Populární knihy
/ všech 21 knihNové komentáře u knih Ladislav Fuks
Tři prózy
„To je vskutku luxusní sestava. Podotýkám, že je to pro mne první Ladislav Fuchs. Přečíst tento svazek České knižnice znamená přečíst tři díla najednou, která si samozřejmě zaslouží každé z nich samostatné hodnocení. Co ale mají společného: 1. Neotřelý vypravěčský styl, kde chvílemi není jasné, co je pravda a co ne, co se hrdinovi zdá nebo je skutečné - pro příběh je však důležité všechno. 2. Nápaditou stavbu, která je ve všech třech případech jakousi roztáčející se spirálou, poměrně přesně matematicky vypočítanou, ale nabalující se nebo zrychlujcí se až ke konečné katastrofě. 3. Pohybují se na hraně realismu a psychologického románu, ale s nevyjasněnými prvky, případně jsou podobenství. 4. Řešení základní situace je vždy důsledné. Pan Mundstock se připraví na odjezd do koncentračního tábor nejlépe, jak umí (přitom by to mohla být vlastně komická zápletka, kdyby však nešlo o koncentrační tábor, takže při té komické důslednosti mrazí v zádech), pan Kopfrkingl to se svým "jízdním řádem smrti" myslí opravdu smrtelně vážně a sestava putujících na lodi pod hákovým křížem postupně propadá vlastní apokalypse, aby to vyřešil rabi "ve spolupráci" s Mojžíšem. Právě ona důslednost je dokonalá, je to Fuksův nástroj absurdity, a vlastně i nástroj hororového napětí. Přitom - tedy zároveň je všechno psáno jakoby lehkou rukou, věty tak trochu poletují, a stejně zároveň je za tím cítit i chladný autorův kalkul. Ten mi ovšem (na rozdíl od kritiků zmiňovaných v Komentáři) nevadí, naopak - jen znásobuje hororovost ve strojovosti či inženýrsko-technokratickém přístupu ke smrti (Spalovač mrtvol).
Páni Mundstock a Kofrkingl jsou v Komentáři líčeni jako slaboši, jako typičtí představitelé "malých", přizpůsobivých lidí, prý typických pro Fuksovy romány. Nečetl jsem jiné, ale ani jednu z postav nepovažuji za slabocha - Mundstockova zmiňovaná důslednost je obdivuhodná a nakonec i pokus o sebevraždu chce obrovskou dávku odvahy, pan Kopfrkingl, jakkoli je to šílenec, prokazuje nezměrnou necitelnost vůči svému okolí a jako démon s laskavostí sobě vlastní bere osud do svých rukou.
Zkrátka jsou to skvělé texty. Nedivím se, že rezonovaly jako novátorské, Pan Theodor Mundstock je skutečně zjevením (rád ho někdy porovnám s Weilovým Životem s hvězdou), Spalovač mrtvol je chutný horor, jehož hororovost spočívá v démoničnosti chladu v horku žárovišť krematoria, a Cesta do zaslíbené země je částečně groteska, která se promění v biblický akt spásy. Dokonalé. Takové skvělé spisovatele máme!“... celý text
— Apo73
Nebožtíci na bále: Malá humoreska
„Název této humoresky vlastně vykecá skoro všechno, aniž byste vůbec začali číst. Ten humor je takový nenápadně ironický. Hloupost úředníků a policie do očí bijící. Jen takovou drobnou radu na závěr – policajtům se zásadně neříká nashledanou!“... celý text
— Česneksmedem
Smrt morčete
„Subor Fuksovych poviedok, kde neostava nic dlzny svojej pochmurnosti, humoru a velkolepym opisom ludi aj s divnymi menami. Prijemne citanie.“
— roman6788
Pan Theodor Mundstock
„Poslechnuto na ČRo, v hlavní roli pan Javorský a byla to jízda. Ta naléhavost, rozpolcenost, atmosféra strachu i v rádoby příjemných okamžicích. Jedna z mála věcí, kdy se mi rozhlasové zpracování zdá lepší než číst knihu.“... celý text
— Tída
Spalovač mrtvol
„Toto dielo je legendárne. Myslím, že sa v Česku alebo na Slovensku nenájde knihomoľ, ktorý by o ňom minimálne nepočul. Preslávilo sa aj vďaka známemu filmovému spracovaniu. Nápad konečne sa s ním osobne zoznámiť prišiel spontánne, keď na mňa vyskočila audiokniha z edície Mistři slova, keď som hľadal nejakú audioknihu na jeseň. Spalovač mrtvol je na jeseň ako stvorený. Točí sa síce okolo nacistickej ideológie, ale obsahuje hororové prvky. Je to kniha o účinku vymývania mozgov, je to kniha o tom, koľko zla môže napáchať, keď má niekto pocit nadradenosti a o deštruktívnej sile moci. Je to psycho, ale aby som bol celkom úprimný, zo začiatku sa mi to vôbec nepáčilo. Možno keby som knihu čítal fyzicky, tak ju dokonca odložím. Relatívne dlhú dobu mi to prišlo také o všetkom a o ničom. Nudil som sa. Postupne, veľmi nenápadne, to však začalo naberať na sile. Nepovedal by som, že je záver vyložene šokujúci, ono človek tak nejak začne tušiť kam to smeruje, ale je silný. Pán Táborský knihu nahovoril skutočne majstrovsky. Spalovač mrtvol sa síce nezaradí medzi moje najobľúbenejšie klasiky, ale rozhodne stojí za prečítanie. Odporúčam!“... celý text
— Ahmose
Ladislav Fuks knihy
Štítky z knih
drogy antiutopie, dystopie, kakotopie Židé druhá světová válka (1939–1945) nacismus prvotina vraždy detektivní a krimi romány 19. století Vídeň
Fuks je 301x v oblíbených.