roso.mak
komentáře u knih
Zvony Londýna
Ben Aaronovitch
Autorovi nelze upřít talent vyprávět a smysl pro humor. Nad jeho popisem reálií a reality Londýna jsem se dost často musela smát. Také se mi moc líbil popis honičky na kole za dodávkou. Napsat akční scénu tak, aby scéna nevyzněla paradoxně nudně, nebo z hrdiny neudělala supermana, není žádná prdel.
Jenže, celé to hrozně zabil ten strašně zmatený konec, který jsem vážně nedokázala ocenit. Tam autorova imaginace z mého pohledu příliš předběhla autorův cit pro slova. Jako by autor závěr promýšlel tak dlouho tam a zpátky, že je mu to jasné, ale čtenáři tedy nikoliv.
Jak dosáhnout souhlasu - Zásady úspěšného vyjednávání
Roger Fisher
Prolistovala jsem poměrně se zaujetím. Jen mě chyběly odpovědi na otázky "Jak vyjednávat s absolutní sviní" a to i přesto, že autor tyto otázky pokládá. Jen, přestože ke každé vyplodí slušný odstavec, na ně neodpoví.
Bílá komnata
Vojtěch Matocha
No vida. Stroj skončil přesně tak, jak jsem předpokládala, na scénu se vrací Tonda a Dorota a obě postavy se chovají lidsky a ne literárně. Tj. že to, že je někdo někde nechal nemuselo znamenat, že byla lepší možnost.
Jen si tak zpětně říkám, že kdyby Prašina doopravdy existovala, tak, kromě doby druhé světové a komunistů (kdy by bránila pokroku), by se stala velkou turistickou atrakcí a lidi by si platili drahé pobyty mimo dosah mobilů a ponoření do romantiky minulosti. Vůbec bych se nedivila, kdyby to byly nejdražší nemovitosti Prahy:-)
Černý merkurit
Vojtěch Matocha
Je to brak. Ale je to psané jako brak, proto dávám plný počet. Hlavní záporáci mají opět zázračnou schopnost je v bludišti Prašiny zcela náhodou najít a Deus ex machina se objevuje tak často, že mu nestojí za to odcházet daleko.
Trochu s podivem, že je taková honba za něčím, co zas tak moc nepřekoná současné zbraně, ale jako úlitba steampunkové části knihy dobrý.
Mark Dzirasa - 21 dnů
Jaroslava Timková
Ze začátku to vypadá dobře. Autor je něco mezi buisinessmanem, co ví, že auta a prachy nejsou všechno, ale zároveň tvrdí, že na prachách a autech není nic špatného. Nicméně hodnocení autora pro mě spadlo až na dno, když začal vzývat multilevel marketing, který považuji za zlo zel.
Pak tam bylo zase pár pěkných momentů, například, když vysvětluje, proč si máme sepsat 101 snů. A pak sám sebe skopl zpátky do bláta, když v celé jedné kapitole vzývá knihu Tajemství. (Kdo neznáte, tak to je kniha, ve které se vysvětluje, že když si něco přeješ, tak se ti to splní. To by nebylo tak špatné, kdyby autorka netvrdila, že tuhle pravdu vymyslela ona.)
Ještě, že tihle marketingoví guru mají natolik přebytku ega, že člověk nemá touhu lézt na ty jejich předražené semináře, aby poznal, jak jsou zbyteční.
Tajemství
Rhonda Byrne
Poučku, že když si něco přeješ, tak se ti to vyplní, znám už od dětství. Absolutně nechápu, jak někdo může mít drzost vydávat to za vlastní myšlenku, vydělávat na tom a ještě mu to může projít.
Je to stejné zlo, jako kdybych já tvrdila, že
například boty jsou můj nápad.
To je, jako kdyby se někdo v současnosti pokusil vydělávat na kterémkoliv ze stovek přísloví, které kolují mezi lidmi už staletí a každý je zná. Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše? Napište knihu. Pod svícnem největší tma? Napište knihu. Opakování matka moudrosti? Napište knihu.
Duch džungle
Bear Grylls (p)
Tuhle knihu slavné jméno fakt nevylepší. Mám občas neodbytný dojem, že dospělí, co píší pro děti, si s knihami, pod dojmem, že jsou děti přece hloupé a malé, nedávají tolik práce, kolik by měli.
