tandula komentáře u knih

pro mě NEJLEPŠÍ

Knížka se mi moc líbila, a dokonce mě i pobavila - část, kdy se hlavní hrdina poprvé políbí s hlavní hrdinkou a ona mu hned řekne, že ho moc miluje...celkem rychlý :), ale knížka je super, od něj se mi líbila nejvíc...

3 30.11.-0001

Jak už zde někdo psal - nadšení se nedostavilo. Líbilo se mi to určitě víc, než Jáchym a Veronika, ale přišlo mi to vcelku podobné jako Erotikon. Ten mě ovšem něčím zasáhl mnohem víc. I tady byly postavy super, zajímavé, zajímavé příběhy, ale knihu jsem dočetla a nějak mi to nebylo líto, že už jsem ji dočetla a je konec. Ale určitě doporučím dál!

2 27.01.2019

Chápu, že má Viewegh své čtenáře. Já osobně jsem jeho knihy ani filmy nikdy nevyhledávala (film jsem neviděla žádný) - nezajímaly mne. Měla jsem dojem, že je to lehce přihlouplá oddychová četba - ale i taková si najde své čtenáře. Důkazem je, že je to tedy náš nejprodávanější český autor, a filmy mají také vždy obří návštěvnost. Asi to umí, to se mu musí nechat. Sám se v této knize srovnává s Murakamim nebo Coelhem a kritizuje je. Já říkám, že srovnává nesrovnatelné.

Asi před rokem jsem si náhodně v knihovně půjčila jeho knihu Biomanželka. Nezanechala ve mně žádný dojem - už ani nevím, co se v knize přesně odehrávalo. Jinými slovy přečíst-zapomenout. K Vánocům jsem dostala knihu Další báječný rok a před pár dny jsem si řekla, že si ji teda přečtu. Opět žádná velká hitparáda. Jak sám Viewegh říká - je to prostě deník, ale snad tam čtenář najde i něco silnějšího a většího. Jestli jsem to tam našla, tak jsem to opět zase zapomněla. Takovou knihu může napsat opravdu, ale opravdu každý. Rozdíl je, že ne každý má za sebou to, co Viewegh aby člověka napadlo si ji vůbec přečíst (můj deník by asi nikdo číst nechtěl).

Ve zkratce - už žádné knihy od Viewegha vyhledávat nebudu. Zkusila jsem to a stačilo. Nedá mi to nic.

Tak mistr hororů dokáže napsat i detektivku. A dlužno říci, že velmi dobrou. Zpočátku mě příběh moc nenadchl, ale později jsem si takovou Billovu paní Trelawneyovou docela zamilovala.
SPOILER Pouze mě překvapil happy end. Myslela jsem, že King by si mohl troufnout na nějaký drsný závěr. Ale drsná byla kniha až až i tak.
Dávám čtyři hvězdičky - detektivka, která má spád. Což řada těch severských postrádá.

2 19.01.2015

Nemůžu se ztotožnit se zdejším hodnocením, já jsem s knihou velmi spokojená. Stejně jako autor jsem i já nad podobnou tématikou nedávno přemýšlela, ale dospěla jsem k názoru, že v tak obrovské zemi jako je Amerika, nejde jen tak z ničeho nic změnit systém. A nebo teda ano? Každopádně velmi dobře propracovaná kniha - a čtivá!

Nemám, co bych vytkla.

Pověděla bych to asi takhle - přečetla jsem Prázdné místo, a chtěla bych ho mít ve své knihovně, protože mě ta kniha nějakým způsobem zasáhla. Přečetla jsem Volání kukačky, a ve své knihovně ji mít nemusím. Mimo jiné proto, že odhalení vraha pro mě nebylo překvapením.

Musím říct, že české knihy příliš nečtu (vlastně vůbec), ale toto je opravdu velmi dobrá kniha, přečetla jsem ji za jedno odpoledne + večer. Nechci autorku za nic kritizovat, určitě neměla jednoduchý život, ale musím říct, že z jejího projevu ke svým synům vůbec necítím tak potřebnou věc pro výchovu - lásku. Naopak z jejího projevu k synům cítím silné poučování, kritizování a někdy i výsměch. Vypadá to, že jejich život byl velmi napjatý, a prostě tam jakýkoliv cit postrádám. Opakuji, že rozhodně nechci kritizovat, jen mi přišlo důležité to zmínit.

