SladkaK komentáře u knih
Nebudu předstírat, že jsem s tímto hodnocením dopředu už tak trochu nepočítala, ale i přes své vysoké nároky na knihy jsem čtenářem vcelku pružným, takže jsem byla připravena použít i větší množství hvězdiček, kdyby se přece jen zadařilo. No, nezadařilo se. Udělená hvězdička je za 4 vtipné věty ze všech 189 stran.
Ano, bylo to vizionářské a nadčasové, ale čtivé vůbec. Nejzajímavější z celé knihy bylo zjištění, že George Orwell se vlastně jmenuje Eric Arthur Blair.
(SPOILER) Jako náročný čtenář jsem si byla předem naprosto jistá, že na Heřmánkovém údolí najdu spoustu mínusek. Ale neměla jsem prostor ty mínuska hledat, protože mě čtení knihy zcela pohltilo. Četla jsem, když mi vyzváněl důležitý pracovní hovor, četla jsem při míchání omáčky, četla jsem při vaření kávy, četla jsem při čekání až tiskárna vytiskne dokument, četla jsem při zapínání počítače i potají během meetingu, četla jsem vždy a všude až jsem dočetla na konec. Původně jsem chtěla ohodnotit třemi hvězdičkami, ale pozor SPOILER! Naštěstí jim ty hlavy sekerou chtěl opravdu rozmlátit, tep mi stoupl na 180, zapotila jsem celou stránku a kniha se vyšplhala na hvězd pět.
Můj první zářez biografie na čtenářském kontě. Nebýt čtenářské výzvy, ani o ní nevím, ale jako fotograf mě zaujal, protože fotografie je i mou prací. Kniha se mi velmi dobře četla. Každá kapitola pro mě byla obohacujícím nahlédnutím do aktuálních věcí. Na nic si nehrála. Napěchovaná surovými a přímými myšlenkami. Hodnotím velmi kladně.
Název je zavádějící. Očekávala jsem delší a detailnější část o pokusech Josefa Mengele. Eva se jí věnovala krátce, jakoby to chtěla mít co nejrychleji za sebou. Zbylých 99 % knihy byla zpověď o životě před a po.
Pan Kopfrkingl ve mně evokoval chodící encyklopedii. Vyvolával ve mě permanentní averzi svými neustále se opakujícími dialogy. Myslím, že by kniha mohla být tak o 54 stránek tenčí. Potěšil mě ale zvrat jeho osobnosti na konci knihy, kterou pan Ladislav Fuks bravurně vykreslil bez mrknutí oka.
Já teda nevím, co si autorka při psaní dala, ale asi to chci taky. Byť byl námět zajímavý, tak nevím, co mě při čtení příběhu točilo nejvíc. Jestli rádoby mladistvý styl psaní, který mi absolutně neseděl k atmosféře celé knihy, zážitky hlavních postav jakkdyby vystřižené z Kopyta a Mňouka, nebo prázdné dialogy, které mě nebavily číst, natož aby je někdo vedl.
Paní Bronislava Grygová mi dala docela zabrat svou složitou skladbou vět a volbou slov v překladu. Nevím, jestli to bylo jí, nebo jsem z příběhu podivných už vyrostla, ale jediné, co mě na knize bavilo, byly fotografie. Nehledě na to, že se NĚCO začalo dít až na 184 straně a ještě k tomu se to NĚCO dalo předvídat. 2 hvězdičky v tomto případě jsou velký kompliment. Pokud si knihu někdy přečtu v originále, ráda přehodnotím.
"Mám dojem, že je to nejlepší kniha, jakou jsem kdy četl, ale takový pocit mívám vždycky, dokud si nepřečtu nějakou další."
Předpokládala jsem, že mě čeká 216 stran pubescentního kňourání. O to překvapivější pro mě bylo, že jsem byla svědkem hlubokých témat a inteligentních postřehů.
