Ženy z Bohnic

kniha od:

Ženy z Bohnic obálka knihy
Mé hodnocení:

KoupitKoupit eknihu

Autorka strávila pět měsíců v léčebně v Bohnicích, kde si prošla elektrošokovou terapií, spolykala tunu léčiv a zažila nekonečno hodin psycho sezení. Kniha Ženy z Bohnic těží z této tristní zkušenosti a líčí příběhy dvanácti žen, jež se také octly za hranou „normálního světa“. Nebere si servítky a ukazuje lehkost i tíži reality za mřížemi nemocnice....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450721/zeny-z-bohnic-qw4-450721.jpg 3.374
Žánr
Literatura faktu, Romány, Biografie a memoáry
Vydáno, Pointa
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (29)

Kniha Ženy z Bohnic

Přidat komentář
eva3992
05. dubna

Příběh 12 žen, které se dostaly právě do Bohnic, mezi nimi samotná autorka, která tam strávila pět měsíců. Ze svých vzpomínek sepsala, jaké ženy tam potkala a jak se tam sama ocitla.

Tohle čtení není vůbec jednoduché. Některé příběhy by mohly být tím našim nebo někoho nám blízkého. Nikdy nevíte, kdo se ocitne v těžké situaci. Autorka zde otevřeně popisuje, s jakými problémy se tam ženy ocitly, jak se chovaly a někdy i to, jak to s nimi dopadlo. Sama autorka nám ukazuje i svůj příběh.

Je to malá útlá knížka, která nám však může mnohé předat. Pohled toho, jak to chodí za zdmi blázince přímo z pohledu pacienta, mě opravdu bavil. Nečekejte žádné hluboké studie, ale právě to, jak to vnímá sám pacient, díky čemuž dostává knížka nový rozměr.

Úžasné jsou také ilustrace, které skvěle doplňují každý příběh. Z nich opravdu vyzařuje smutek, úzkost, deprese.

zuzu8480
28. března

Ke knize jsem se dostala díky čtenářské výzvě a rozhodně to není kousek,který bych chtěla mít v knihovně. Líbilo se mi,že příběhy byly krátké,i tak čteno dlooouho.


Ditules
26. března

Bohužel, čekala jsem trošku něco jiného...

JointlieKat94
23. března

Vlastně jsem od knihy asi čekala víc. Ale víc čeho? Víc o lidech, který mi budou nějak povědomý, známý? Protože z každýho z nás se přeci může stát někdo, kdo tam skončí.. tohle mi přišlo jenom jako něco okrajovýho, ano, sice zajímavýho, ale né záživnýho.. číst to znovu asi nebudu.

Příběhy 12 žen, jako apoštolů, 12 žen a každá má trápení s něčím jiným. U jedenácti žen to byl zajímavý příběh, avšak u autorky jsem si nebyla jistá, "nežrala" jsem jí to tolik, jako ten zbytek.. nebo já nevim. Pro mně to bylo asi nedostačující. I když psané dobře, slova vhodná na psychiatrii...

monnul
18. březnaodpad!

Bohuzel me knizka vubec nebavila. Trikrat jsem ji odlozila a nakonec docetla s preskakovanim a velkym premlouvanim. Styl psani pro me vubec nebyl ctivy.

Lka
15. března

Tato kniha mi teda moc nesedla. Dá se říct, že jsem přečetla s donucením, protože knihy jen tak neodkládám. Nezáživně popsány ženy z Bohnic.

domihruzkova
08. března

Čekala jsem mnohem více. Minimálně aspoň více informací o tom, jaké to je, žít x měsíců v Bohnicích, o fungování tohoto zařízení.
Příběhy mi přišly často povrchní, jakoby autorka popisované ženy příliš neznala a prostě si o nich vytvořila nějaký obrázek na základě toho, co viděla nebo slyšela. Celé mi to přišlo takové depresivní, doufala jsem, že autorka bude psát s lehkostí a nadhledem.

AlčaH
22. února

Krátká, ale intenzivní knížka... Miniatura, která čtenáři dovolí jen tak lehounce nahlédnout za bohnické zdi a setkat se s tamními pacientkami - a pak ho zase rychle vyprovodí... Nejde do hloubky, ale pro mě to tak bylo v absolutním pořádku - užívala jsem si každou stránku. Kniha je napsána úsporným stylem, přesto pro mě řekla vše, co bylo v tu chvíli třeba. O duševních nemocech a především o lidech, kteří s nimi žijí, vypráví bez zbytečného patosu, úderně, břitce a velmi originálně. Celý koncept díla na mě velmi zapůsobil. Ocenit bych chtěla také skvělé ilustrace, které doplňují každou kapitolu.

Na závěr mého hodnocení bych chtěla zmínit krátkou historku, která se objevila v doslovu Terezy Slané: "Jdu pěšky až k mostu. Pokud se na mě cestou usměje alespoň jeden člověk, neskočím," napsal muž, který v 70. letech spáchal sebvraždu skokem z mostu Golden Gate.

1