Na volné noze
Robert Vlach
Asi nejužitečnější kniha tohoto žánru, co jsem četla. Jednak je to zasazené do českého prostředí, psané člověkem z praxe a jednak není třicet let stará.
A přesto, že stačí jen číst názvy kapitol a pak jen to, co zaujme, není to plné plytkých informací a "příběhů ze života". Je to tak trochu učebnice se spoustou zajímavých tipů na další knihy. Ten autor asi ví, co dělá a opravdu může radit.
Lež
C. L. Taylor
(SPOILER) Tohle nebyla vůbec špatná kniha. Má to pomalejší rozjezd, to upozorňuji předem, ale pak je to celkem napínavé.
Jen mě tam vadily dvě logické díry - jak je možné, že by mohly opustit zaměstnání na tak dlouho, jak plánovaly - pokud jsem někde přehlédla, že daly všechny čtyři výpověď, tak se omlouvám. A za druhé - dost dobře pochybuji, že je kdekoliv na světě místo ve 3500 nad mořem, kde by se dalo chodit v žabkách. Celé prostředí Centra mi přišlo jak zasazené někde v Kalifornii.
Tesáky
Sarah Andersen
Předem upozorňuji, že se nejedná o komiksový příběh, ale o samostatné stripy. Já jsem to věděla dopředu, ale podle komentářů níže, je spousta lidí zklamaných. A také, protože je to komiks, tak je to přečtené opravdu rychle. Takže asi lepší zapůjčit, než koupit.
Ale mně se knížka líbila natolik že uvažuji že si ji ve své knihovně nechám. Autorka nakreslila vlastně sérii kreslených vtipů, které těží ze základních klišé o upírech a vlkodlacích. A černého humoru. Mně se to prostě líbilo.
Prašina
Vojtěch Matocha
Kniha mi přišla naprosto dokonalá. A to i přes občasné logické díry a přesto, že se tam několikrát musí objevit Deus ex machina, aby se z toho mohli vymotat.
Přirovnání k Rychlým šípům není úplně tak mimo, jak se zdá. Pokud máte ještě aspoň trochu v živé paměti psané knihy, nikoliv komiksy, hlavně ze začátku jsem je tam nacházela ve stylu psaní.
Také to má hodně převzatých prvků z akčně detektivních paperbacků z 30.let. Viz zatopování sklepů a jiné veselosti. A samozřejmě trochu ze steampunku.
Trochu přitažené za vlasy mi přišlo, jak přišli k tomu, co jim chybělo (kdo četl, ví co myslím) a jak je záporáci, byť na tak malém území, vždycky dokázali tak hezky najít.
Ale jinak jsem k tomu už předem přistupovala jako ke knize, která už ze své podstaty má být lehce přitažená za vlasy, a proto nemohu dát jinak než plný počet hvězdiček
Milionkrát June
Emily Henry
Kniha začíná velmi slibně. Ve skutečném normálním světě žije hlavní hrdinka v tajemném domě s krotkými kříženci kojotů a vlků, dvěma duchy, měnícími ses chodbami a tajemným chmýřím, které občas poletuje kolem. A také velkou temnou záhadou, která ohrožuje životy lidí. Jenže...
Následuje setkání "Montega a Kapuletové" a rozhovorů plných vždy vtipných a pohotových poznámek a škádlivých odpovědí, aby tak vznikla Velká Zakázaná Láska. A velký kýbl nudy. To bych snad ještě přežila, ale...
Místo toho, aby se kniha dostala k nějaké detektivní dobrodružné zápletce, je pravda hlavní hrdince šoupána až pod nos na stříbrném táce. Navíc způsobem, který snad měl být pokusem o magický realismus. Zde se ale tento pokus proměnil ve strašnou spoustu omáčky, která kryje něco naprosto obyčejného.
Zkrátka, tento příběh si dokážu velmi dobře představit v rozsahu povídky, jako pohádku na dobrou noc pro malé holčičky. Dát tomu ale formát knihy o 400 stranách, nebyl dobrý nápad.
