Rozari komentáře u knih
Další z těch knih, co nedokážu odložit a mám je přečtené za 2 večery. Krásné, vzalo mě to za srdce. Držela jsem jí palce. Aj jsem si poplakala, ale tak hezky :)
Po pěti rychle za sebou přečtených dílech jsem byla nějak přesycena, takže půjčený 6. díl jsem do ruky vzala až po asi 2 měsících s další blížící se upomínkou na vrácení knihy do knihovny. A zas mě to pohltilo, četla jsem včera do půl 1 ráno a na konci mě úplně rozhořčilo, že rozuzlení příběhu se dozvím až v dalším díle! Přesně kvůli tomu jsem kdysi přestala u 5. dílu číst Hru o trůny, když mi došlo, že to nikam nesměřuje. Ale Willovi asi dám ještě šanci, za těch 6 dílů jsem si pro něj vypěstovala nějakou slabost nebo co, takže už mám v knihovně objednaný sedmý díl :-D
Možná je zajímavé to číst s tím, že královna Alžběta nedávno zemřela, ale vlastně jsem se musela nutit, abych knihu dočetla. O brexitu to moc nebylo. Skutečně by mě zajímalo, jestli jsou Britové tak protiizraelsky naladěni a říkají to na potkání cizím lidem nebo je to jen chiméra v hlavě autora. Trošku zklamání po předchozích knihách.
Syn (necelých 9let) knihu přečetl v podstatě za den, když byl doma nemocný, dost ho bavila (má totiž skoro 500 stran). Vtipný příběh z pro děti neobvyklé doby a místa, který má spád, místy je smutný, ale nakonec vše dobře dopadne.
Našli jsme v knihoboxu na nádraží a teď čteme každý večer s naším dvouleťákem, má říkanky moc rád, líbí se mu i obrázky, hlavně ten chlapeček na houpacím koni, co vypadá jako Večerníček :-)
A hlavně to malé dítě vnímá rytmus a zvuk jednotlivých hlásek, při čtení si dávám extra pozor na výslovnost, aby všechno pěkně rozuměl a naučil se sám vyslovovat. Výborná kniha.
Syn (8 let) teď knížku četl v rámci “knižní výzvy”, kterou jim zadala paní učitelka - přečíst oblíbenou knížku rodičů nebo prarodičů. Vybral si tuhle a moc se mu líbila. Krátký příběh o holčičce z města, která prvně jede k “bílé” babičce na vesnici. Zažívá různá menší i větší dobrodružství se svým rošťáckým bratrancem Kájou. Milé čtení.
Dost jsem se nasmála, nejvíc asi při popisu, jak se šel potkat s uprchlickými učni a praktikanty do Daimleru :-D
Jinak velmi trefné, do Německa se pěkně opřel; snaží se být nestranný (a myslím, že se mu to daří), na rozdíl od jiných. Škoda, že takových (nejen) novinářů už je jako šafránu.
“Pokud člověk bude čekat, až bude připravený, bude čekat celý život.”
Dočítám v půl 2 ráno, protože posledních cca 80 stran se nedalo odložit :-D
Fakt dost dobré, má to spád, až člověku někdy přijde, že už je to moc, co dalšího je zas potká, ale všechno do sebe tak hezky zapadá; a i když je vlastně jasné, že to dopadne dobře, člověk musí číst dál a dál, aby se ten konec dozvěděl.
U popisu, jak Evanlyn trefuje prakem tualežské protivníky, jsem se od srdce zasmála.
Jen nové příjmení Willa Dohoda mi úplně nesedí, v angličtině Will Treaty nezní tak zvláštně, čeština je v tomto poněkud zrádná. Těším se na další díl!
Přijde mi, že to není moc pro děti. Jsou tam hodně technikálie, téměř žádný příběh. Jako jo, je to pěkné ilustrované a poučné, ale pro koho je to vlastně určeno? Pro menší ne, větší už to zase nezajímá. Máme ji doma, ale krčím rameny. Když to srovnám s knihou se stejným tématem Byl jednou jeden úl, tak ten to vyhraje na plné čáře.
