saman001 komentáře u knih

Vždycky, když čtu Kotletu, vzpomenu si na Belmonďáka a památnou větu z filmu Muž z Acapulca: "Je tam krev, sex a násilí, to se bude líbit." Ve spojení s Kotletovými fórky se nejen líbí, ale řežu se smíchy. Fakt by mě zajímalo, kam na ty nápady chodí:-) A fakt už mě nas...štvou komentáře o tom, že je to brak. No je, ale skvělej. Když se nad tím musíte pohoršovat, tak to prostě nečtěte, a ne že to slíznete za jedno odpoledne, ukrutně se pobavíte a pak tady pokrytecky kvílíte jako fuj, co jsem to přečetl, to jsem si ale pokazil dignitas:-)))))))))

No... Autorka mne opravdu překvapila. Jako milovnice "postapo" prostě musím dát pět hvězd, i když relativně šťastný konec mi k celému příběhu úplně neseděl. Co mne nadchlo, a to nevím, jestli to byla náhoda, nebo záměr, bylo zobrazení chaosu po tom, co stát se na všechno... Pokud by se něco takového opravdu stalo, vypadalo by to, myslím, přesně takhle. Nebudu řešit stylistické ani jiné jazykové prohřešky - to by byla kapitola sama pro sebe.

Skvělá kniha, jediné, co mi osobně trochu nesedělo, byl konec - vzhledem k celému průběhu vyprávění mi všechny zvraty přišly násilné, nepřesvědčivé a uspěchané. I přes úplnou tečku, která je opravdu působivá, na poslední stránky jsem fakt jenom zírala a vydýchávala to. Ale rozhodně doporučuji!

Pekelná kniha. Nevím, proč se spousta lidí rozčiluje nad zdrobnělinami a vyjadřováním chlapců vzhledem k věku - v krizi se i mnohem starší děti bezděčně vracejí do svého mladšího "já" pod ochranu rodičů. Bylo to dost přesvědčivé. Jediné, co můžu vytknout, je nepravděpodobnost závěru - lahvička od analgetik a nikdo po tom nejde? Naopak si dokážu dobře představit lidi kolem, které se chovají jako tupé stádo, a o dlouhých prstech státních orgánů už bylo taky dost řečeno... Člověku nezbývá než doufat, že na některé *** se opravdu někde vaří voda, když už na ně nedosáhne světská spravedlnost.

Dlouho jsem si do deníčku nedala E (jakože EXCLUSIVE). Tahle kniha si ho rozhodně zaslouží, jsem ráda, že jsem si ji nechala na dovolenou, protože jsem četla a četla a četla...

Kniha mě dostala ještě dřív, než jsem ji četla. Naprosto mě unesl film "Zajatec japonských ostrovů" z roku 1980. Přiznám se, že to hodně souviselo s mým tehdejším bojovým sportem a posedlostí Japonskem... Až mnohem později jsem se dostala k původnímu seriálu a knize, kterou jsem přečetla několikrát. Skvělé, čtivé, akce, politika, romantika, exotika - je to jeden z příběhů, které nestárnou. A myslím, že z celé Asijské ságy nejlepší, i když i pokračování - hodně, hodně volné - rozhodně stojí za přečtení.

Jedna z knížek, které jsem několikrát odkládala a prostě nedočetla. Nějak jsem si moc dobře dokázala představit, že bych tam byla. Události kolem Černobylu si pamatuju moc dobře, hlavně ten černý humor a jak jsme vůbec nic nevěděli, jen to, že je asi prů*** jako hrom, když některým našim těhotným známým někteří zřejmě méně uvědomělí soudruzi doktoři začali nabízet potraty. Postupem času se informace sice objevily, člověk se otřásl, politoval, ale o lidech nepřemýšlel. No a tahle knížka - v noci se mi zdálo o tom, jak musím střílet opuštěné psy. Nedokážu pochopit, kde se v lidech bere síla přežít v situaci, kdy je úplně, ale úplně všichni nejdřív vodí za nos a potom s lehkým svědomím hodí přes palubu. Když jsem definitivně skončila se čtením, měla jsem neodbytný pocit, že půjdu zakoupit láhev vodky, abych na to nemusela myslet. Myslím, že pět hvězdiček je dost málo.

Silné téma, otřesné příběhy, dala bych pět hvězd za odvahu, ale zpracování příběhu je dost chaotické, nadsazené a nedotažené k nějakému smysluplnému konci. Paní spisovatelka umí mnohem líp. Na druhé straně je těžké psát o takových věcech a úplně nesklouznout do snahy šokovat nebo ždímat slzy soucitu jako v americkém rodinném filmu, takže rozhodně doporučuji přečíst, aby si lidi uvědomili, jak moc se můžou zvrhnout dobré úmysly vládnoucích stran, jedno kterých.

