Anna Elliotová

od:

Anna Elliotová

Román Anna Elliotová patří k trojici pozdních románů Jane Austenové (byl vydán posmrtně, r. 1818 pod názvem Persuasion), jejichž hrdinky jsou zpočátku odsouzené do rolí Popelky a získávají si lásku nejen svou andělskou povahou, ale i inteligencí, vtipem a morální pevností. Přeložila Eva Ruxová.

https://www.databazeknih.cz/images_books/86_/863/anna-elliotova-863.jpg 4.2567
Originální název:

Persuasion (1818)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Academia
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (75)

Přidat komentář
Chryzantema
31. srpna

Tohle je dle mého názoru neslabší kniha od Jane Austenové. Anna mi vůbec nebyla sympatická.Na nátlak své rodiny odmítla sňatek s tím koho milovala a pak toho lituje. Jde o kapitána Wentwortha. Wentworth se po sedmi letech vrátí, ale o Annu nejeví zájem. Anna už se pomalu smiřuje s tím, že se neprovdá, ale když se objeví na scéně pan Elliot, který má podporu její rodiny, klidně přizná, že za jistých okolností by se dala přemluvit, aby si ho vzala. Nakonec to se sice ukáže se, že Anna není Wentworthovi lhostejná, ani on jí, ale pro mě kniha neměla náboj. Název "Pýcha a přemlouvání" mi k tomu nesedí, protože s Pýchou a předsudkem, nejlepším dílem od Austenové, se to nedá srovnat. Lepší je jednoduše název Anna Elliotová.

Lenny33
21. srpna

Další skvělá kniha od Austen. Zařadila bych jí kvalitou hned za Pýchu a předsudek, který u mě stále vede. :)

silvara
13. srpna

Austenovou mám obvykle ráda, ale Persuasion (původní název sedí prostě líp, než česká Anna Elliotová) mě příliš neoslovilo. Tahle "moderní Popelka" měla neskutečně pomalý rozjezd, zatímco závěr přišel zcela nečekaně rychle. Bylo milé dočíst si všechny austenovské romány, ale Persuasion nebude patřit do mých nejoblíbenějších.

Evelyn2
03. srpna

Zhltnuto za jeden den. Neustale obdivuji um Jane Austen psat tak poutavym a vserikajicim stylem. Do kompletni sbirky uz mi chybi jen Rozum a Cit.

Elerrina
02. srpna

Hlavní hrdinka Anna Elliotová je ztělesněním viktoriánské představy o ideální ženě - jemná, sečtělá, neobyčejně kultivovaná, nesobecká a s dokonalým chováním, podléhající představě, že je nutné za všech okolností udržovat harmonické vztahy se svými nejbližšími. Nebezpečí, které se ovšem v takovém postoji skrývá, je v tom, že se dá snadněji ovlivnit názory druhých. A ti, i když jsou zkušenější a myslí to dobře, mohou poradit nešťastně.
Právě to se stalo Anně - poté, co před lety zrušila na radu své ochránkyně zasnoubení s milovaným mužem, setkává se s ním nyní ve společnosti znovu. Musí prožít řadu dní v jeho blízkosti a nedat přitom najevo žádné city, strpět, že se k sobě chovají jako dva cizinci a ještě navíc sledovat jeho navazování vztahů s jinými dívkami. Je to však právě Annina vytrvalá jemnost, nevtíravost a schopnost zachovat si chladnokrevnou rozvahu i během nečekané dramatické situace, které přinesou obrat v chování toho, na kom jí stále záleží za všech nejvíc. Navíc ji předchozí trpké roky dovedly k přesvědčení, že je lépe spolehnout se na vlastní úsudek, což se jí osvědčí, když se stane předmětem zájmu úskočného a protřelého příbuzného.
Poslední román, který autorka napsala, je krásným příběhem o druhé šanci a oslavou citu, který přetrvává i přes všechnu beznaděj. V porovnání s ostatními austenovskými romány se mi ale zdá být na konci trochu slabší a bez výraznějšího finále.

Charley
14. července

Musím se přiznat, že jsem byla upřímně překvapená tím, jak dobře je knížka napsaná. Zatím jsem od Austenové nic nečetla a do této knihy jsem se pustila jen díky vlastní čtenářské výzvě.
Nečekala jsem to, ale musím přiznat, že se mi to líbilo. Sice mi chvilku trvalo než jsem si zvykla na trošku jiný (starší) styl psaní, ale pak už jsem četla jedna báseň.

PandaGirl
24. května

Někdy prostě člověk musí "dozrát", aby uměl ocenit lásku a někdy je potřeba času hodně. Tohle je mírný román o lásce, která musí teprve dozrát. Hlavní hrdinka je doopravdy zdrženlivá, milá a starostlivá. Proto se člověk nemohl divit, že se s ní dalo manipulovat. Líbilo se mi, jak hlavní hrdinka dospěla. Jediné co mě tak nebralo, tak byly některé ty zdlouhavé či zbytečné scény.

