Williho Reinkeho. Kvůli vidině vysokého postavení neváhá oběsit vlastní ženu či zabít své děti.
Kompozice novely je, podobně jako u Fuksových dalších děl, velmi propracovaná a skrývá velké množství aluzí a metafor, které jsou čtenáři osvětleny teprve v průběhu příběhu. Propletenec motivů zde vytváří bizarní a takřka fikční svět, kde se, podobně jako v panoptiku, které Kopfrkinglovi navštívili, stírají rozdíly mezi tím, co skutečně je, a co je skryto pod rouškou tajných žádostí. A je to právě panoptikální scéna, v níž Fuks naznačuje čtenáři budoucí osud svých postav: "Pan Kopfrkingl se smutným pohledem stiskl Lakmé a trochu se pootočil po Zině s Milim. Před diváky, obehnán černým síťkovaným pozadím, visel oběšený pohodný na skobě." Celý příběh opakovaně protkávají neustále se objevující motivy černých vlasů odkazujících na židovství Lakmé a dětí, černá barva jako nositelka smutku a beznaděje či maska žebráka, do níž se pan Kopfrkingl nastrojí, a která je jen další aluzí na "masku" dobrotivce, kterou za celou dobu nesundá z tváře, zakrývaje tak svou skutečnou pobahu a úmysly.. Ne nadarmo uvedl Fuks novelu citátem G. Papiniho: "Největší lstí ďábla je, když sám o sobě prohlašuje, že není."

Moje osudová knížka.

4 05. února

Ve Spalovači mrtvol ukazuje autor na paní Kopfrkinglovi propagandistický mechanismus, který do sebe vtahoval občany, aby je zformoval (či zreformoval) k obrazu svému. Je to velice přímočaře vykreslené, ačkoli souhlasím s patrikem0816, že chybí moment, kdy se pan Kopfrkingl z váhajícího stal přesvědčeným občanem.

Ladislav Fuks, podobně jako Franz Kafka, píše ve svých knihách o sobě, ovšem autobiografie je to velmi metaforická.

Ve všech svých knihách má LF postavu citlivého hocha, který představuje jeho samotného, tomto případě je to Milivoj.

LF nebyl Žid, ale pronásledování a předstírání, že je člověk bez závady mu nebylo cizi - byl totiž homosexuál, což se za druhé světové války trestalo koncentračním táborem.

31. ledna

Asi bych to nedokázal popsat jako "Rihatama", ale velice se s její recenzí stotožňuji. Já recenzi hodně zjednoduším pouze na: příběh vyšinutého magora za doby 2. světové války.

52 26. ledna

Karel Kopfrkingl - jemný, milý člověk, abstinent a nekuřák... Po celou dobu jsem měla před očima tvář Rudolfa Hrušinského, protože kdo by neviděl jeho úžasné ztvárnění spalovače z roku 1968. On je vlastně celou duší oddán své profesi, pro níž čerpá své ideje z hlubokomyslné knihy o Tibetu. Takový anděl smrti. Smrti, kterou bez skrupulí, avšak s poetikou na rtech, připravil i pro svou Čarokrásnou a Milivoje. Je příhodné, že poblouzněný život páně Kopfrkingla, spasitele duší celého světa, vykvetl právě s krvavým nástupem Hitlera k moci. Jak by asi vypadal v době zcela jiné? Vedle postavy samotného Karla člověka udeří jazyk, vznešený, líbezný, až groteskně nepřirozený. Stejně tak se Fuskovy postavy chovají nepřirozeně stoicky, ať již jde o jídlo, žeh, zabití či oslavu nového německého řádu. O to více také vynikne monstrózní postava Kopfrkingla a monstróznost fašistického nacionálně socialistického režimu. Jedinečné psychologicko-filozofické dílo Dostojevského formátu.

4 31.12.2021

Nezapomenutelné. Karel Kopfrkingl pracuje v pražském krematoriu. Svou práci miluje a jednoho dne se totálně zblázní.