roso.mak
komentáře u knih
Tak pravil Zarathustra
Friedrich Nietzsche
Zase jeden autor, který měl příliš mnoho sebevědomí a příliš mnoho času. Aneb jak sepsat jednoduché myšlenky složitě.
I když oceňuji, že autor se nebál říct nahlas, že Boha vytvořili lidé nikoliv naopak, je vidět, že vzhledem k jeho vzývání vášně a zároveň dehonestace žen, by měl mnohem víc souložit a mnohem méně psát. A vsadím se o všechny vydání jeho knih, že by byl mnohem šťastnější člověk.
Kroniky prachu
Lin Rina
Absolutně nechápu, co je na té knize tak zázračného. Je to úplně obyčejný a trochu podprůměrný dívčí zamilovaný románek. Což ale raději nikde nepíšou. Takže první polovinu jsem přečetla jen proto, že jsem doufala, že se z toho vyklube nějaká detektivka a druhou polovinu, abych zjistila, co na tom všichni vidí. Jedine, co ocenuji je to, ze hrdinka neni zadna submisivni čubicka, jako je obvyklé v červené knihovně a že se jedná opravdu o dívčí literaturu, takže hrdinka za celou dobu knihy neměla ani jeden orgasmus.
Zkouška neviny
Agatha Christie
Je to takové krotké a ke konci hrozně uspěchané. Doporučuji nejnovější filmové zpracování ( což je věc, co opravdu nedělám často). Jemně si to poupravili a má to najednou fakt odpich.
Zbraně vlivu. Manipulativní techniky a jak se jim bránit
Robert B. Cialdini
Přestože je kniha starší než já, fakta v ní uvedená jsou stále platná. Viditelně jsme podváděni stále stejným způsobem už skoro 40 let a stále se nedokážeme poučit. Tak až na vás někdo vytáhne nějaký z uvedených triků a smlouvu o pojištění, vzpomeňte si na tuto knihu.
Cesta do Chandary
James Gurney
Jeden z nejjednodušších příběhů (myšleno tak, jak když o nějakém člověku říkáte ze zdvořilosti ,že je jednoduchý), který jsem kdy četla. Na druhou stranu ty ilustrace, to je něco dokonalého!
Rozetmění
Jay Kristoff
(SPOILER) Bod dolů za to, že autor zmiňuje svoji knihu ve své knize. To je divné vždycky. I když to píše třeba Stephen King.
Další bod dolů za to jak snadno se Jonnen dokázal vyrovnat s tím, že mu sestra, o které vůbec nevěděl ,že ji má, chce odkrouhnout otce.
A konec mi pripadal hrozne abstraktni. Nějak mi nesedl, nedokázala jsem si ho moc představit. Spíš jsem ho jen tak tupě přečetla, abych věděla, jak to vlastně končí.
Boží hrob
Jay Kristoff
Taková trochu výplňková kniha, která to k finále posune až opravdu na konci. Nicméně čte se to dobře. Také oceňuji pragmatismus postav, které dokážou utvářet spojenectví prolité krvi navzdory. Tohle si totiž málo autorů troufne. Všichni jsme holt byli odkojeni na pohádkách dobrý vs. zlý a málokdo se odváží tento diskurz porušit.
Nikdynoc
Jay Kristoff
Ach jo, tady někdo chtěl být Terrym Pratchetem. To je totiž jediný spisovatel, kterému poznámky pod čarou opravdu fungují. Tady mě to fakt neskutečně rozčilovalo. Pak jsem je přestala číst a kniha se mi najednou zdála dobrá.
Osudy hrdinky v Rudé církvi jsou zajímavé a čtivé a konec taky není špatný. V příběhu nejsou žádné nelogičnosti v chování hrdinů jako v Aktech, příběh plyne rychle a čte se lehce.
Prokletí pro všechny
Martin Paytok
Linearita děje téměř neexistuje a když se prohrabete knihou dál, zjistíte, že je vám to stejne k prdu, protože je to taková fantasmagorie, že tomu je houby rozumět. A to říkám jako náruživý čtenář tohoto žánru, ne jako někdo, kdo po tom sáhl omylem. Jo a konec mi utek, tak jestli ho nekdo pochopi, dejte vědět.
Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR
Nina Špitálníková
Nečekejte žádné zuřivé pojednání o KLDR. Tato kniha není ničím jiným než vyprávěním zážitků ze studijního pobytu. Ale díky zemi ve které se to odehrává, je zajímavá každá čárka.
