Děti, které přežily Mengeleho

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Evě Mozes bylo deset let, když byla se svou rodinou poslána do Osvětimi. Zatímco její rodiče a dvě starší sestry byli posláni do plynových komor, Evu a její dvojče Miriam si vybral coby pokusné objekty muž, který byl znám jako Anděl smrti – Dr. Josef Mengele. Dívky byly podrobeny sadistickým medicínským experimentům a musely každodenně bojovat o svůj život. V tomto neuvěřitelném příběhu, který sepsala samotná oběť děsivých událostí, jsou čtenáři svědky dětské odolnosti proti mimořádnému zlu. Eva byla například vystavena infekci, u níž Mengele věřil, že bude smrtelná, a bude pak moci provést pitvu i na Miriam, která měla sloužit jako „srovnávací vzorek“. Přežila – a dodnes neví, jaké onemocnění to bylo. Po osvobození tábora sestry založily skupinu, která podporovala bývalé oběti Mengeleho experimentů....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/24_/245839/deti-ktere-prezily-mengeleho-245839.jpg 4.5333
Orig. název:

Surviving the Angel of Death (2009)

Žánr:
Literatura světová, Literatura faktu
Vydáno:, Grada
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (101)

Kniha Děti, které přežily Mengeleho

Přidat komentář
Rihatama
23. dubna

Anděl smrti, pokusy na lidech, mučení, plynové komory, hromadné vraždy. Co vše se může zrodit z pouhého pocitu nadřazenosti některých jedinců lidské rasy. Jsou schopni ji vyhubit, zničit a žít za cenu teroru, zloby a nenávisti. Ano, plynové komory už neexistují. Zato s popírači jejich existence se roztrhl pytel. Zdravý rozum by nám měl stačit k pochopení. Důležité je nezapomenout. A proto čtěme. Protože ti, co zažili a přežili, už vymírají. Nechávají však za sebou své vzpomínky. Díky za ně. Dvojčata Eva a Miriam Mozesovy, Miklós Nyiszli a další. Nehodnotím literární kvalitu díla. Přečetla jsem si cenné a smutné svědectví takřka nekonečného utrpení. V tom je hodnota této knihy. Nenechme naši minulost přepsat a umožnit druhým, aby se vrátila. A ano. "Nikdy a v žádném případě se nevzdávejte."

Pasadenka
21. dubna

Je to takové malé poohlédnutí se za válkou a jejími obětmi. Takové malé polidštění toho všeho. S nánosem času politické dějiny dokážou objektivně zhodnotit co se za války dělo. To však nedokáže vykreslit to, jak ty hrozivé události prožívali obyčejní lidé, kteří byli uvrženi do něčeho zcela mimo představy humanity. Sama autorka v závěru uvádí, že její snahou bylo knížku napsat tak, aby byla srozumitelná a uchopitelná pro děti – co si myslím – se docela povedlo. A s tím se pak pojí i následný problém. Pro dospělejší publikum je knížka příliš jednoduchá. Taky se přiznám, že mě příběh přišel plochý. Na konci však, tam mě ovanul pocit sounáležitosti. Protože je jedno, kam patříme, snažíme se jenom přežít dobrý život.

verka5083
18. dubna

Je to úžasná a neuvěřitelná kniha. Tuhle knihu by si měly přečíst děti na ZŠ. Aby viděly, že by si měly vážit toho, co mají. Je hodně obdivuhodné, co vše nedokázaly malé holčičky. a jak hodně pomáhá sesterská láska.

Ondra_P
14. dubna

Moje třetí kniha popisující hrůzy, které se odehrávaly v Osvětimi. Je až neuvěřitelné co dokázaly malé sestry zvládnout.

Ticiana
28. března

Knihu jsem precetla za par hodin. Styl vypraveni je jednoduchy a hodne srozumitelny. Ocenuju fotografickou prilohu. Pribeh, ktery dodava nadeji.

SakuraLuci
25. března

Velice srozumitelně napsaná kniha, žádné dlouhé pasáže, vše rychle navazuje a knihu tak máte přečtenou za jeden den. Téma holokaustu je ale o zamyšlení a následném vstřebání pocitů.

Zuzmenda
11. března

O holocaustu jsem toho precetla spoustu,ale tahle kniha ke dostala a vzpamatovavala jsem se z ni pekne dlouho. 5 hvezd z 5!

Denisa.knizky
03. března

Na tema holocaust uz jsem precetla spoustu knih, pribehu, zpovedi apod. Dalsi mi do ruky prisla tato knizka, ac na jednu stranu tak utla, na druhou stranu plna informaci. Samozrejme neni tak detailni jako jine delsi knihy na toto tema, presto me prekvapila tim, ze s nekterymi informacemi jsem se jeste nesetkala. Take jsem rada, ze autorka popsala svuj zivot i po skonceni valky a vlastne az do sveho stari. Doporucuji jako rozsireni obzoru na toto tema, nebo naopak jako kratky uvod do teto problematiky. Tyto i dalsi pribehy opravdovych lidi a zverstev na nich spachanych by namely zustat zapomenuty, proto, ac se nejedna vzdy o prijemne cteni, je potreba tyto pribehy cist a sirit dal, neuhlazene, neupravene, neobrusovat casem fakta, nezlehcovat, ani nevynechavat, naopak zduraznit zlociny spachane lidmi na lidech do vsech detailu, jen hruza muze vyvolat v lidech hruzu tak, aby nemeli chut ji opakovat. Sirme myslenky miru dal, i diky sirenim takovychto knih.