Pan Theodor Mundstock

kniha od:

Pan Theodor Mundstock obálka knihy
Mé hodnocení:

KoupitKoupit eknihu

Autorův románový debut (1963) byl už ve své době oceňován jako mimořádný literární čin. Co hlavně upoutalo pozornost, byla originalita Fuksova životního názoru a způsob vyprávění. Až podivně působí titulní postava nenápadného, čestného, pasivního úředníka, lpícího na lidské důstojnosti a dobrotě a hledajícího postup, jak se ubránit a uniknout před blížícími se hrozbami. Osobitá je vypravěčova perspektiva, takže četba provokuje nejistotu, nakolik je realita absurdní a temná, nebo banální a obyčejná, a zvědavost, jestli je příběh bláhový a groteskní, nebo smutný. Ani nevíme, jestli román myslí na tísnivý obraz doby, anebo na docela osobní autorovu úzkost. Právě ze sugestivní tajuplnosti se rodila autorova sláva zasahující nejenom českou kulturu. Hned následovaly překlady do mnoha jazyků a dílo se tak obracelo k těm, kdo se trápili tragédií holokaustu a existenční nejistotou soudobého člověka. 3. vydání....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/42876/pan-theodor-mundstock-xPf-42876.jpg 4.4639
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, Československý spisovatel
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (78)

Kniha Pan Theodor Mundstock

Přidat komentář
RH faktor
02. ledna

Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Ponurá, mysteriózní atmosféra, krásná čeština... Pana Theodora jsem si oblíbila...

adamsich
14.12.2020

Spousta lidí má se čtením této knihy problémy, a často ji také odloží. Já jsem ji přečetl jedním zatajeným dechem.


los
05.12.2020

obsedantně kompulzivní jednání a schizofrenie hlavního hrdiny je zábavná a mistrně popsaná; jen se hanbím, že mi závěrečná pointa se jménem došla až po druhém čtení

Dáma s hrnstjm
07.11.2020

Nebylo to mé první setkání se spisovatelem, ale prokousávala jsem se pomalu, snažila se vše náležitě pochopit a představit - ne vždycky to šlo. Psychotické stavy páně Mundstocka mi daly pěkně zabrat. Téma je ale silné, pro mě osobně velmi, v profesním životě se zrovna s holokaustem často potýkám a tato kniha byla šancí vidět situaci jinak, zevnitř zoufalé komunity, která nezná dne ani hodiny... Závěr je drsný, ale neumím si představit, že by byl jiný.

leny.wood
08.10.2020

Doba druhé světové války a utrpení židovského obyvatelstva je v podání Ladislava Fukse jiné. Nemá smysl, abych se pouštěla do sáhodlouhých popisů. Jednak to udělali jiní a jednak mi to přijde zbytečné. Určitě doporučuji přečíst.

mirektrubak
22.07.2020

„Nebyla to hrůza ze stanného práva. Nebyla to hrůza z gestapáků v šedých kožených kabátech. Nebyla to hrůza z táborů a z těch kobek s plynem. Nebyla to vůbec hrůza z ničeho toho, co přinesla tato bídná, temná, zločinná, barbarská doba, to peklo nelidskosti, mučení a žalu, nebyla. Byla to nesmírná děsivá hrůza z toho, že pro toho chlapce, který v něj tolik věřil, vlastně v životě nic kloudného neudělal...“

Pan Theodor Mundstock je ztělesněním úzkostlivosti. Vyděsí ho cokoli, libovolná a libovolně malá odchylka od jeho uklidňující každodenní rutiny. Probíhající holokaust je katalyzátorem jeho strachu a také příhodnou projekční plochou, na které můžeme jeho chvění se soucitem sledovat – ale byl takový už dřív.
Přesto si myslím, že strach není tím nejsilnějším v něm, podle mě je tím nejsilnějším v něm ... láska. Ne, nemyslím teď zamilovanost do slečny Ruth, myslím lásku, která definuje jeho obecný vztah k lidem, která ho nutí znova a znova svádět ten zdánlivě beznadějný souboj s vlastní předurčeností. Pan Theodor Mundstock totiž svým úzkostem nepodlehne, nepoužije svoji bojácnost jako alibi pro ukrytí se ve svém světě. Naopak! Vychází ze svého kutlochu do nepřátelského vesmíru, protože cítí, že může být tím, kdo jiným lidem přinese radost nebo útěchu (krásná věta: „Copak slovo, sdělené s duší tak spřízněnou, nevykoná zázrak?“), v případě mladého Šimona je dokonce tím jediným, který může pomoct. Já vím, jsou to drobné činy, žádné odvážné sabotáže ani riskantní odbojářská činnost, ale pro někoho jako je pan Theodor Mundstock je to jako by zachránil celý svět. (nedává ze svého nadbytku, ale ze svého nedostatku, pokud bych se to pokusil vyjádřit biblicky :-)
Takže v mých očích není pan Theodor Mundstock strašpytel, ale hrdina! Ne proto, že není slabý, ale proto, že se své slabosti zkouší postavit!

V knihách Ladislava Fukse má všechno více vrstev a žádný z významů není nikdy zcela zjevný. To pomáhá vytvářet nezaměnitelnou atmosféru (v tom je Fuks i v tomto románu skvělý!), ale taky dává čtenáři svobodu si dílo interpretovat svým způsobem. Takže jsem v tom zjevně smutném konci, který završuje opravdu mimořádně tísnivý příběh, našel i něco naději-vzbuzujícího. Říkal jsem si totiž, jestli se mi v něm nechce říct, že když něco děláme s dobrým úmyslem a ze všech sil, že výsledek nakonec není to nejdůležitější.

„On náročný není. Ohně vřelosti, plamenná obejmutí, to ne, na ty by se od lidí, kteří ho neznají, ani neodvážil myslit, on doufá jen v docela malinký plamínek.“

Knihomolka506
15.06.2020

(+ SPOILER) Hlavní postava je Žid a čeká ji transport do koncentračního tábora.
Chce být na všechno připravený, ale neví, že to bohužel nejde, protože nikdo moc dobře nevěděl, kam jedou a co se tam s nima stane. Konec příběhu je hodně podobný smrti autora taky židovského původu Jiřího Ortena, kterého srazil dopravní prostředek.

Ellen16
26.04.2020

Fuks je můj oblíbený spisovatel. Hrozně se mi líbí, jak si umí hrát s atmosférou. A tady tomu není jinak. Sugestivní, temné, psycho.

1