Zlatá klec
Camilla Läckberg
(SPOILER) Tohle by byla velmi dobrá kniha, kdyby se z ní vyházelo několik věcí.
POZOR SPOILER!
Měl zůstat jen příběh Faye a Jacka, vůbec do toho zaprvé neměli plést minulost hlavní hrdinky, která tam sice smysl dává, ale úplně by se to bez ní obešlo. Také měli z úvodu vynechat všechny retrospektivní části kde vzpomíná na to, jak se s Jackem seznámili. Tak by se děj nerozjížděl na straně 226, ale o dobrý 150 stran dříve.
Také závěr, kde se hrdinka mstí za svoji dceru, mi nedává smysl. Jack je proutník šukater a manipulátor, ne někdo, kdo ubližuje malým dětem.
Ale jinak by to bylo dobré. Knihy o úspěšné chladnokrevné pomstě se prostě čtou dobře a autorka to rozhodně dokázala dobře napsat.
Železný kruh
Karel Nový (p)
V rámci toho, co bylo v dané době psáno, mohla být tato kniha opravdu zjevením. Jen měla skončit mnohem dřív než skončila. Líbilo se mi zpracování popisu první války jako absolutní destrukce obyčejných lidí, líbilo se mi, že hlavní hrdinové byli zajímavě vykreslení. Kniha samotná měla ale končit tím, jak se konečně dají dohromady. Happy end a konec. Jenže autor tam zcela nutně potřeboval dát ještě budování republiky. Možná to pro tehdejší čtenáře bylo důležité, ale já jsem to nějak neocenila.
Třikrát inspektor West
John Creasey
Pro poznání inspektora Westa jsem si vybrala tuto sbírkovou knihu ,protože jsem si říkala ,že do takovéto knihy dají to nejlepší. Pokud je to to opravdu to nejlepší, tak mohu říct, že nemám ráda příběhy s inspektorem Westem.
Kniha je plná akčních scén dělané jenom pro akční scény, nic nemůže jít hladce, a aby to nešlo hladce, tak jsou daní hrdinové mnohdy úplně blbí. Nikdo neřeší, že nemůžete sledovat celý den člověka z 10m, aniž by si vás všimnul. Chápu, že jsou příběhy poplatné době, že to lid tehdy žádal, ale mně se to prostě nelíbilo.
Zločin na stříbrném plátně
Vilém Křížek
Jsem velmi ráda, že něco takového u nás vychází. Detektivka založená na klasickém schéma kdo jak a proč se zajímavým, ale uvěřitelným detektivem. Co z ní dělá ale něco co ocením pěti hvězdičkami je její zasazení do reálných kulis přelomu němého a mluveného filmu u nás. Vzhledem k tomu, že to byl můj obor studia, vím, že nikde nekecal. A přestože vím, jak to s filmem dopadlo, na mém čtenářském zážitku to žádný šrám nezanechalo.
P.S. Zmiňované filmy Otrávené světlo, Tonku Šibenici, i Extázi s Erotikonem doporučuji ke shlédnutí.
Napůl ztracený
Sally Green
Skrz mrtvoly se tam už nedá kam plivnout. Reálně jsem přeskočila třičtvrtě knížky, aniž bych sebeméně ztratila nit. Konec je docela dojemně napsaný, ale to je asi tak všechno.
Napůl divoký
Sally Green
Tak tahle knížka se mi zdála vyloženě špatná. Začínají tam přibývat mrtvoly, ale člověka to tak nějak vůbec nezajímá.
Konec se samozřejmě musel řádně vyhrotit, ale člověk tomu tak nějak nevěří.
Napůl zlý
Sally Green
Četla jsem Zloděje dýmu, kteří se mi líbili, a lidé zmiňovali, že je to slabý odvar proti této sérii. Tak jsem se do ní pustila a musím říct, že jsem trochu zklamaná.
Děj se tak nějak plyne, člověk má dost tendence přeskakovat a autorka by jsi měla promluvit s někým, kdo je gay. Mám pocit, že ho tam vrazila, jenom proto, že je to teď strašně v módě. Ale člověk mu to tak nějak nevěří.
Lidé této sérii vyčítají plochost postav, ale já bych to spíš nazval a plochostí motivů jednání.