Oko světa
Není příliš mnoho fantasy cyklů, které se staly legendami. Jordanovo Kolo času mezi ně rozhodně patří. Kolo času opravdu je velký fantasy epos. Velký v tom nejlepším slova smyslu. To, že má něco víc dílů, neznamená, že to je špatné. Vždy jde o autora a jeho schopnosti. Robert Jordan je toho dokladem a jeho sága bude už navždy patřit k tomu nejlepšímu z klasické fantasy… Kolo času se otáčí a věky přicházejí a odcházejí, zanechávajíce za sebou vzpomínky, jež se mění v pověsti. Pověsti blednou v mýty a dokonce i mýty jsou dávno zapomenuty, když se věk, jež se zrodil, vrátí. Ve třetím věku, věku proroctví, jsou svět a čas v rovnováze. Co bude i co je by mohlo padnout do rukou Stínu.... celý text
Originální název: The Eye of the World, 1990
více info...
Komentáře knihy Oko světa
Přidat komentář
„Kolo tká, jak si kolo přeje“
U této audioknihy jsem měla obrovský strach z její délky, protože 41 hodin je opravdu děsivý čas, ale těch skoro 800 stran se někde projevit muselo. Moc tomu nepomohl ani interpret, který knihu načetl poměrně pomalým tempem, ale na druhou stranu, co se týče toho, jak je kniha načtena, tak kromě rychlosti přednesu nemohu nic vytknout.
Jsem docela ráda, že jsem si zvolila tento formát, protože jinak bych se u příběhu asi dost trápila, minimálně ze začátku. Chápu, že se jedná o začátek velmi rozsáhlé série, která se odehrává ve smyšleném světě, takže je potřeba čtenáře uvést do světa a postupně ho informovat o jeho náležitostech. Díky tomu byla, ale první cca třetina knihy velmi únavná.
Svět je opravdu skvěle propracovaný, komplexní a je v něm mnoho zajímavých prvků, ale díky tomu také trvá poměrně dlouho, než se děj trošku pohne. Jakmile se ale celý příběh trošku rozhýbe, tak už jen nezbývá než obdivovat celý koncept příběhu i svět samotný. I dál v příběhu se objevují pomalejší místa, kde je potřeba něco dovysvětlit, ale jako celek vše funguje.
Nechybí momenty plné překvapení a nepředvídatelných zvratů, ale autor umí i pobavit. Jednotlivé postavy jsou dobře zpracované a bylo opravdu snadné si je oblíbit. I když některé mi nepřirostly k srdci tolik jako jiné. Líbilo se mi, že nedostávaly nic úplně zadarmo a určitý vývoj, kterým procházely.
Jsem docela zvědavá na další díl a na to, jak autor celkově naváže na události v příběhu. Série je poměrně dlouhá, a to ať už se jedná o počet knih, nebo celkově stran. Takže bude překvapení, zda si jednotlivé díly udrží svou kvalitu, nebo se objeví pár vycpávkových příběhů.
Já vlastně ani nevím. Přečetl jsem to, místy mě to bavilo, místy jsem chtěl číst dál. Určitě tam jsou silné pasáže, které ale často vyšumí nebo nevedou nikam. Celkové nižší hodnocení dávám za závěr, který mi nepřišel po té celé délce uspokojivý. Deus ex machina je v průběhu celé knihy docela častým jevem, ale postavit na tom celý závěr mi přišlo dost smutné. Zároveň mi přišlo, že si autor moc nevěděl rady s některými postavami. Že pro ně možná měl nějaký záměr, který ale jaksi vyprchal. Určitě chci zkusit další díl, jestli se to někam posune.
Kniha mi přišla vemi nudná. Některé pasáže byly rozvleklé a až nepotřebně popisné vzhledem k tomu, že se v nich nic moc nedělo. Hlavní zápletka byla až příliš jednoduchá - boj dobra proti zlu. Nemastné, neslané, nezajímavé.
A šli, a šli, a šli . . .