Tempo dějové linky naprosto odpovídá prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Les, oproti lidem, je majestátný, klidný a nikam nespěchá. A tak stejně vás bude unášet kniha už od prvních stránek. Zapomeňte na chvíli na své vztahové problémy, nepořádek doma i požáry v práci. Zaměřte svou pozornost na něco mnohem důležitějšího. Něco, co nás přesahuje víc, než vrcholky smrkového porostu.
Dědina je napsána tak poutavým vyprávěním uvěřitelných příběhů a surových myšlenek, že mi ani nevadilo, jak se příběhy jen letmo navzájem dotkly a vlastně z celku nevyšlo nic kloudného. Oddechovka ke kávě.
Vypravěčka mě už od prvních slov vytáčela častěji, než jsem já na své svatojakubské cestě vytočila korků od vína. A to je co říct. Ve své podstatě neřekla knihou nic zajímavého ani obohacujícího, ba naopak dehonestovala ostatní poutníky a jezdila úseky stopem, až se nedivím, že s ní nikdo camino podstoupit dobrovolně nechtěl.
Kolem téhle knihy jsem chodila už nějaký čas, jako kolem lákavého donutu ve výloze. Když jsem se ale konečně zakousla, tak přišlo zklamání. Donut byl ztuhlý a vůbec ne tak vláčný a svěží, jak o něm pějí marketingové ódy.
Odnesla jsem si jedinou věc: plný seznam tipů na další četbu v závěrečné části.
Jinak jsem většinu vaty přeletěla očima, jelikož kniha podle všeho cílí na mého dědu, který by se na stará kolena pustil k Facebooku jako utržený z řetězu. Jinak si to vysvětlit nedovedu.
Víte co, nepřemýšlejte a bez okolků si tuto knihu přečtěte. V aktuální době ji jednoduše potřebuje každý člověk v České republice. Když to uděláte, bude vám líp. Fakt. Přísahám na malíček.
Dvě hvězdy uděluji za to, že jsem při čtení nemusela přemýšlet. Téměř jako sledovat Ulici po náročném dni. Nic důležitého se nestalo, postavy přicházely a odcházely a když jste se ztratili, o nic jste nepřišli.
Prostředí, kde se nechce ocitnout žádná bytost na světě, by si zasloužilo mnohem víc, než 11 povrchně shrnutých nezajímavě vykreslených lidských příběhů, které jsou však extrémně zajímavé. Vlastně až na jeden - ten o samotné autorce.
"Stejně jako nežijeme na nejlepším ze všech možných světů, ani vaše tělo není nejlepší ze všech možných těl. Jiné ale nikdy mít nebudete a stojí za to, abyste si ho užívali, abyste o ně pečovali a chránili ho. Minulost lidského těla určovalo přežití zdatnějšího, ale budoucnost vašeho těla závisí na tom, jak ho budete používat." Přečtěte si tuto knihu a pochopíte.
Ve scénáři mi chyběl vhled do kouzelné mysli J. K. Rowling a jejích popisů scenérií a tvorů oproti standardní knize. Zápletka ale byla opravdu napínavá a nabitá událostmi natolik, že mě děj vtáhl a za hodinu vyplivl na konci knihy.
Pěkné povídání o komponentech stravy pro psa, pokud jej chcete přestat krmit granulemi. Super tabulky krmných dávek i úvodní řeč. Brala bych tuto knihu však s rezervou, protože nad některými příklady jídla mi zůstává rozum stát. Například toastový chléb v misce mi připomíná misku babiččiného Azora, kde bylo zvykem nalézt kus chleba zalitý vodou, zbytky pečené slepice z nedělního oběda a podobně.
Není vhodné pro úplné začátečníky. Mně více pomohly videa na YouTube, ale věřím, že zkušené pletací matadorce všechny rozmanité vzory a návody přijdou vhod ke zhotovení nových krásných věcí.