Geneze
Robin Cook
Tak tohle bylo vážně hodně slabé. Autor už těžce vykrádá sám sebe, váže sebe nepravděpodobné události a má tam věci, které jsou divné i mně ač nejsem ani medik ani kriminalista.
Světla nad močálem
Lucie Ortega (Navrátilová)
První půlka je docela fajn. Svět který autorka vykreslila mě opravdu zaujal, nicméně jakmile se děvče dostane do pekla, je se zábavou konec. Autorka se bohužel v neomezeném světě fantazie příliš rozjela, honí hrdinku od jedné vymyšlenosti k druhé, aniž by se příběh posouval. Nehledě na to, že tam má ohromnou logickou díru. A navíc na konci musí přijít Deus ex machina, aby to všechno zachránil. Škoda, kniha měla vážně potenciál.
Studené světlo hvězd
Pavel Fritz
Takhle povídková kniha mě velmi příjemně překvapila. Až na jednu povídku, která se o to jenom lehce otře, ani jedna z povídek netrpí klasickou nemocí tohoto žánru - zabředávání do filozofických a metafyzických blábolů.
Také oceňuji, že každá z povídek je přiměřeně napínavá, má přiměřeně překvapivý konec a hlavně každá je jiná. Nejsou podle jednoho mustru jen s prejmenovanymi hrdiny a planetou.
Porodní bába od řeky Hope
Patricia Harman
Velmi pěkné čtení, které nás vtáhne do nezažité doby. A hlavní je, že všechno dobře dopadne.
Kolíbka
Kurt Vonnegut Jr.
Šla jsem do téhle knihy absolutně naslepo s tím, že je to příběh o atomovém vědci, který ve své genialitě byl nepoužitelným otcem. A ze začátku to tak opravdu vypadá. Jenže pak...
...pak to začne byt zatraceně ujeté. Přečíst tuhle knihu, je jak dostat pěstí do žaludku, ale stejne si nemůžete pomoct a musíte číst dal.
Jíme zdravě po celý rok
kolektiv autorů
Jako recepty dobré. Žádné exotické nebo předražené suroviny (a když, tak malo a snadno nahraditelne) a snadna priprava.
Co me ale priserne iritovalo je pocet porci. Cela serie kuchařek je prezentovaná jako vec k hubnutí. A ano. Pokud bychom dodrzovali pocet porci, tak zhubne kazdy.
Na osobu 80 gramu ryze? 100 gramu testovin? 80 gramu masa? Sorry, ale ja bych umrela hlady.
Noci běsů
Kateřina Šardická
Skvělé napsaná napínavá kniha, kde se fantastično mystično (a pohanství) setkává se skutečným světem v zapadlém kraji, který se tak podobá místum, která lze potkat doteď.
A je česká!
Dcery jezera
Wendy Webb
Bylo to pěkné, bylo to mysteriózní, bylo to napínavé, i přesto, že zápletku lze vytušit delší dobu předem.
Tak proč tam sakra autorka cpala ty části s duchy? Ty to dost pokazily.
Nikdy nedělej kompromis aneb Vyjednávej tak, jako by ti šlo o život
Christopher Voss
Tohle byla kupodivu vážně dobrá kniha. Čekala jsem další knihu ve stylu předáváme své know how, které tě bude za a) nudit a za b) ti bude na prd, ale kniha mě příjemně překvapila. Opravdu mi přišly rady užitečné a až sesbírám odvahu vykročit ze své komfortní zóny, tak je určitě všechny vyzkouším.
Jen jsem pro samé vysvětlivky a historky ze života na konci už nevěděla, co říkal na začátku a musela jsi knihu alespoň znova prolistovat.
Feromon: Cítí tě
Rainer Wekwerth
Kniha je pekelně napínavá. A to i přesto, že se jedná o dvě pravidelně střídající se linie času. Což mě většinou u knih ruší.
Autor má talent na postupnou gradaci příběhu a dokáže každou kapitolu poskládat tak, aby vzrůstalo napětí a aby se naplácal ve zbytečných informacích. Prostě mám pocit, že všechno co tam bylo, tak tam muselo být a příběh díky tomu skvělé ubíhal.
Konec je trochu víc abstraktní a jemně tam zavání Deus ex machina.
Alespoň autor neskončil uprostřed věty, příběh je částečně uzavřený, takže mi nemusí být líto, že budu čekat na další díly.