Honosné hodnocení „úžasné epické ságy“, asi podle silně nadměrného počtu stran. Já to vidím úplně opačně. V podstatě tuctový příběh hlavních hrdinů o tom jak utíkali, šli, porvali se, utíkali, šli, najedli se a tal dále. V objemné knize jsem nenašel žádnou originalitu. Někdy méně znamená více. Nevím koho baví dlouhé popisy banálních scén či dějů. Vzpomněl jsem si u této knihy na dávný slovenský TV seriál Vivat Beňovský – část na Sibiři. Tam také Dočolomanský a spol. stále šli, šli a šli a občas něco řešili, prostě nuda. A ty nelogické zvraty – např divocí trolové schopní někdy pobít kohokoliv, neumí dopadnout tři kluky z vesnice. Div divoucí. Velmi přeobsáhlá epická sága u mne končí prvním dílem.
Oko světa je úžasné komplexní fantasy, které mě opravdu nadchlo. Ke knize jsem se dostal díky seriálu Kolo času, což mě zpětně moc těší – knižní verze totiž nabízí mnohem hlubší a propracovanější zážitek. Postavy jsou v knize lépe vykresleny než v seriálu a jejich vztahy dávají větší smysl, což dodává příběhu na autentičnosti.
Kniha má skvělou atmosféru, která čtenáře vtáhne, a propracovaný svět s bohatou historií a kulturou. Je to dílo, které ocení každý fanoušek epické fantasy. Pokud vás baví výpravné příběhy plné detailů a silných postav, Oko světa je rozhodně povinností.
Do tejto knihy som šiel s obavou, že sa mi nebude páčiť. Často som narážal na názory, že prvé dve knihy tejto 14-dielnej série nie sú práve najvydarenejšie, že treba zatnúť zuby a vydržať do tretieho dielu, kde sa to konečne rozbehne. O to väčšie bolo moje prekvapenie, keď som zistil, že to vôbec nebolo zlé. Ide o klasické high fantasy s bohatým, premysleným svetom, ktorý jasne čerpá inšpiráciu z Tolkienovej tvorby. Tento svet má za sebou temnú minulosť, o ktorej sa čitateľ postupne dozvedá prostredníctvom krátkych útržkov. Muži stratili schopnosť používať mágiu a tá je odvtedy výsadou žien - Aes Sedai. Magický systém autor zatiaľ príliš nerozoberá – uvidíme, ako sa mu venovať ďalej. Postavy sú viac či menej sympatické, no pôsobia pomerne archetypálne, čo je pre fantasy z 90. rokov celkom typické. Samozrejme, nie všetko v tejto knihe funguje ideálne a viem si predstaviť, že niektorí čitatelia s ňou spokojní nebudú. Knihe strhávam jednu hviezdu najmä za zbytočnú rozvláčnosť a opakovanie. Autor má tendenciu opisovať úplne všetko. Miestami je to až príliš detailné, najmä pokiaľ ide o prírodu, oblečenie či iné maličkosti, ktoré pre príbeh nemajú veľký význam. Privítal by som aj viac humoru. Všetci v príbehu mi prišli až príliš vážni a občas by nezaškodilo trochu odľahčenia. Napriek tomu som veľmi zvedavý, čo prinesú ďalšie diely. Za mňa rozhodne odporúčam.
(SPOILER)
Nehněvejte se, ovšem tohle tedy opravdu ne. Zvládl jsem cca 0,33 knihy a jsem vyčerpán. Pouhé 2% celé ságy..
Nemám sílu zjišťovat, zda se autor později alespoň trochu přiučil řemeslu. Přečtený fragment mi naprosto stačil k tomu, abych tuhle ságu dal ne k ledu, ale rovnou ke zkapalněnému dusíku, a dále se její existencí nezaobíral.
Mnou přečtená část byla plná drásajích hlohových trnů, také mrazu, zalézajícího za nehty a medových koláčku panímámy užnevímkteré a podobné naprosto nedůležité a zbytečné vaty.
