Spalovač mrtvol

3 22. července

Dokonalá klasika, jak kniha tak film.

3 20. července

Tahle kniha je jedna z nejvíc kontroverznějších, se kterými jsem se setkala... Buď ji milujete nebo nesnášíte. A i to je dobře.

5 24. června

Zpočátku jsem si říkala, že je tato kniha taková utahaná a nezajímavá. Jak ale postupně ubíhala, změnila jsem názor. Kniha se stala velice poutavá a místy až mrazivá, ale to až v druhé půlce. Film jsem ještě neviděla, ale hodně o něm uvažují.

2 23. června

Chtěl jsem si dát nějakou českou klasiku a jelikož jsem neviděl film, byl jsem velice zvědavý. Byl jsem naprosto v šoku. Ta knížka je strašná. Ještě že má tak málo stran.
Nejsem si zcela jistý, jestli si autor z lidí nedělá blázny. Popisovat život prostoduchého, lehce manipulovatelného jedince bez vlastního názoru, který vše jen papouškuje a to i několikrát. Když autor několikrát opakuje stále stejné fráze a jeho "jsem abstinent" slyšíte po desáté, máte chuť si urvat sluchátka i s ušima.
Jak tohle může někdo považovat za klasiku? To už je ten úpadek opravdu tak velký? Ale na druhou stranu se ani nedivím, když se podívám na současnou společnost papouškující vše, co se jim předloží a jsou stejně tak manipulativni.

4 21. června

Tohle je jiné kafe. Uznávám, že pokud bych neviděl a hlavně nemiloval film, tak by to bylo jinak. Ale myslím si, že minimálně. Oproti Mundstockovi se Spalovač čte prakticky sám a až na pár hluchých míst, které byli i ve filmu jsem byl neuvěřitelně potěšen. Ta literatura, která se musí číst. Všechno vás osvobodím... vypustím do éteru.

1 11. června

Knihu jsem si chtěla přečíst delší dobu. Za mne hodně zvláštní, přerod mi přišel ze je hodně rychlý ne ze by se to nejak stupnovalo. Naštěstí kniha je fakt krátká.

6 25. května

Nevím proč, ale kvůli názvu jsem se knize dlouho bránila, měla jsem strach, že to bude moc sadistické. Kniha mě ale naprosto dostala. Poslouchala jsem jako audioknihu a nenucené klidné vyprávění tomu skvěle sedlo. Nenápadně to gradovalo, opakující se motivy zpočátku zdánlivě nevinné, později děsivé, použití jmen (Liška, Fenek..), na mě působily velice propracovaně. Skvělý pocit, když knihu dočtu a ještě si dohledávám zpětně souvislosti i autorovy myšlenky.