Nechápu, jak se něco takového může dít v poválečné Evropě. Už vůbec nepochopím, jak se to může dít v podstatě ještě nedávno. To, že je kniha napsaná, jak je napsaná je jedna věc - myslím, že je potřeba ocenit odvahu autorky, že se vůbec rozhodla mluvit. A středověk, který očividně v Irsku zdaleka neskončil, mě utvrzuje v tom, že nejen lidská lhostejnost, ale hlavně náboženský fanatismus a pokrytectví jsou nebezpečné v jakékoli víře či vyznání.

Drsné a dobré. V polovině knihy to chvíli vypadalo, že se to rozplizne do romanticky bolestného želé, ale zůstalo to přiměřené hrdinčiným necelým sedmnácti letům. Konec velmi přesvědčivý a kdo něco podobného kolem sebe viděl, tak ví, že i pravdivý. A taky jsem zamáčkla slzu (ať nedělám machra). Přečetla jsem si tentokrát i komentáře, a i když mě napoprvé dost naštvaly kecy typu "nesympatická hrdinka", "hrozné chování" a podobně, došlo mi, že komentátorky vlastně mají obrovské štěstí, protože neví, o čem mluví a mohou si v klidu představovat, jak by ony trpěly pokorně a ušlechtile. Ať vám to, holky, vydrží.

Četla jsem proto, že za a) NY jsem navštívila letos v létě a moc se mi tam líbilo, b) Oslovila mne recenze a za c) Z hiphopu mi slézají nehty a tudíž jsem očekávala úplně neznámý svět.
Rozhodně jsem se nezklamala. a) Děj si na nehrál na americký thriller, přirozený příběh, hezky vyprávěno. b) Krásně se ukázalo, jak jsme všichni stejně pitomí, když něčemu fandíme (rock, kříže a batikovaný hadry 30 let zpět:-) a za c) Pochopila jsem podivné chování v podivných situacích ve filmu i na ulici. A bonus za d) I v krajině neznámé jsem narazila na známé:-))) Doporučuji.

Je to děsná blbost, ale to víte - během dospívání jsem to přečetla alespoň dvacetkrát. A na to se nezapomíná:-) A seriál jak jsme si jako děcka ohromně užívali, a těch Šariků, co bylo za plotama... Prostě pokud si chcete udělat radost a zavzpomínat. Válečným nadšencům ale rozhodně nedoporučuji.

Až na ten konec naprostá pecka. Rozhodně se letos někam podívám (a asi se u toho budu bát;-)

Někdo by měl vysvětlit autorce rozdíl mezi klekánicí a polednicí.... A kniha nic moc.

Logiku nehledej - ale jinak je to nechutně uvěřitelné. Docela si dokážu představit dobytky lidi, co žerou lidi pěstované jako dobytek... Musím se přiznat, že při popisu jatek jsem se cítila špatně, že kupuju maso v obchoďáku, protože znám spoustu dobytka, který je mnohem chytřejší než spousta lidí. A celkem jsem rozuměla hlavnímu hrdinovi. Ale vegetariánka se ze mě nestala, takže mě karma určitě časem vytrestá.

Odebírám hvězdičku za konec. Zbytečně pokažené dobré vyprávění (o smutných věcech) vyskakujícím mrtvým padouchem jak v "Pátku třináctého". Jinak přesně podle mého gusta, čte se úplně samo:-)

Kniha, která mi vzala dech... Zatím nejlepší, co jsem od autora četla.

Respekt! Tohle bych od autora nečekala, a klobouk dolů, naposled jsem se takhle pobavila u Zeměplochy. Doufám, že další díl bude stejně vtipný.

To jako fakt???

Dávám o hvězdy míň, protože ve slibném děsivém příběhu toho hodně přebývalo a hodně chybělo. Hodně mi vadila zbytečná rozvleklost nekonečného vrtání se v citech a necitech skoro všech postav, hlavně proto, že pořád dokola, zbytečná krutost, která se rozepisovala tak vydatně, až vyzněla lacině a do ztracena, zbytečné polovičaté náznaky, protože buď něco naznačím a pak do toho nevrtám, nebo nenaznačuju a řeknu to a naprosto jsem nepochopila, co ten konec. Přitom je to škoda, protože tím utrpěl dobrý nápad, spousta skvělých postav a šance na originální český horror. Musím zkusit i jiné autorčiny věci.