Už jsem nadšeně okomentovala předchozí 3 díly, má smysl ještě něco psát k tomuhle?
Prostě to žeru! :-D
“Problémy, které se odloží, se často vyřeší samy.”
Jo a líbí se mi, že si na konci knihy nechali dostatečný čas na oslavu šťastného konce :-) tak to má být!
To už jsem delší čas nezažila. Jsem také lapena. Čtu každý večer dlouho do noci, ráno jsem nevyspalá, ale musím dočíst, jak to s nimi dopadne!
Dnes jsem vrátila do knihovny tento díl a hned jsem si půjčila další tři, to kdybych náhodou četla hodně rychle :-)
Moc mě to baví. Čest, odvaha, vytrvalost, přátelství. Moc pěkné, opravdu.
Já to prostě čtu jedním dechem. Původně půjčeno pro syna, ale začetla jsem se hlavně já :-D
Tentokrát otevřený konec, naštěstí mám hned po ruce další díl :))
Četli jsme synům na přeskáčku s manželem, takže mi některé pasáže chybí v kontextu, ale celkově mi to nevadilo; trochu je to přehnané, ale vlastně docela psina :-)
Jako dobré, ale už to na mě byla trochu moc velká fantasmagorie (nejsem tedy také cílová skupina, že) :)
Čekám se syny na audioknihu v knihovně a doufám, že přednes Davida Novotného to pozvedne.
I tak doporučuji!
Našla jsem dnes tuhle útlou knížečku u rodičů v knihovně, nebudu hodnotit kvalitu, protože se mi k autorovi váže osobní vzpomínka.
Dne 25.8.2001 jsem jako studentka jela vlakem z Tábora do Prahy, přišel pan průvodčí a začal se se mnou bavit. Když zjistil, že studuji angličtinu, začal se různě vyptávat na to či ono, že sám se začal učit, a za odměnu jsem na konci cesty dostala knížku básní i s věnováním (a k tomu i Eizeret).
Pane Maruno, pokud někdy náhodou toto budete číst, tak vás zdraví Zlata ze Zlína :-)
Půjčila jsem pro syny, ale dnes během večera jsem přečetla sama. A při čtení jsem vzpomínala na svou vlastní babičku, na všechny prázdniny u ní a zážitky s ní, až mě to celé nějak rozesmutnilo. Ale tak nějak hezky...
Půjčili jsme si audioknihu na cestu do Chorvatska, staršímu synovi (8,5let) se to líbilo, mladšímu (necelých sedm) ne. Čtení v podání Matouše Rumla hodnotím kladně, ale jak to gradovalo a bylo to napínavé, tak se při tom špatně řídilo, aspoň mně a zvlášť v noci :)))
Nakonec cca poslední třetinu příběhu jsem si pak přečetla papírově, za mě dobrý, užila jsem si to, ale teda nevím nevím, jestli i ten osmileťák by to dal. A ten konec mě dojal…
Doporučuji pro děti kolem 10 let.
Kniha popisuje, jak to vypadá a funguje v úlu. I příběh má celkem hlavu a patu, starší včela provází čerstvě narozené včely úlem, ukazuje jim, jak se co kde dělá a zaučuje je. Milé čtení, doporučuji pro mladší děti.
Tuhle knihu jsem v průběhu dospívání četla snad dvacetkrát. A považuji ji za něco, co mě hodně motivovalo něco dělat, učit se, pokračovat ve studiu na VŠ a celkově něčeho dosáhnout.
Byla to obdivuhodná žena, která již od dětství tvrdě pracovala na tom, aby dosáhla svého snu. Dodnes mě nepřestává fascinovat její houževnatost, cílevědomost, ale i skromnost a láska k vlasti.
Bereme ty díly na přeskáčku, ale asi to nevadí. Tento díl hodnotím taky kladně, perfektní fonetický přepis francouzských vět a jmen, ale tak nějak mi chyběl ten přednes Davida Novotného z audioknihy, asi se k ní zas vrátíme, to fakt nemá chybu :-)