RyxiraAmyGinger komentáře u knih

SPOILER Je to někde na pomezí mezi dvěma a třemi hvězdičkami. Upřímně řečeno mi Taťána a Alexandr většinu knihy pěkně lezli na nervy, takové dva tragédy ochotné trpět až do smrti aby člověk pohledal. Chápu Taťániny ohledy k Dáše, ale chování těch dvou mi v mnoha ohledech přišlo hodně přes čáru. A jejich líbánky? Bez sáhodlouhých popisů nejrůznějších poloh a hvězdných orgasmů bych se klidně obešla (milovat se desetkrát za den? Sorry jako...). Posledních třicet stránek bylo až překvapivě dobrých, bohužel Alexandr zásah NKVD nějakým zázrakem přežil (možná by stálo za to přečíst si druhý díl jen pro pobavení nad tím, jakým neuvěřitelným způsobem se mu to podařilo) a tak nebude ubohý čtenář ušetřen další série zamilovaných vzdechů Ach Taťáno! Ach Alexandře! (a dalších všepohlcujících orgasmů). Ach jo... Ostatní postavy jsou naprosto nevýrazné (snad kromě Dimitrije, který je tam ale zase opět a jenom proto, aby mohli Taťána a Alexandr překonávat na křídlech své "lásky" další nesnáze) a jako svědectví o poměrech v Sovětském svazu mnohem lépe poslouží jiná, povolanější literatura. Jazyková úroveň naprosto průměrná, spíš slabší. Na Měděného jezdce jsem se těšila, ale byla jsem krutě zklamána a vysoké hodnocení tady na Databázi naprosto nechápu.

8 25.07.2017

Jedním slovem strhující. Rozhodně se podívám na film.

3 20.07.2017

Moje druhá a poslední kniha od Larse Keplera. Chvíli mi trvá, než se přizpůsobím stylu psaní, který mi připadá poněkud roztříštěný a zkratkovitý. V knize bylo příliš málo podezřelých a kdyby nebylo Flory, Joona by ostrouhal. Upřímně řečeno nechápu, proč jsou knihy od autora/autorů ve svém žánru tak populární.

2 19.07.2017

Knihy o Harrym Potterovi jsou neoddělitelnou součástí mého dětství a nedávno jsem se rozhodla, inspirována booktuberkou Marillee, že si je přečtu znova. Nemyslím si, že to byl úplně šťastný krok. Teď, ve dvaceti letech, pro mě příběh ztratil podstatnou část svého kouzla, určité momenty mi připadaly předvídatelné (a nic to nemá společného s tím, že jsem každou knihu četla aspoň čtyřikrát) a celkově to všechno bylo příliš "vyumělkované". Chápu, že příběh je určen dětem, pro dospělé - nebo aspoň pro mě - už ale nefunguje tak skvěle jako dřív. Knihy jsou určitě čtivé a nedělalo mi větší problém číst je v podstatě v kuse, přesto ale se mi ke konci příběh zdál poněkud podbízivý. Když bych mohla poradit svému minulému já, řekla bych mu, ať Harryho Pottera už nechá spát a uchová si na něj vzpomínku opředenou skutečnou magií.

Kdyby mi bylo tak dvanáct, určitě bych byla unesená... Pro dvacetileté čtenáře kniha už ale určitě takové kouzlo nemá (aspoň podle mého názoru), ale jako příběh pro děti funguje perfektně. Upřímně řečeno jsem dočítala především proto, že Isabel Allende je moje velmi oblíbená autorka... další díly už s největší pravděpodobností číst nebudu.

23.06.2017

Po dlouhé době kniha, která mě dokázala skutečně zaujmout. Styl vyprávění mi místy připomínal Márqueze, kterého mám moc ráda, stejně jako autora této knihy. Bohatý, hravý jazyk a neobyčejné pochopení pro lidské pokolení. Trilogii chci rozhodně dočíst.

8 17.06.2017

Moje druhá kniha od Mo Hayder, ale rozhodně ne poslední! Třebaže jsem od počátku tušila, že věci nebudou tak, jak se jeví (ještě dřív, než to vyslovila sama Penny), nezabránilo mi to v tom, abych hltala každou stránku.

1 27.04.2017

Ten název! :)

24.04.2017

Tak tohle dílo mě minulo. "Jedinečné umění zkratky", jak se o autorově díle píše na zadní vnitřní straně desek, mi absolutně nic neříká. Můj názor je takový, že pokud si autor troufne své příběhy nedokončovat a popisovat de facto naprosto běžné životní situace, měl by tak činit pomocí bohatého a neotřelého jazyka, který by absenci děje vyvážil. V tomto případě tomu tak nebylo.

1 23.04.2017

Miluji Isabel Allende, každá její kniha je pro mě dokonalá.

1 21.04.2017

Kniha se mi líbila (Jane Austenová je mojí oblíbenou autorkou), ale konec vzal dle mého názoru až příliš rychlý spád.

16.04.2017

Některé části se mi líbily (co se formy zpracování týče), jiné byly slabší. Například množství informací "pod čarou" mi přišlo zbytečné. Kniha nabízí množství hypotéz, některé jsou přitažené za vlasy, jiné mají něco do sebe, ale těžko říci, co se s Djatlovou výpravou doopravdy stalo. Pro mě osobně byly nejmrazivější součástí knihy deníky, které si studenti vedli. Psali je jenom několik hodin před smrtí....

6 01.04.2017

Velmi působivý román, ač se modernímu čtenáři jeho námět může zdát neatraktivní, opak je pravdou. Jakkoli si hlavního hrdinu čtenář pravděpodobně příliš neoblíbí, svým způsobem ho nemůže neobdivovat.

2 16.03.2017

Možná se podívám na seriál Narcos.

13.03.2017

Od knih Jo Nesba se obvykle nemohu odtrhnout a tato nebyla výjimkou, přesto jsou Švábi zatím nejslabším příběhem Harryho Holea, se kterým jsem měla tu čest se seznámit.

10.03.2017

Můj pokus o opětovný návrat k fantasy žánru se povedl. Třináct dílů (nebo kolik) je obrovské množství, ale věřím, že to zvládnu :).

08.03.2017

No, kdybych nejdřív neviděla film, asi bych se v tom trošku ztrácela. Takhle jsem se ale mohla míň soustředit na děj a víc na jednotlivé pasáže, což bylo určitě ku prospěchu věci.

1 22.02.2017

Nevím, kdo Poselství růží přirovnal k Ptákům v trní - přirovnání je to značně nadsazené, neboť Maggie, Ralphovi a Droghedě se Mary, Percy a Sommerset určitě nevyrovná. I tak jsem ale v této knize objevila rodinnou ságu, která mě bavila a rozhodně ji hodlám přečíst až do (trpkého) konce.

3 20.02.2017

Vím, že její povaha je možná součástí rodinné kletby, i tak mě ale nerozhodnost a přelétavost Cathy neuvěřitelně štvala. A věta "milovala jsem Barta celých patnáct let, jen jsem si to neuvědomovala"?! To byl docela úlet. Každopádně sérii hodlám dočíst, jinak mě totiž velmi baví.

3 11.02.2017

Nevím, nevím, mně to celé připadalo takové moc šedé a šedavé, děj se podle mě pořádně rozproudil až na posledních stránkách... Přiznávám ale, že valnou část knihy jsem nebyla moc soustředěná, takže možná dám autorovi ještě jednu šanci.

1 03.02.2017