Stellia
08. května

Po Pýche a predsudku moja najobľúbenejšia kniha od Austenovej...

RyxiraAmyGinger
16. dubna

Kniha se mi líbila (Jane Austenová je mojí oblíbenou autorkou), ale konec vzal dle mého názoru až příliš rychlý spád.

nikol1774
18. března

Kniha mě vůbec nebavila. Ke konci jsem už i přestala vnímat co čtu. Dočetla jsem jí jenom protože mi bylo blbé odkládat knížku, když jí nemám dočtenou.

deshalb
07. března

Pekná kniha, ale na Pýchu a predsudok nemá :)

Nedomova.em
01. března

Tato kniha se mi zezačátku moc nelíbila, ale poté jsem se do ní začetla, byla jsem poměrně spokojená. Dobře vykresluje postavy tehdejší doby, zvyky a jejich denní program, kdy očekávali návštěvy, pozvání a hodnotili krásu a majetek. Líbilo se mi, že Anna Eliotová vybočovala z tohoto marnivého života a našla si zpět cestu ke své lásce!
Co bych tak trochu vytkla? Myslím si, že některé pasáže byly až příliš popisované.

Ale v celkovém hodnocení se mi kniha líbila :)

terkavelcova
20.12.2016

Austenovou miluju ale tuhle knížku jsem nebyla schopná dočíst :( . To, že se Jane vyžívala v popisech je jasné, a mnohým knihám to naopak přidává na kvalitě, ale tohle bylo dle mého názoru hlavně o popisech všeho ostatního a hlavní postavy se tam objevovali stroze. Dávám 3 hvězdičky a to jenom protože je to Jane :(

Noita
20.12.2016

Dostala jsem se k Austenové náhodou a byla jsem překvapena a nadšena, že se nejedná o červenou knihovnu ani o ženské romány.
Anna Elliotová byla posledním dílem, které mi scházelo.
Než se vyjádřím ke knize, musím nejprve upozornit na něco, co nelze přejít mlčením:
Vydání Ottova nakladatelství má otřesný překlad. Říci, že je to překlad špatný by bylo naprosto nevystihující. Za všechno: "Lékárník promakával a promakával." Kdyby to nebylo jasné, tak prohmatával záda dítěte spadlého ze stromu.
Vydání je to taky velmi mizerné, protože tiskařských chyb je tam neurekom.
Odbyté a laciné na nejvyšší míru!
To si Austenová nezasloužila. Hodnotit obsah a styl psaní pak ani nelze, protože netuším, kolik se toho ztrácí překladem a kostrbatými formulacemi. Hluboce lituji, že jsem si nesehnala starší vydání, protože z tohoto nelze posoudit celek.
Všechna hanba padá na nakladatelství, které nezaplatilo ani překladatele, ani jazykového ani technického korektora.

roso.mak
12.11.2016

Sedávej panenko v koutě, těsně, než skončíš jako stará pana, najdou tě. Je to zajímavý odraz doby.

Pan Elliot se dle mého názoru chová naprosto racionálně, i když uznávám, že se samozřejmě stará o to, aby náhodou nepřišel o svoje peníze a postavení, ale kdo ne, že. Přesto mě přišlo zajímavé, že je mu vyčteno, že se oženil pro peníze s, proboha, dcerou obchodníka. Vsadím se, že kdyby to byla zároveň lady, tak je to naprosto v suchu.

haki34
11.11.2016

...a po zdlouhavém boji a váhání a fandění Anně ať se trošku taky rozhoupe, očekávaný a vytoužený happy end :)

....nečetla se úplně lehce , místy nudila, zejména ze začátku, ale nakonec mě vtáhla do děje a dobrodošli sme do konce...
živě vykreslené charaktery postav, (ano, kdo by takovou Mary už nepotkal, nebo neměl doma, a nechtěl občas proplesknout ať se vzpamatuje, že ???) vztahy , rozhovory, kde bažíte po troše projevených emocí a citů, a máte chuť poslat veškeré to "dobré" a zároveň pokrytecké farizejské chování někam, ale asi to tak odpovídalo dané době.....
skice krajiny, cítíte mlhu, kapající na tvář z podzimího listoví....
....ale, jak shrnuji v úvodu, není to můj šálek kakaa...65% Jane Austenová promine....

