Ladislav Fuks

česká, 1923 - 1994 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Český prozaik, autor především psychologické prózy s tématem úzkosti člověka ohrožovaného nesvobodou a násilím. Jako symbol tohoto tématu si pak zvolil druhou světovou válku a holokaust. Většina jeho díla je autobiografická, často skrytě – téměř všemi jeho knihami prochází figura senzitivního, slabého hocha, žijícího ve svém vnitřním světě a toužícího po citovém přátelství. Právě tato stále se vracející postava trpícího a mučeného chlapce má silnou míru autobiografičnosti. Fuksovo dílo je někdy také autobiografickou travestií – Pan Teodor Mundstock (1963), Spalovač mrtvol (1967), Mí černovlasí bratři (1964)...

1/ SPISOVATELOVO MLÁDÍ
Spisovatel Ladislav Fuks se narodil 24. září roku 1923. Byl synem policejního úředníka, tvrdého člověka, jenž neuměl dávat najevo své city. Matka zase naopak svému synovi vštěpovala správnou společenskou výchovu. Není divu, že dětství nebylo nejšťastnějším Fuksovým obdobím. Navíc v období dospívání si Ladislav Fuks uvědomuje svou odlišnou sexuální orientaci, jíž ovšem musí pečlivě skrývat. Období okupace, když lidé odlišující se rasově i sexuální orientací, je velmi tvrdou zkouškou pro mladého muže.

2/ STUDIA A PRVNÍ ZAMĚSTNÁNÍ
Ladislav Fuks vystudoval gymnázium. Poté pracoval na zemědělské správě v Hodoníně. Po skončení druhé světové války vystudoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde se zaměřil na filozofii, psychologii a dějiny umění. Studia zakončil v roce 1949. Po krátkém období, kdy pracuje jako úředník v papírnách, se stává zaměstnancem památkové péče a působí na státním zámku Kynžvart, kde byl fascinován Metternichovou sbírkou kuriozit (např. egyptské mumie). Od roku 1959 pracoval Fuks v Národní galerii.

3/ VÝZNAMNÁ LITERÁRNÍ TVORBA
Do literárního světa vstoupil Ladislav Fuks románem PAN THEODOR MUNDSTOCK v roce 1963. Ačkoliv se jedná o jeho prvotinu, ve skutečnosti jde o velmi vyzrálý román s psychologickou hloubkou. Čtenáře zavádí do období Heydrichiády v roce 1942.

Židovská tématika se stala častým námětem Fuksových knih. Obrana židovského národa a hluboký soucit s jejich krutým osudem za okupace – to je výrazné téma Fuksovy tvorby. Ač sám nepatřil k židovskému národu, měl v sobě spoustu empatie a tolerance k druhým, k čemuž jistě přispěla výraznou měrou i jeho sexuální odlišnost a touha po tolerantní společnosti bez rasových a dalších útoků. Cyklus šesti povídek s názvem MÍ ČERNOVLASÍ BRATŘI z roku 1964 se rovněž odehrává za okupace. Jsou zde sledovány vztahy pěti chlapců z jedné třídy gymnázia – tři z nich jsou Židé.

VARIACE PRO TEMNOU STRUNU – román z roku 1966 představuje jako ústředního hrdinu syna vysokého politického úředníka, jenž si vytváří vlastní svět jakési fantasmagorie a přestává rozlišovat skutečnost a představu.

SPALOVAČ MRTVOL – jedná se o vrcholné Fuksovo dílo z roku 1967, zfilmované s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli režisérem Jurajem Herzem.

SMRT MORČETE – sbírka povídek z roku 1969, které vznikaly v delším časovém období. Ač jsou zde zastoupeny různé tématické okruhy, nejvíce prostoru je opět věnováno židovské otázce.

PŘÍBĚH KRIMINÁLNÍHO RADY – román z roku 1971, v němž vykreslil Fuks velmi psychologicky zdařilým postupem synovskou nenávist vůči otci.

4/ POLITICKÁ ORIENTACE a ÚMRTÍ
Ladislavu Fuksovi je někdy vyčítáno, že jeho tvorba od konce 60. let je poznamenaná vlivem normalizace a inklinací k socialistickému zřízení. Přesto všechno ale nelze popřít, že jeho jméno má na poli české literární tvorby ve druhé pol. 20. století své místo, už jen díky jeho myšlenkám šíření tolerance a obrany utlačovaných národnostních menšin. A na tuto část jeho činnosti je třeba se zaměřit, protože čtenáři mají jeho psychologicky zaměřená díla stále co nabídnout. Ladislav Fuks zemřel 19. srpna roku 1994 ve svém bytě v Dejvicích, jeho tělo však bylo objeveno až po několika dnech.

Zdroj životopisu: http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/19017-ladislav-fu

Populární autoři:

Simona Ingrová

1967 - 2011