Hlavní dějové prvky jako by vypadly z velké knihy fantastických klišé. (otec, vzorný farmář, má tajně schovaný meč a nechce ho za žádnou cenu nosit při sobě, ovšem, když už ted hrozí ta světová katastrofa, tak se z našeho zemědělce najednou stává hotový d'Artagnan.. ooooh... to jsme ještě neviděli, snad ho nepronásleduje nějaké temné tajemství z minulosti.. zatajme dech, utrpí zranění od zlovolného Troloka [čti LoLoka] (nesmí chybět rohy s vlčím čumákem a téměř lidským pohledem) a upadá do horečného stavu.. blouzní... ne, neblouzní, vyjevuje nám své temné tajemství... a tak dále, a tak dále tahle břečka bude pokračovat až do zajisté slavného konce plného kvetoucích stromů a ptačího zpěvu)
Možná to bylo v devadesátkách děsně cool, nicméně jsme o tři desetiletí dále a podobných braků již bylo sepsáno tolik, že by už i sám Aššurbanipal odmítnul zařadit další do svých sbírek.
O kvalitě díla nechť vypoví NÁHODNĚ vybraný odstavec:
"Randa (sic) nejistě upíral oči do tmy, až ho pálily, a uši měl nastražené jako ještě nikdy v životě. Zastavil se při sebemenším škrábnutí větve o větev, při každém zašustění borového jehličí nastražil uši [pravděpodobně jako ještě nikdy v životě] a skoro se ani neodvažoval dýchat ze strachu, že mu unikl nějaký varovný zvuk i ze strachu, že mu neunikl [smysl této věty mi unikl]. Teprve, když zjistil, že to byl jenom vítr, pokračoval v cestě. [co byl jenom vítr si můžeme pouze domýšlet..] "
Pokud Vás tato citace zaujala, bravo, knihu si kupte. Já jsem rád, že ušetřím metr místa v knihovně pro hodnotnější literaturu.
8/10. Posloucháno jako audiokniha. Vlastně hodně staromilská fantasy trochu lizlá legendou o vyvoleném. Pokud máte rádi čtenou verzi Pána prstenů, tady rozhodně neprohloupíte. Je to přímočarý úvod do zajímavého fantasy světa, který je svebytný a zcela funkční. I když díky svým archetypům a zažitým klišé žánru je to hodně předvídatelný příběh.
Špinavá fantasy. Ano, při čtení téhle knihy se ušpiníte, anebo alespoň já jsem se tak cítil. A i když jsem četl v teple a suchu, stejně se na mě lepila promoklá košile, ruce jsem měl špinavé od bláta, ve kterém jsem ležel, abych se skryl před trolloky a mizelci. Cítil jsem škrábance od trnů keřů, ve kterých jsem hledal úkrtyt. A kručení v břiše a nevyspalost. I když ta mohla být skutečná, protože jsem knížku nechtěl moc odkládat.
Tam, kde by si jiní pomohli větou typu "Po týdnu trmácení starou a neudržovanou cestou stanuli hrdinové před branou města XY", tak tam vás pan Jordan tou cestou provede a v tom bahně vás pěkně vymáčí. Nevím, ale nevzpomínám si na žádnou fantasy, která by byla takto sugestivní.
Pokud vás zajímá jen příběh, může se vám to zdát zdlouhavé. Ale já si tu špínu za nehty docela užil.
Klasický epic fantasy príbeh o ceste hrdinov s pridanou hodnotou. Veľmi opisný. Počúval som audio-knihu a musím povedať, že miestami bola nudná.
Za pozitívum považujem, keďže som to chcel čím skôr dokončiť a posunúť sa ďalej, to že som upratoval celý byt - a to myslím úplne celý. Lenže celá má 40 hodín... Tak som ešte vypratal a vymaľoval pivnicu, osadil tam regály a reorganizoval všetok dostupný odkladací priestor. Potom som upratal auto a umyl ho a stále mi zostávala polovica.