Kozel
02.09.2016

Velmi trefně je v anotaci použita narážka na Popelku, protože přesně tuhle postavu Anna Elliotová a její rodinné poměry připomínají. Ale přes veškerou milou pohádkovost, příjemnou plynulost příběhu a charaktery postav jako Mary nebo Croftovy nepatří tahle knížka mezi to nejlepší, co Jana napsala (i když zvrat v podobě vyprávění paní Smithové o Elliotovi považuju za jednu z nejlepších jejích scén). Možná je to rozsáhlostí, které se dostalo geografii na úkor humoru, možná je to mou rozporuplností k Austenové. Nechápejte mě však špatně, jestliže Austenová napsala na své poměry "průměr", pak je to stále libý počin románů rodinného života=o)

ThrisaManx
01.09.2016

Celkově se mi kniha opravdu líbila, ale srovnám - li to s ostatními knihami od Austenové (ačkoli srovnávání ze srdce nenávidím), bylo to dílo slabší. Začátek byl hodně zdlouhavý a nějakou dobu mi trvalo, než jsem se začetla. Na druhou stranu kniha poté dostala grády a pohltila mě.
Takže ty čtyři hvězdy si podle mě zaslouží.

domi88
25.08.2016

Kniha se sice jmenuje Anna Elliotová, ale mám pocit, jako by to vůbec nebylo o ní. Stojí tam, kde ji postaví, udělá co se jí řekne. Kde je má oblíbená hrdinka typu Elizabeth Bennet, Emma Woodhouse nebo Marianne Dashwood???

koczanska
10.08.2016

Jane Austenová mě asi nikdy nezklame. Je pravda, že nejlepší z jejích knížek to není, ale 100% neurazí. Troufám si říct, že stejně jako její ostatní knížky, ani tuhle jsem nečetla naposledy.

ivulka15
22.06.2016

Pýcha a předsudek to sice není ale i tak hezké. Zkrátka a dobře typická Jane Austenová.

Kikim
11.06.2016

Prostě Jane Austenová! Kniha se mi líbila, i když jsem tedy měl sem tam pocit,že se v knize ztrácím. Někdy jsem si ale musela říkat: ,,Cože?!?" Chápu,že v téhle době bylo vcelku normální se provdat za účelem zisku a postavení,ale prostě jsem z toho měla sem tam nutkání knihou mrštit o zeď (neděste se,neudělala jsem to). Anna je sice hodná,klidná a rozumná,ale je to prostě žena,co si bez pomoci ostatních nedokáže poradit. Radši dá na názor jiných než na svůj a v závěru mi přišla skoro stejná jako ostatní- ovlivněna společenskými postaveními.
Jinak ale dobře napsané,spíš jako oddychové čtení.

lábuska1
19.05.2016

Poslechla jsem si audioknihu a líbila se mi.

eva-lupen
18.04.2016

Poslechnuto jako audiokniha.
Pro mne zatím nejhorší kniha od Austenové, ale je možné, že byla zkrácená a proto mi to přišlo takové o ničem.

haWranka
14.04.2016

Z těch nejznámějších románů od Austenové je Anna Elliotová tím posledním, který jsem četla. Nevím, proč jsem si ho nechala nakonec, nějak to tak vyšlo. A byla jsem nadšená! Popis osudů a motivů hlavních i vedlejších postav mě dokonale vtáhl a já si chvílemi připadala jako mezi starými známými. Vzhledem k malému rozsahu se kniha čte naprosto sama. Těším se, až si zážitek zopakuji.

tess.for
26.01.2016

Pokud začínáte s četbou Jane Austen, doporučila bych nejdříve sáhnout po jiném titulu. Podle mě tato kniha patří spíše k těm o trochu hůře zdařilým.

baraka7
11.01.2016

Kniha se líbila, i když na Pýchu a předsudek to nemá.

MayaBu
05.01.2016

Vedle Pýchy a předsudku nebo Mansfidského panství to byla trochu změna. Asi to bylo rozvážností a věkem hlavní hrdinky, že na mě tahle kniha působila víc "uhlazeně".

kklepkaa
09.12.2015

Už jsem si myslela, že tu lepší část tvorby Austenové mám za sebou, ale jak jsem se ve svém úsudku pletla :-) Tahle kniha mě opravdu pohladila na duši i když zpočátku jsem se cítila spíš frustrovaně.

budíček
06.11.2015

Musím uznat, že se Anna Elliotová na jednu stranu hodně dobře četla, dějově byl román zajímavý a nenudil a byl to takový typický Austenovský příběh. Na druhou stranu při čtení mi malinko vadila do očí bijící chvála Anny a jejích vlastností,vyčnívala z popisu autorky nad všechny ostatní postavy a její dokonalost vůči ostatním osobám byla několikrát zdůrazněna. Ta přímočarost a jednoduchost mi trochu vadila, protože paní Austenová uměla lidské povahy popsat a lehce je zironizovat ve svých jiných románech mnohem lépe. Ale jinak jako odpočinkové čtivo pro ponuré podzimní dny mi to sedlo stoprocentně.