Spalovač mrtvol

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Slavný příběh o spalovači mrtvol, podivínském Karlu Kopfrkinglovi, je podobenstvím o patologickém vývoji malého člověka k přijetí zla. Filmové zpracování z roku 1968 patří ke zlatému fondu české kinematografie.

https://www.databazeknih.cz/images_books/34_/346644/spalovac-mrtvol-xH2-346644.jpg 4.23184
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno · Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (379)

Kniha Spalovač mrtvol

Přidat komentář
Lilda
28. září

Líbilo se mi opakování motivů, které jsou spojeny s určitou skutečností a čtenář už ví, co Roman :D řekne. Úžasný příklad nevědomé manipulace. Hrozivost toho, že vlastně být nacistou je poměrně jednoduché a dávající smysl. Oceňuji Fuksův přínos i skrze jeho studium psychologie, které se v tomto díle skvěle projevilo. Těším se na shlédnutí filmu.

kilometr
09. září

Film je dost věrný své předloze,ale i tak příběh pana Kopfrkingla stojí za přečtení.80%.

SweetCake
03. záříodpad!

Jedna z nejhorších a nejnudnějších knih, které jsem četla.Téma mi nesedlo a přijde mi divné. Styl psaní je strašně zdlouhavý a děj vůbec neutíká. Knihu jsem ani nedočetla...

Dym
27. srpna

Další kniha z povinné četby, musím se přiznat, že i přes útlost tohoto svazku mi trvalo sakra dlouho ho dočíst. Je to docela jednotvárné a i podivné čtení. Zároveň se tu mnoho motivů opakuje stále dokola. Přesto si myslím, že toto dílko půjde u maturity okecat daleko lépe než třeba Stařec a moře, protože Spalovač mrtvol má stále alespoň nějaký děj.

karolina0346
22. srpna

Do příběhu jsem se nemohla dostat, četla jsem, aniž bych si uvědomovala souvislosti.

VeruRomanská
19. srpna

Skvělá kniha! netřeba psát víc, každý ať si přečte a udělá si obrázek sám.

EvaFialova
11. srpna

Možný SPOILER
Takové krematorium, pane Strauss; je vlastně velmi bohumilá věc.

Dílo je špičkově napsané, osobitým stylem, který nahání čtenáři mráz po zádech a hrůzu v nitru. Už od začátku je vidět, že na celé rodinné idylce a něžném oslovení nebude něco v pořádku.

Nikdo z nás neví, co nás čeká nebo co nás mine, jediná jistota, kterou v životě máme, je smrt.

Kniha se čte rychle a snadno, pokud pominu svíravý pocit děsu „co se asi stane“, který mě doprovázel během celého čtení.

Když Lakmé vylezla na židli, pan Kopfrkingl jí pohladil lýtko, hodil jí smyčku na krk a s něžným úsměvem jí řekl: „Co abych tě, drahá, oběsil?“ Usmála se na něho dolů, snad mu dobře nerozuměla, on se usmál též, kopl do židle a bylo to.

Nedokážu pořádně říct, zdali se mi dílo líbilo, protože podle mě to bylo naprosto odporné! Což asi splňuje účel čtení, člověk by si určitě neměl najít sympatii s hlavním hrdinou, který je zfanatizován a zahubí celou rodinu pro dobro Říše a budoucí lepší řád. V tomhle ohledu kniha splnila vše.

„Smrt sbližuje,“ řekl si s rukou v kapse na kleštičkách, „v lidském popelu není rozdíl. Jestli je to popel německého bannführera nebo čtvrtečního židovského chlapce, to je jedno. Chudák chlapec,“ řekl si, „jak by byl jinak v životě trpěl, čeho jsem to dobré dítě ušetřil. Už teď by ho nevzali do německých škol a do Hájot, natož až přijde nový, šťastný řád. Škoda jen, že jsem ho ještě nemohl vyfotografovat.“

sandra.sancho
02. srpna

Zajímavé, chvílemi z ní až mrazilo. Četla jsem ji už dávno ale pořád si jimatně pamatuji.