Nemôžem nič iné, ako odporúčať. Po dopočúvaní mám výborný pocit, nie len z toho, že to už skončilo. V sérii budem po dlhej prestávke určite pokračovať.
Ač jsem milovníkem dlouhých popisů, tohle bylo opravdu příliš :-)
Hodně rozvláčného popisu na úkor očekávané dynamiky, prohloubeného popisu postav, jejich pohnutek, povah, dějového posunu...
Seriál se mi líbil, tudíž knižní sbírka nesmí chybět.
Již po prvním dílu je zřejmé, jak moc se obě formy vyprávění liší.
A já se i přes mírné zklamání těším na další pokračování.
Hm, takové... neurazí, ale slabota.
Dost toho nedává smysl, finále se objeví odnikud, hrdinové nerostou...
A troloci? Jak jsou silní? Jednou jsou o hlavu vyšší než nejvyšší chlapi a jsou strašliví atd., a hned jsou jich kolem stovky a nedokážou ani chytit tři kluky, které obklíčili. A když ti kluci jsou sami, najednou po nich nikdo pořádně nejde. Moc nechápu, kde se bere ta sláva téhle průměrnosti...
Přiznám se , že ke čtení mě přivedl seriál, který jsem viděla na Amazon prime. Miluju rozsáhlé knížky, takže počet stran a dílů pro měl byl spíš ku prospěchu věci. Teď po dvou letech mám za sebou kompletní serii a i když jsem si uprostřed dala půlroční pauzu, musím říct, že Kolo času mě dostalo. Je to úžasný svět se zajímavou filosofií. Hned v prvním díle mě dost fascinovala otázka, jak vypadá svět, kde mají hlavní slovo ženy. A autorova odpově%d není teda úplně lichotivá pro ženské pokolení, ale o to víc mě tento svět zajímal a toužila jsem ho prozkoumat podrobněji. Líbilo se mi, jak jsem během toho času, který jsem s hlavními hrdiny strávila, střídala náklonost k jednotlivým postavám. Jak se měnily moje sympatie a nic nebylo ustálené, tak jako když poznáváte některé lidi důkladněji a důkladněji. Skvěle naspané dílo a nedivím se, že se stalo legendou.
Rozhodla jsem se vyzkoušet dlouho odkládané Kolo času. Tak nějak mě tato série velmi lákala a zároveň odpuzovala díky své délce. Jedna věc je, když člověk nějakou čte postupně a čeká na vydání nového dílu. A něco jiného je, když je nějaká série komplet a víte, kolik vás toho čeká.
Nicméně jsem se pustila do první části, Oka světa. Kniha má neskutečně pomalý spád. Text se čte dobře, nicméně ten vývoj dlouho skoro žádný není. Někdy jsem měla pocit, jako bych téměř stála na místě. Postavy byly ploché a nevýrazné a v podstatě jsem o nich neměla ani nějakou detailnější představu, kromě toho, že Rand a jeho vrstevníci jsou dost nevyzrálými "dětmi". Hodně naivní, ne moc chytří. A ti ostatní čtenáři taky mnoho nenabízejí. Proto prvotní pocity nebyly nijak nadšené a kniha mě neskutečně nudila.
Bohužel musím konstatovat, že tomu chyběla jakási jiskra. Když už někdo píše knihu/sérii takovéhle délky, mělo by to být zajímavé, akční, mělo by to nabízet nějaký tahoun, který člověka vtáhne, sympatické postavy, se kterými budete cítit správné emoce, prostě cokoli víc. Jenže já s příběhem spíš bojovala. Rozhodně mi nevadí dlouhý text s postupným vývojem a mnoha detaily a popisy, ale musí mít něco, díky čemu mě bude návrat ke čtení bavit. A tady to nebylo. Za mě slabý a rozhodně mě Oko času nepřesvědčilo k pokračování.