Pro historika určitě přínosná kniha - z druhé strany. Linu Heydrich chápu jako typickou oddanou a milující manželku, která se o politiku příliš (nebo vůbec) nezajímala. Hlavně, že bylo postaráno o děti, navařeno, uklizeno, apod. Nedivila bych se ani, kdyby po válce nevěřila, že existovaly koncentrační tábory, kde zemřely miliony lidí. Nevěděla to, nezajímalo jí to. To souvisí i s tím, že nikdy neopustila nacionálně socialistickou víru. Pro Čecha nepochopitelné, ostudné. Její kniha je pro společnost absolutně nepřínosná, protože o Heydrichově politice nevěděla vůbec nic. Je to jen pohled jedné obyčejné ženy, která se až do smrti necítila za nic vinna, a poválečnou situaci vůbec nechápala.

Jo, celkem to šlo. Ale myslím si, že na to, aby se mi ta knížka nějak zaryla do paměti, to asi nestačí. Asi to bude tím, že má jenom 170 stran a četla jsem ji přesně den. No uvidíme, jestli si na ni třeba i za měsíc vzpomenu. Každopádně když jsem tu četla pár komentářů o tom, jak je ta knížka nechutná, a že u ní málem zvracel, atd, trochu mě to vyděsilo, ale v mým případě to bylo ještě slabý. Přečtěte si Chucka Palahniuka, kterej v povídkách líčí, jak hl. hrdina se koupe v bazénu a masturbuje a zadkem se dostane k turbíně do víru, či k čemu a začne mu to vycucávat střeva (ale přežije). To se vám teprve chce OPRAVDU zvracet! :)

musím se přiznat, že u téhle knížky jsem dohromady probrečela tak 2 hodiny...je neuvěřitelný, sledovat myšlenky "puberťačky", která vlastně ani puberťačka není...a to je na tom to smutné, že dívka, která má taky vyspělý názory, ví, co v životě chce dělat, učí se v úkrytu každý den několik hodin, se toho života PO vlastně nedožije...život je prostě nespravedlivej..

četla, ale pamatuju si snad už jenom jednu povídky, a to O ztracené noze, nevím, jestli byla v Povídkách z jedné kapsy, nebo z druhé, ale je kouzelná :)

pro mě zatím snad nejslabní knížka od Mistra...

Skvělá knížka! Člověk střídavě brečí, směje se.... neřekla bych, že mě ta kniha tak zasáhne..

1 02.01.2019

Skvělá kniha! Zajímavá žena a zajímavý životní příběh.

1 03.08.2018

Dočteno. Na druhý pokus. Jako by Hvězdy a Aljašku psal někdo úplně jiný. Po dočtení Papírových měst mě napadá otázka: co bylo pointou téhle knihy? Co tím autor chtěl sdělit? Nevím...

1 13.11.2016

Skvělá kniha. České autory skoro nečtu, ale Patrik Hartl mi učaroval v Show Jana Krause, kde jsem ho náhodou zahlédla, a jeho smích i osobnost mi tak učarovaly, že jsem okamžitě koupila dvě jeho knihy. Erotikon je nádherně napsaná kniha zpracovávající téma, nás kterým sama dlouho přemýšlím, a to celoživotní manželství a monogamie. Úžasná kniha, už se těším na Okamžiky štěstí.

1 12.11.2016

Za mě jedno velké zklamání. A to jsem přitom byla nadšená z Prázdného místa i z Volání kukačky. Obě knihy jsem přečetla jedním dechem, ale Hedvábníka jsem četla snad tři týdny.
Vůbec mě to nebavilo, jediné, co mě opravdu zaujalo, je rozvíjení vztahu mezi Strikem a Robin, a také jsem zvědavá, jak to dopadne s Charlotte.
Všechny popisované knížky v Hevábníkovi - ty "bestsellery" - mi přišly jako šílený brak plný, ač nemluvím sprostě, tak sraček. Absolutně nezajímavé. Ani jsem se pořádně nesoustředila na všechny mužské postavy - přišlo mi jich až moc, takový pánský klub. Je to jako kdyby s tímhle tématem přišel nějaký začínající rádoby zajímavý autor, který umí dobře psát.

1 06.02.2016

Knihu jsem četla v anglickém originále, protože jsem předpokládala, že to bude nenásilná a odpočinková četba.
Velmi mně ale překvapilo, že se kniha tolik liší od filmu, i když to vlastně chápu - zfilmovat tolik různých postav, které mají každá svůj příběh, by bylo hodně náročné a ve finále i nadbytečné, protože primárním příběhem je zde život Holly a Gerryho.
Ale za knihu i film dávám palec nahoru a čtyři hvězdičky. Dala bych i hvězdiček pět, ale nemůžu si pomoci - hlavní hrdinka a její situace mně leckdy rozčilovaly - například její sebestřednost, získání "vysněné" práce po prvním pohovoru, nevědomí, co ve třiceti v životě chci atd.

1 17.04.2015