První díl této rozsáhlé série je hlavně o putování a náznacích tajemství. Nemohu říct, že by mi spadla brada, ale zase nemůžu být tak kritický, abych tvrdil, že jsem se nudil. To vůbec. Chvílemi jsem si říkal, že by to chtělo více akce, ale stránky ubíhaly, zavedly vás do dalších pasáží příběhu tak, že stesk po akci byl zapomenut. A pak dorazíte do Morny! Tam jsem vyloženě dýchal ten horký a vlhký vzduch, zápasil se šlahouny umírajících stromů, cítil pach hnisu podobné mízy, slyšel to čvachtání drcených rostlin kopyty koní, slyšel všechny skřeky a pískoty...Závěrečný boj byl takový prapodivně snový. Ale do dalšího dílu se vrhnu, copak nám přinese.
Než jsem se pustil do této rozsáhlé série, viděl jsem již první dvě série seriálu. Začátek je se seriálem téměř identický, ale zejména konec se hodně liší. Seriál zjevně potřeboval větší gradaci s hlavním záporákem, jiný důvod pro tak velkou změnu asi nebyl. Kniha i seriál se mi pak líbily.
Při čtení knihy jsem měl občas pocit, že se Jordan velmi inspiroval Pánem prstenů. Namátkou zmíním osudem zvolené hrdiny, útěk z klidného kraje před temnými pronásledovateli, únik přes přívoz, noční útok v městském hostinci, rozdělení skupiny a putování na nejnebezpečnější místo světa, aby se hrdinové vypořádali s hlavním záporákem. I přes tyhle obdoby Pána prstenů jsem se při čtení bavil a postupem času jsem čím dál více pronikal do poznávání světa Kola času a jeho historie.
Nejvíc bych vytknul nudný střed knihy, kde zejména putování Mata a Randa do Caemlynu bylo otravné svou délkou, kde se toho nic moc nedělo. Většina hlavních postav se pak až na výjimky nijak zvlášť neprojeví – neočekávejte, že se z nich najednou stanou postavy ovládající meč a magii. Většina z nich zbraň či magii sotva nebo vůbec nepoužijí. To nás zjevně čeká teprve v dalších pokračováních.
Četla jsem novější vydání od Laser. Trpěla jsem obrovským množstvím překlepů.
Jako první jsem viděla seriál a ten se mi líbil. Na základě toho jsem chtěla znát předlohu. Seriálová Morna se mi líbí víc než ta knižní.
Tempo příběhu a množství popisu mi vyhovovalo. Jsem unavená rychlokvaškama, které jsou tak svižné a stručně, že netuším, jak vypadá hlavní hrdina.
Tady jsem dostala spoustu prostoru a času, abych se do prostředí ponořila a seznámila se s hrdiny. A to se mi na tom líbí. Akce tam je, jenom to není bum a prásk, jak je současný trend. Tu a tam jsou strašidelné prvky v míře, která je pro mě tak akorát. Jestli mizelci jsou strašidelní, tak skutečně děsiví jsou děti světla.
Asi jsem cílovka...
Příběh je o souboji dobra a zla a záchraně světa. Opakování tohoto cyklu chápu jako to, co známe z naší historie. Vznikne kultura, dospěje do svého maxima a pak se zhroutí, vznikne nová kultura atd.
Rand je typický klaďas, každá skupina má svého hňupa a tady to je Mat, holky mě nijak zvlášť nezaujaly. Třetí mladík a obr proplouvají průměrem, ale třeba jejich čas ještě přijde. Morain a Lan jsou ti záhadní, na které jsem zvědavá.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
James Oliver Rigney, Jr. také napsal(a)
| 2012 | Oko světa |
| 2019 | Kolo času 0–14 (komplet) |
| 1998 | Oko světa 1 |
| 2016 | Bouře přichází |
| 2017 | Vzpomínka na světlo |

83 %
73 %
Oko světa
Já asi nebudu úplný fanoušek tohoto díla. Líbí se mi ten námět, ale vlastně je to celkem o ničem.